Otázky a odpovědi týkající se nového přístupu EU k vízové politice

Otázky a odpovědi týkající se nového přístupu EU k vízové politice

Co dnes Komise přijímá?

Evropská komise přijala vízovou strategii EU. Poskytuje jasný, soudržný a strategičtější přístup k vízové politice EU, který podporuje dlouhodobé zájmy EU a umožňuje EU lépe reagovat na rostoucí mobilitu, regionální nestabilitu a geopolitickou konkurenci. Strategie posiluje úlohu vízové politiky při ochraně integrity schengenského prostoru, podpoře legálního cestování a hospodářské činnosti a prosazování zájmů EU a globálního postavení.

Komise rovněž předkládá doporučení, v němž stanoví konkrétní opatření, která by členské státy měly v rámci stávajícího právního rámce přijmout, aby se EU stala atraktivnější pro studenty, výzkumné pracovníky, vysoce kvalifikované a kvalifikované pracovníky, zakladatele začínajících podniků a inovativní podnikatele.

Jaký je současný právní rámec pro krátkodobá víza?

Všech 29 zemí schengenského prostoru uplatňuje stejná vízová pravidla pro krátkodobé pobyty.

Státní příslušníci zemí s vízovou povinností mohou získat krátkodobé vízum pro vstup do schengenského prostoru za účelem návštěvy v délce až 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Stejná pravidla týkající se délky pobytu v schengenském prostoru se vztahují i na státní příslušníky zemí s bezvízovým stykem.

Když někdo vstoupí do země schengenského prostoru, začíná lhůta 180 dnů. Mohou vstoupit do zemí schengenského prostoru tolikrát, kolikrát chtějí, ale pobývají pouze celkem 90 dní, každých 180 dní. Schengenské vízum je obecně platné pro všechny země schengenského prostoru.

Která víza jsou harmonizována na úrovni EU?

Krátkodobá víza (pro pobyty do 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů) jsou harmonizována na úrovni EU. Řídí se právem EU se společnými podmínkami, postupy a platností uplatňovanými v celém schengenském prostoru, jak je stanoveno ve vízovém kodexu.

Dlouhodobá víza pro pobyty delší než 90 dnů se vydávají podle vnitrostátního práva a zůstávají v pravomoci členských států. Právní předpisy EU harmonizují podmínky přijímání pro konkrétní kategorie, jako jsou studenti, výzkumní pracovníci a vysoce kvalifikovaní pracovníci, ale samotné vízum zůstává vnitrostátní.

Ve všech případech vyřizují a vydávají víza členské státy.

Právní rámec vízové politiky EU pro krátkodobá víza je definován na úrovni EU a prováděn členskými státy prostřednictvím jejich konzulátů.

Provádění vízové politiky EU sleduje Komise ve spolupráci s členskými státy prostřednictvím schengenských hodnocení.

Občané ze kterých zemí mohou cestovat do EU bez víz?

Státní příslušníci více než 60 třetích zemí mohou v současné době cestovat do EU bez víz.

Seznam zemí, jejichž státní příslušníci mají bezvízový styk a vízovou povinnost, je uveden v přílohách I a II nařízení o vízech.

Jednotlivé země schengenského prostoru mohou udělit bezvízový přístup určitým kategoriím osob - například diplomatickému personálu, ozbrojeným silám, uprchlíkům a žákům na výletě.

Jak mohou třetí země získat bezvízový styk s EU?

V současné době by určení třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti nebo jsou od ní osvobozeni, mělo být provedeno na základě uváženého individuálního posouzení různých kritérií. Patří mezi ně migrace, bezpečnost, hlediska lidských práv, reciprocita a hospodářský přínos – zejména pokud jde o cestovní ruch a zahraniční obchod (článek 1 nařízení o vízech). Je na Komisi, aby na základě posouzení těchto kritérií navrhla nová osvobození od vízové povinnosti.

Strategie navrhuje revidovat podmínky pro udělování osvobození od vízové povinnosti partnerským zemím, aby byl tento proces předvídatelnější a strategičtější. Ve strategii Komise navrhuje spolupracovat s členskými státy na novém rámci a metodice pro posouzení možných osvobození od vízové povinnosti pro země mimo EU na základě jasných a transparentních kritérií. Kromě stávajícího kvalitativního posouzení by mezi možné další ukazatele mohly patřit míra zamítnutí žádosti o udělení víza, neopodstatněné žádosti o azyl, míra navracení, spolupráce v oblasti bezpečnosti, navracení a zpětného přebírání osob. Na základě této metodiky by pak Komise posoudila, zda jsou splněny podmínky pro navržení bezvízového styku, a zároveň by zajistila, aby osvobození od vízové povinnosti podporovalo bezpečnost EU, řízení migrace a další strategické zájmy.

Co je mechanismus podle článku 25a?

Krátkodobá vízová politika EU vyžaduje, aby třetí země zpětně přebíraly své státní příslušníky, kteří nemají právo pobývat v EU. Komise každoročně posuzuje spolupráci třetích zemí vázaných na víza v oblasti zpětného přebírání osob, podává zprávy Radě a aktivně se zapojuje do dialogu s cílem zlepšit spolupráci s partnery v oblasti zpětného přebírání osob (podle článku 25a vízového kodexu).

V případech, kdy Komise shledá spolupráci jedné nebo více partnerských zemí v oblasti zpětného přebírání osob nedostatečnou, může navrhnout Radě cílená vízová opatření na podporu této spolupráce s přihlédnutím k celkovým vztahům Unie s dotčenými zeměmi. Tato cílená opatření mohou zahrnovat: pozastavení udělování víz pro více vstupů, prodloužení doby zpracování nebo zvýšení vízových poplatků.

O dalších krocích pak rozhodují členské státy. Souběžně s tím Komise pokračuje v aktivní spolupráci se třetími zeměmi s cílem zlepšit spolupráci v oblasti zpětného přebírání osob. 

Strategie navrhuje revidovat mechanismus podle článku 25a v rámci plánované legislativní revize vízového kodexu (která se předpokládá v roce 2026). Cílem bude, aby byl mechanismus flexibilnější, lépe vybavený pro reakci na závažné a náhlé zhoršení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob a aby byl více v souladu s cílem Unie chránit a prosazovat zájmy EU.

To by bylo doplněno opatřeními ad hoc podněcujícími spolupráci v oblasti bezpečnosti a předcházení nelegální migraci a převaděčství migrantů.

Jaká jsou klíčová opatření navržená v doporučení o přilákání talentů pro inovace?

Cílem doporučení o přilákání talentů pro inovace je poskytnout členským státům pokyny, jak plně využívat flexibility povolené stávajícím právním rámcem EU s cílem lépe přilákat zahraniční studenty, výzkumné pracovníky, vysoce kvalifikované a kvalifikované pracovníky, zakladatele začínajících podniků a inovativní podnikatele.

Za tímto účelem podporuje využívání zrychlených postupů, jakož i zjednodušených postupů pro získávání dlouhodobých víz a povolení k pobytu.

Požaduje rovněž jasnější a snadněji dostupné informace pro potenciální zaměstnance a zaměstnavatele, které jim pomohou lépe porozumět požadavkům na dlouhodobá víza a povolení k pobytu a dostupným způsobům náboru.

Účinnost a účinnost náborových procesů by dále zlepšila silnější koordinace mezi vnitrostátními orgány, vzdělávacími institucemi a širším inovačním ekosystémem.

Doporučení rovněž podporuje posílenou spolupráci s partnerskými zeměmi prostřednictvím vzájemně prospěšných iniciativ, jako jsou talentová partnerství, která pomáhají řešit nedostatky v oblasti dovedností prostřednictvím spolupráce a sdílených zdrojů.

Jaká jsou současná pravidla pro práci, studium a provádění výzkumu v EU?

Zatímco členské státy jsou i nadále odpovědné za přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu práce, EU může pro určité kategorie cestujících stanovit společné podmínky a práva pro přijímání.  

Evropská unie vypracovala právní předpisy s cílem harmonizovat podmínky vstupu a pobytu pro určité kategorie státních příslušníků třetích zemí, včetně vysoce kvalifikovaných pracovníků (směrnice o modré kartě EU), studentů, stážistů, dobrovolníků a výzkumných pracovníků.

Kromě tohoto právního rámce se Komise aktivně podílela na několika dalších iniciativách. Nedávno přijaté nařízení o Rezervoáru talentů EU usnadní mezinárodní nábor tím, že propojí kvalifikované pracovníky se zaměstnavateli v EU. Talentová partnerství již byla zahájena s pěti partnerskými zeměmi s cílem zvýšit konkurenceschopnost EU při získávání a udržení talentů. EU rovněž spolupracuje s Indií a brzy zřídí první pilotní kancelář evropské právní brány v Indii, jednotné kontaktní místo pro poskytování informací a podporu pohybu pracovníků do EU, počínaje odvětvím IKT.  

