Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu podle předběžných údajů klesl z prosincové úrovně 2,1 % na 1,6 %, což bylo v souladu s očekáváním finančního trhu

Meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů v lednu dále zpomalil, zároveň se prohloubil meziroční pokles cen energií a pohonných hmot.

Meziroční růst cen ve službách ovšem zůstal beze změny na úrovni 4,7 %.

Jádrová meziroční inflace zřejmě zůstala beze změny na prosincové úrovni, jež činila 2,8 %: případná odchylka lednové inflace od prosincové úrovně byla dle všeho jen minimální

Údaj o jádrové inflaci bude zveřejněn v pátek 13. února, ve stejný den bude zveřejněna také detailní a konečná statistika o lednovém vývoji spotřebitelských cen.

Předběžné údaje o lednové inflaci by neměly změnit postoj ČNB: ta bude v dohledné době velmi pravděpodobně držet úrokové sazby na jejich stávajících úrovních.

Dle našeho názoru může repo sazba vydržet na své stávající úrovni 3,50 % po celý letošní rok.

Meziroční inflace v lednu klesla z prosincových 2,1 % na úroveň 1,6 %: zcela v souladu s očekáváním trhu.

Meziroční inflace tak klesla na nejnižší úroveň od listopadu 2016.

Zároveň platí konstatování, že se meziroční inflace od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle ČNB, tedy v rozmezí mezi 1 % a 3 %.

ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem loňského listopadu očekávala pro letošní 1. čtvrtletí meziroční inflaci v průměru na úrovni 2,2 %: směrem k nižším, než očekáváným hodnotám vedl inflaci mimo jiné vývoj na cen energií a pohonných hmot.

Nečekáme, že by předběžná data o lednové inflaci měla změnit opatrný postoj bankovní rady ohledně úrokových sazeb: bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání (5. února) ponechá úroky beze změny a jakkoliv může debatovat potenciální možnost jejich snížení, tak v dohledné době předpokládáme stabilitu úroků .

Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že inflaci táhly v lednu dolů ceny energií a pohonných hmot, a také ceny potravin a nealkoholických nápojů.

Meziroční růst cen ve službách zůstal dle údajů ČSÚ beze změny na úrovni 4,7 %, což z pohledu ČNB stále představuje velmi silné cenové pnutí v sektoru služeb .

Meziroční vývoj cen zboží překmitl z prosincového růstu na úrovni 0,5 % do meziročního poklesu, jenž v lednu činil 0,4 %.

Meziroční jádrová inflace v lednu zřejmě zůstala beze změny na prosincové úrovni, jež činila 2,8 %; případná odchylka od prosincové úrovně byla dle všeho jen minimální .

Detailní statistika inflace za letošní leden bude zveřejněna příští pátek (13. února) a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Za celý loňský rok činila průměrná inflace 2,5 %, což znamená nepatrné zrychlení z úrovně 2,4 % vykázané v roce 2024.

V roce 2026 by se mělo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a celoroční průměrná inflace by se měla nacházet pod 2 %: naše aktuální prognóza průměrné inflace pro letošní rok činí 1,5 %.

K poklesu celkové inflace by letos měly přispět ceny potravin, zřejmě také ceny energií a mírně možná též jádrová inflace (jež ovšem zůstane nad dvěma procenty), naopak směrem k růstu celkové inflace budou působit ceny pohonných hmot.

Pro rok 2027 čekáme návrat celkové meziroční inflace k úrovni dvouprocentního inflačního cíle a možná spíše mírně nad 2 %.

Bankovní rada ČNB se bude navzdory nižší lednové inflaci a výhledu celkové inflace i nadále velmi pravděpodobně držet opatrného postoje ohledně úrokových sazeb.

Naposledy ČNB snížila úroky loni počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny zřejmě po celý letošní rok: celková inflace sice klesla pod 2 %, velmi pravděpodobně se ale jedná pouze o dočasný pokles.

Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat výhled rozpočtové disciplíny, tedy rozpočtové kroky nové vlády, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.