Inflace 2025: Co říkají čísla a co to znamená pro náš běžný život

Co říkala čísla a jaká jsou fakta?

Celková inflace v roce 2025 dosáhla přibližně 2,5 %, tedy hodnot blízkých dlouhodobému cíli České národní banky. K jejímu relativně nízkému tempu přispěl především pomalejší růst cen potravin a energií, které v předchozích letech patřily k hlavním zdrojům zdražování. Nešlo o zlevňování, ale o to, že tyto položky už nerostly tak rychle. Naopak ceny služeb pokračovaly v růstu nad průměrem inflace, což se výrazněji projevuje zejména u lidí s ekonomicky aktivnějším životem, kteří více utrácejí za bydlení, služby, volný čas nebo cestování. Právě zde se může statistická inflace a subjektivní pocit zdražování nejvíce rozcházet.

Reálné mzdy: proč nízká inflace automaticky neznamená vyšší životní úroveň

Reálné mzdy, na rozdíl od mezd nominálních, vyjadřují skutečnou hodnotu příjmu. Říkají nám, kolik si za vydělané peníze reálně můžeme koupit. V roce 2025 reálné mzdy opět meziročně rostly. Neznamená to ale, že by se životní úroveň plošně zlepšovala. Růst reálných mezd byl z velké části dán tím, že inflace výrazně zpomalila, zatímco mzdy teprve dohánějí ztrátu kupní síly z let 2022 a 2023, kdy byl růst cen výrazně rychlejší než růst příjmů. V praxi to znamená, že si dnes sice v průměru nevedeme hůř než loni, ale ve většině případů jsme se zatím jen vrátili tam, kde jsme byli před inflačním šokem.

Když splácíte půjčku: proč dlužníkům vyhovuje vyšší inflace

Nízká inflace se obecně vnímá jako dobrá zpráva. Pro lidi, kteří splácejí půjčku nebo hypotéku, má ale i méně viditelnou stránku. V období vyšší inflace totiž dluh v čase ztrácí část své reálné hodnoty. Splátka zůstává stejná, ale příjmy i ceny rostou rychleji, takže dluh se postupně „rozpouští“. Neznamená to, že by bylo rozumné se v takové době více zadlužovat, ale z pohledu už existujících úvěrů inflace dlužníkům částečně pomáhá.

V prostředí nízké inflace tenhle efekt mizí. Dluh si svou hodnotu drží déle a splátky zatěžují rozpočet po delší dobu zhruba stejným způsobem.

Spoření v době nízké inflace: nedívejte se jen na jedno číslo

Nízká inflace bývá často vnímána jako dobrá zpráva pro spoření. Abychom ale pochopili, co skutečně znamená pro naše peníze, je potřeba dívat se na ni v souvislosti s úrokovými sazbami. Inflace a úrokové sazby spolu v ekonomice úzce souvisejí a často se zapomíná, jaký je rozdíl mezi inflací a deflací a jak odlišné dopady mohou mít tyto stavy na hodnotu peněz v čase. 

Když inflace roste, centrální banky obvykle zvyšují úrokové sazby, aby zpomalily ekonomiku a tlumily růst cen. Jakmile se inflace uklidní, sazby postupně klesají, aby ekonomika zbytečně nebrzdila víc, než je nutné. Pro běžné spoření to znamená, že spořicí účty a termínované vklady už nenabízejí tak vysoké zhodnocení jako v době vysokých sazeb.

Co to znamená pro peníze na účtu

Pro běžné spoření to znamená, že výnosy ze spořicích účtů a termínovaných vkladů se postupně snižují. Ne proto, že by přestaly dávat smysl, ale proto, že už nejsou taženy vysokými úrokovými sazbami jako v období boje s inflací. V prostředí nízké inflace ale zároveň peníze neztrácejí hodnotu tak rychle jako v minulých letech, což mění i pohled na to, kde a jak je krátkodobě držet.

Spoření, investice a běžný účet: kde je dnes rozdíl

Rozdíl mezi jednotlivými formami spoření peněz je v prostředí nízké inflace viditelnější. Peníze ponechané na běžném účtu se prakticky nezhodnocují a jejich hodnota v čase klesá i při nízké inflaci. Spořicí účty nebo jiné konzervativní nástroje už dokážou kupní sílu alespoň částečně chránit. U investic pak hraje hlavní roli delší časový horizont. Kolísání je větší, ale právě tady vzniká prostor pro skutečné zhodnocení nad inflaci.

Nízká inflace jako změna pravidel, ne řešení

Nízká inflace v roce 2025 přinesla uklidnění po letech nejistoty, ale sama o sobě nic neřeší. Život se nezlevnil, jen přestal zdražovat tak rychle. Dluhy se už samy „nerozpouštějí“, spoření nenese mimořádné výnosy a rozdíly mezi domácnostmi se spíš zvýrazňují, než mizí. Nízká inflace tak není cílová rovinka, ale změna pravidel hry. A právě schopnost přizpůsobit se těmto novým podmínkám dnes rozhoduje víc než samotné číslo v inflační statistice.

Iva Grácová

Iva vystudovala obor Národní hospodářství na ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Ve světě bankovnictví a financí se aktivně pohybuje již od roku 2007. Cenné pracovní zkušenosti získala díky svému dlouholetému působení v Citigroup Inc., kde pracovala jako specialista a poradce privátního a investičního bankovnictví. V současné době se věnuje psaní článků a komentářů na aktuální ekonomické dění, spolupracuje jako copywriter převážně s finančními společnostmi a pravidelně svými články přispívá například na finančním portálu Bezvamoney.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/