Inflační očekávání domácností se na počátku roku 2026 zvýšila. Inflační očekávání podniků se stále nacházejí nad 2% cílem - zpráva o měnové politice | zima 2026

Analytici většinově predikují v ročním horizontu přibližnou stabilitu základní sazby ČNB i měnového kurzu

Pro únorové měnověpolitické jednání všichni respondenti šetření IOFT očekávali ponechání sazeb beze změny. V ročním horizontu analytici očekávají nastavení základní sazby ČNB v rozmezí 2,75 % až 3,50 % (medián 3,50 %). Analytici převážně předpokládají, že základní úroková sazba zůstane v horizontu následujících 12 měsíců na současné úrovni. Zásadním důvodem je obezřetnost a předpokládaná silná fiskální expanze, která má potenciál ovlivnit na horizontu měnové politiky vývoj ekonomiky a inflace.

Analytici v šetřeních IOFT v ročním horizontu v průměru očekávají kurz koruny poblíž hodnoty 24,1 CZK/EUR (Tab. 4.1) . Jejich predikce tak předpokládají silnější kurzovou úroveň než výhled centrální banky. Podle analytiků ve prospěch relativně silné koruny hraje současná makroekonomická situace; ekonomika vykazuje silný hospodářský růst při inflaci pohybující se v těsné blízkosti 2% cíle ČNB, a to při přebytkové vnější pozici. Pozitivní dopad by na korunu mohl mít i slabší kurz amerického dolaru, který bude navíc pravděpodobně čelit dalšímu poklesu úrokových sazeb v USA. Objevují se však také úvahy, že aktuální úroveň kurzu je relativně silná a česká koruna by mohla oslabit (například v případě přivření úrokového diferenciálu nebo působení globálních faktorů).

Analytiky očekávaná inflace se v ročním i v tříletém horizontu nachází lehce nad 2% cílem ČNB (Graf 4.7) 

Inflační očekávání podniků se stále nacházejí nad 2% cílem

Podle společného šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a ČNB inflační očekávání nefinančních podniků setrvala v prosinci v ročním horizontu mírně pod 3 % (Tab. 4.1) . Podniky jsou dotazovány i na vývoj cen hlavních vstupů (surovinových, materiálových, energetických aj.) v ročním horizontu. Tento výhledový ukazatel se snížil na 2,9 %, v případě cen hlavních výstupů (finální produkce) dosahoval 2,6 %.

U českých domácností přetrvávaly obavy z růstu cenové hladiny. V případě ukazatele inflace vnímané tuzemskými domácnostmi v šetření Evropské komise se v polovině roku 2024 zastavil pozvolný (zhruba dvouletý) pokles z historicky nejvyšších hodnot. Od té doby se ukazatel vnímané inflace příliš nemění. Indikátor inflace očekávané v ročním horizontu se v posledních měsících převážně snižoval, na začátku letošního roku se opět prudce zvýšil ( Graf 4.7) . Současně se zvýšil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících.