Bankovní rada na svém letošním prvním měnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, repo sazbu na úrovni 3,50 %, v souladu s očekáváním finančního trhu

ČNB snížila úroky naposledy loni v květnu a aktuální rozhodnutí znamená, že úrokové sazby zůstaly beze změny na šestém měnově-politickém zasedání bankovní rady v řadě.

Koncem ledna se dva členové bankovní rady vyslovili pro možnost diskuse o případném snížení sazeb ČNB.

Nicméně, stávající dění v české ekonomice včetně solidního výkonu HDP, silného růstu mezd a přetrvávání cenových tlaků ve službách, hovoří pro opatrnost při nastavování měnové politiky, tedy pro stabilitu úroků ČNB.

Meziroční inflace v české ekonomice se letos bude sice pohybovat pod dvouprocentním cílem, celková situace včetně růstu mezd či směřování rozpočtové politiky ale našeho názoru bude hovořit proti snížení úroků.

Sdílíme názor, že repo sazba ČNB letos pravděpodobně zůstane po celý rok stabilní na své aktuální úrovni 3,50 %.

ČNB na prvním měnovém zasedání v letošním roce ponechala repo sazbu beze změny na úrovni 3,50 %, což bylo zcela v souladu s očekáváním finančního trhu.

Česká centrální banka snížila své úroky naposledy loni v květnu a jakkoliv se celková inflace v české ekonomice vyvíjí příznivě, tak vývoj mezd a platů, přetrvávající cenové tlaky ve službách či nejistoty ohledně směřování veřejných rozpočtů hovoří přinejmenším nyní pro stabilitu úroků, tedy proti jejich dalšímu snížení.

Domníváme se proto, že dnešní hlasování bankovní rady o ponechání úroků beze změny bylo jednomyslné.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Letos v lednu dle čerstvých předběžných údajů meziroční inflace klesla na 1,5 %: na svou nejnižší úroveň od listopadu 2016.

Pokles meziroční inflace byl ovšem tažen cenami energií, pohonných hmot a potravin, zatímco meziroční cenový růst ve službách zůstal v lednu beze změny na poměrně silné úrovni 4,7 % a předpokládáme, že meziroční jádrová inflace zůstala v lednu v zásadě beze změny na prosincové úrovni 2,8 % (příslušná statistika bude k dispozici až 13. února).

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o ponechání úroků beze změny, tak úvahy bankovní rady ohledně jejich dalšího směřování.

Bankovní rada bude také prezentovat základní shrnutí nové čtvrtletní prognózy z dílny ČNB, jež poskytne pohled na vývoj HDP, inflace, kurzu koruny vůči euru a úrokových sazeb na mezibankovním trhu.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny zřejmě po celý letošní rok.

Celková inflace sice letos v lednu klesla pod 2 % a pohled na samotnou celkovou inflaci může vést k otázkám ohledně možnosti dalšího snížení úrokových sazeb.

Nicméně, v případě celkové meziroční inflace se ale velmi pravděpodobně jedná pouze o dočasný pokles, který dle našich odhadů vydrží jen do konce letošního roku.

Jádrová inflace, což je ukazatel asi nejlépe mapující cenové tlaky generované v domácí ekonomice, by se měla letos v meziročním vyjádření udržet nad dvěma procenty.

Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat výhled rozpočtové disciplíny, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik.

Vše uvedené dle našeho názoru hovoří pro zdrženlivost při případných úvahách o možnosti úroky dále snížit: očekáváme proto, že ČNB bude preferovat opatrný přístup s dlouhodobější stabilitou úrokových sazeb.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.