Jak tato strategie posiluje úlohu vízové politiky jako nástroje zahraniční politiky?

Vízová politika je mocnou pákou ve vnějších vztazích EU, utváří spolupráci s partnerskými zeměmi a prosazuje zájmy EU v zahraničí. Strategie umožňuje EU přizpůsobit vízové podmínky v souladu se spoluprací v oblastech strategického významu a zároveň zajistit, aby zjednodušení vízového režimu nebo bezvízový styk byly spojeny s trvalými závazky partnerských zemí. Vízová politika tak podporuje dialog, spolupráci a pákový efekt a zároveň zůstává v souladu s hodnotami a zájmy EU.

Co je mechanismus pozastavení vízové povinnosti? Používá se v minulosti?

Mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti umožňuje EU za určitých okolností pozastavit nebo ukončit osvobození od vízové povinnosti. Mechanismus pro pozastavení vízové povinnosti byl zaveden v roce 2013 s cílem umožnit dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti v případě náhlého a podstatného nárůstu nelegální migrace. Mechanismus byl následně v roce 2017 revidován s cílem usnadnit členským státům oznamování okolností vedoucích k možnému pozastavení, aby Komise mohla mechanismus pozastavení aktivovat z vlastního podnětu.

V říjnu 2023 Komise navrhla její další posílení, rozšíření důvodů pro pozastavení a posílení monitorování zemí s bezvízovým stykem. Revidovaný mechanismus vstoupil v platnost dne 30. prosince 2025. 

Mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti byl dosud aktivován dvakrát:

• Vanuatu: V roce 2022 byla dohoda o zrušení vízové povinnosti s Vanuatu částečně pozastavena, aby se zmírnila bezpečnostní rizika vyplývající z vanuatských režimů občanství pro investory („zlaté pasy“). Osvobození od vízové povinnosti bylo poté v roce 2024 trvale zrušeno.
• Gruzie: V lednu 2026 zahájila Komise postup v rámci nového mechanismu pro pozastavení vízové povinnosti s cílem pozastavit osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Gruzie, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních a úředních pasů.

Jak může EU reagovat na nepřátelské akce třetích zemí?

Ve stále nestabilnějším geopolitickém prostředí musí být Evropská unie schopna rychle a přiměřeně reagovat na nepřátelské akce třetích zemí. 

Od totální ruské vojenské invaze na Ukrajinu přijala EU bezprecedentní opatření, aby Rusko zastavilo svou nespravedlivou a nevyprovokovanou agresi:

V září 2022 EU plně pozastavila dohodu o zjednodušení vízového režimu s Ruskem. V roce 2022 Komise rovněž přijala jasné soubory pokynů na podporu členských států při snižování priorit v oblasti víz pro Rusy (s výjimkou několika málo konkrétních kategorií) a zaměřila se na bezpečnost a ochranu hranic. V listopadu 2025 přijala Komise přísnější pravidla pro víza pro ruské státní příslušníky, aby ruští státní příslušníci již neobdrželi víza pro více vstupů.

V září 2021 Komise rovněž částečně pozastavila dohodu o zjednodušení vízového režimu s Běloruskem. Pozastavení je zaměřeno na konkrétní kategorie úředníků spojených s režimem.

Vízová strategie oznamuje možnost zavést v rámci budoucího legislativního návrhu na revizi vízového kodexu novou kategorii cílených restriktivních vízových opatření v rámci vízové politiky EU.

Tato nová kategorie opatření by mohla zahrnovat možnost, aby Komise po konzultaci s členskými státy přijala závazná opatření, která jsou v zájmu EU a která by umožnila pozastavení, zamítnutí nebo omezení žádostí o víza podaných státními příslušníky těchto třetích zemí.

Takový nástroj by EU umožnil lépe reagovat na případy hybridních útoků, manipulace s informacemi a vměšování, politicky motivovaného účelového využívání migrantů, využívání migrace jako zbraně a otevřených aktů agrese. Zvýšilo by strategickou autonomii a soudržnost Unie a více sladilo vízovou politiku s cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

Pro více informací

Tisková zpráva

Informativní přehled 

Vízová strategie EU

Doporučení o přilákání talentů pro inovace 

Vízová politika  

Migrace pracovních sil 

Studium a výzkum