Lidé nejsou placeni za své vzdělání, ale za odborné znalosti. Promluví do toho AI? - Víkendář

Issues in Science and Technology přinesl rozhovor s Davidem Autorem zaměřený na téma umělé inteligence a jejího dopadu na trh práce. Na stránkách The Conversable Economist ekonom Tim Taylor prezentuje hlavní myšlenky a body tohoto rozhovoru. Včetně toho, že „lidé nejsou placeni za vzdělání, ale za své znalosti“.

Autor hovořil o tom, že „nejméně polovina pracujících v tuto chvíli AI používá, pravděpodobně je podíl ještě větší. Ve skutečnosti ji používají i bez vědomí svého zaměstnavatele, takže se neuvěřitelně rychle rozšířila. Doma, v zaměstnání, používají ji lidé všech věkových kategorií a nyní už stejně muži i ženy, a to napříč skupinami s různým vzděláním.

Problém je, když jsou lidé placeni za odborné znalosti a ty jejich zastarávají. Autor tuto myšlenku rozvedl s tím, že „lidé nejsou placeni za své vzdělání, ale právě za to, že mají nějaké odborné znalosti. Může to být programování nebo pečení chleba. Když pak technologie automatizuje něco, co jste vykonávali, tedy znalosti, do kterých jste předtím investovali, často najednou nemají velkou tržní hodnotu.“

Expert se přitom podle svých slov neobává toho, že nebude dostatek pracovních míst. Naopak se zdá, že nejsou zaměstnanci. Obavy může vzbuzovat nedostatek znalostí. Změny v povolání a vzdělání lidí jsou přitom obvykle generační: „Během své kariéry se nestanete z právníka programátorem, z dělníka grafikem nebo z pracovníka v pohostinství právníkem. Většina lidí tento přechod nepodstoupí, protože vyžaduje velké vzdělávací požadavky.“

Jak se bude předchozí „čínský šok“ plynoucí z čínských exportů do USA lišit od současného šoku způsobeného umělou inteligencí? Autor na tuto otázku odpověděl, že první čínský šok byl velmi koncentrovaný na určité regiony, ale je nepravděpodobné, že dopady umělé inteligence budou v tomto ohledu podobné. To by je činilo méně bolestivými. Umělá inteligence ovlivní spíše specifická povolání, role a úkoly, než celá odvětví. V současnosti není pravděpodobné, že by kvůli ní zmizela celá odvětví.

Autor také hovořil o potenciálu AI ve zdravotnictví. „Pomocí těchto nástrojů bychom mohli umožnit nelékařským profesím, jako jsou například zdravotní sestry, ošetřovatelé a další, vykonávat kvalifikovanější práci a poskytovat širší škálu nebo hloubku služeb. Tyto nástroje se netýkají jen automatizace papírování, ale podpory úsudku a rozhodování. Protože profesionální expertní práce je ve skutečnosti právě o rozhodování, kde je v sázce hodně a obvykle neexistuje jedna správná odpověď. Záleží spíše na tom, zda tu práci uděláte přibližně správně, nebo přibližně špatně. A zde může být obrovská příležitost.“

Velký potenciál má podle experta AI v oblasti vzdělávání. A také sektory, jako je stavebnictví, interiérový design a řada aktivit, kde je zapotřebí hodně odborných znalostí. „Je možné dát lidem nástroje, které podpoří jejich práci. Pomohou při realizaci ambicióznějších projektů, složitějších oprav nebo dokonce při navrhování inženýrských projektů. AI může lidem pomoci vykonávat úkoly, které by jinak vyžadovaly vyšší certifikaci.“