Jaký přínos má pojišťovnictví do švýcarského finančního sektoru?

Na webu Švýcarské asociace pojišťoven (SIA) byla na konci roku 2025 zveřejněna studie, zpracovaná společností BAK Economic, jejímž cílem je ukázat přínos pojišťovnictví a celého finančního sektoru švýcarskému národnímu hospodářství. Ze studie vyplývá jako hlavní závěr, že finanční sektor byl i v roce 2024 jedním z nejdůležitějších pilířů švýcarské ekonomiky.

V roce 2024 vytvořilo 245 800 zaměstnanců bank a pojišťoven hrubou přidanou hodnotu[1] (HPH) ve výši 73,2 mld. CHF. To znamená, že finanční sektor se podílel na počtu zaměstnanců ve Švýcarsku 5,5 %. Ovšem podíl tohoto sektoru na celkové švýcarské HPH byl v roce 2024 mnohem vyšší, a to 8,8 %, což je důkazem mimořádně vysoké úrovně produktivity v tomto sektoru. Zvláště je třeba upozornit na pojišťovací průmysl, neboť částka 489 900 CHF připadající na jednoho zaměstnance na plný úvazek ukazuje na produktivitu, jež je 2,6krát vyšší než průměr v celé švýcarské ekonomice. Kromě toho produktivita v pojišťovnictví měla ve sledovaném období i nejsilnější růst.

Celková HPH vytvořená poskytováním pojišťovacích služeb v roce 2024 činila 31,4 mld. CHF, tj. 43 % HPH celého finančního sektoru. Nejvíce se na tom podílely pojišťovny, ale určitou část je třeba připsat také finančním službám souvisejícím s pojištěním. V rámci pojišťovnictví je největším segmentem z hlediska tvorby HPH majetkové a odpovědnostní pojištění. Jan Schüpbach, šéfekonom SIA, k tomu dodal, že pojišťovnictví v uplynulých 20 letech trvale rostlo, a to bez velkých výkyvů, a bylo tak kotvou stability švýcarské ekonomiky.

Počet pracovních míst ve švýcarském finančním sektoru se za posledních 20 let mírně zvýšil. Pozitivní trend bylo možno pozorovat v pojišťovnictví v období od roku 2019, kdy počet pracovních míst stále narůstal. Z hlediska počtu pracovních míst je největším finančním centrem Curych, který je následován Ženevou. Studie BAK identifikovala i čtyři kantony – Lucern, Basilej-město, Vaud a Bern – v nichž počet zaměstnanců pojišťoven převyšuje počty zaměstnanců bank nebo jiných poskytovatelů finančních služeb.

Pozici pojišťoven ve finančním sektoru Švýcarska

Finanční sektor je také důležitým zdrojem příjmů veřejného sektoru. Na základě přímého zdanění příjmů a zisku získala federální administrativa, kantony a obce v roce 2024 daňové příjmy ve výši 9,9 mld. CHF, což představuje více než 9 % daňových příjmů Švýcarska ze zdanění fyzických a právnických osob.

Finanční sektor ve Švýcarsku nevytváří pouze HPH, ale také funguje jako hybná síla rozvoje jiných odvětví. Pojišťovny a banky poptávají například meziprodukty a služby, jako je IT a konzultační služby. Z výdajů zaměstnanců ve finančním sektoru jako spotřebitelů má nesporně prospěch i obchod. Výsledkem těchto multiplikačních efektů bylo, že švýcarský finanční sektor generoval v roce 2024 dodatečnou HPH ve výši 38,7 mld. CHF. Celková HPH v roce 2024 tak činila 111,9 mld. CHF, takže více než jeden ze sedmi franků HPH lze připsat aktivitám ve finančním sektoru.

Podobný přístup lze aplikovat i na pracovní trh. Studia BAK Economics dospěla k závěru, že celkově – přímo nebo nepřímo – se aktivit ve švýcarském finančním sektoru týká 523 700 pracovních míst. Podle Martina Hesse, vedoucího útvaru ekonomické politiky ve Švýcarské bankovní asociaci, studie jasně ukazuje, že finanční sektor dělá mnohem více, než je často vnímáno. Banky vytvářejí stabilní HPH, zajišťují pracovní místa a díky příznivým finančním podmínkám umožňují investice napříč celou švýcarskou ekonomikou.

Přes geopolitické nejistoty se švýcarský akciový trh vyvíjel v roce 2025 vcelku dobře a naznačoval růstové vyhlídky. I když studie předpokládá ve Švýcarsku v roce 2025 mírný ekonomický růst ve výši 1,1 %, tak poptávka po pracovních silách zůstává vysoká, což by mělo vést v roce 2025 k růstu zaměstnanosti o 0,4 %. V pojišťovnictví se odhaduje růst v roce 2025 ve výši 1,8 %, což by bylo nad celkovým ekonomickým průměrem. Takový růst lze ocenit ve světle toho, že pojišťovny čelily v roce 2025 nadprůměrnému zatížení v oblasti škod, resp. pojistných plnění. Ve střednědobém horizontu by měly mít pojišťovny prospěch ze silné ekonomiky a celkového růstu ekonomiky i počtu obyvatel. Společnost BAK Economics očekává, že reálná HPH se zvýší v roce 2026 o 2,1 % a v období 2027–2030 v průměru o 2,5 %. Předpokládá se rovněž, že pojišťovny vytvoří v nadcházejících letech nová dodatečná pracovní místa.

[1] Např.: Hrubá přidaná hodnota (HPH, gross value added, GVA) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají společnosti z používání svých výrobních kapacit. HPH je rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezi spotřebou, oceněnou v kupních cenách. HPH se počítá za odvětví nebo za institucionální sektory / sub-sektory. Souhrn hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v národním hospodářství nebo za všechny institucionální sektory /sub-sektory plus čisté daně z produktů představuje Hrubý domácí produkt (HDP). Viz https://www.kurzy.cz/ekonomika/hph/