Jihlava - Vytříděné oblečení musí pomáhat. Nemělo by končit v odpadu

Náměstek primátora Jihlavy Richard Šedivý (uprostřed) na tiskové konferenci s Ilonou Loužeckou (Český červený kříž Jihlava) a Markem Mašátem (Oblastní charita Jihlava)

Obyvatelé Kraje Vysočina stále častěji přemýšlejí o tom, jak s nechtěným oblečením naložit odpovědně. Podle výsledků průzkumu více než polovina (54 %) obyvatel Vysočiny kombinuje nákup nového a second-hand oblečení. Pouze nové oblečení nakupují přibližně dvě pětiny (43 %) respondentů, což odpovídá trendům pozorovaným i v dalších regionech. Oproti Praze je však na Vysočině silnější důraz na praktické využití oblečení a jeho další smysluplné uplatnění.

Darování má na Vysočině silný sociální rozměr

Ve srovnání s daty z jiných regionů je na Vysočině patrná silná sociální motivace při darování oblečení, zejména snaha pomoci konkrétním lidem a organizacím. Při třídění oblečení hraje hlavní roli snaha, aby oblečení pomohlo lidem v nouzi a neskončilo v odpadu. Tento motiv uvádí 85 % respondentů. Zároveň roste povědomí o ekologických dopadech textilního odpadu – 81 % obyvatel kraje chce, aby bylo oblečení dále využito, recyklováno nebo ekologicky zpracováno.

Richard Šedivý, náměstek primátora města Jihlavy pro oblast životního prostředí, dodává: „Z výsledků průzkumu mám radost, protože jasně potvrzují, že lidé na Vysočině chtějí s oblečením nakládat zodpovědně a udržitelně. Pokud oblečení dostane druhou šanci a pomůže ještě někomu dalšímu, je to nejlepší řešení.”

Sociální aspekt zdůrazňuje Dana Pavlousková, ředitelka Oděvní banky: „Na Vysočině vidíme silnou sociální motivaci. Lidé chtějí, aby jejich oblečení pomáhalo dál a my tomu chceme pomoci konkrétním návodem, jak na to.“

Potřeby ze stran neziskových organizací potvrzuje i Hana Fexová, ředitelka Oblastní charity Jihlava: „Darované oblečení má pro lidi v nouzi skutečnou hodnotu. Často rozhoduje o základním komfortu a důstojném zvládání každodenního života.“

Nejčastějším způsobem, jak se lidé na Vysočině zbavují vytříděného oblečení, jsou sběrné kontejnery na textil, následované darováním známým či rodině, snahou ho přeprodat a předáváním neziskovým organizacím. Přesto se stále objevuje skupina obyvatel, která oblečení vyhazuje do směsného odpadu. Právě na tuto oblast se chce projekt Obleč Jihlavu dlouhodobě zaměřit.

Jak nakládáte s vytříděným textilem?

Zdroj: agentura Ipsos (leden 2026)

Vysočina se přibližuje Brnu, předbíhá Prahu v ochotě darovat

Ve srovnání s daty z Jihomoravského kraje a Prahy se Vysočina řadí mezi regiony s vyšší ochotou darovat oblečení na charitativní účely a naopak s nejnižším procentem osob, které vyhazují nepotřebné oblečení do směsného odpadu. Pokud spojíme darování známým, neziskovým organizacím a snahu o další prodej, Vysočina vykazuje nejvyšší podíl chování, které udržuje oblečení v oběhu.

Ilona Loužecká, ředitelka Oblastního spolku Českého červeného kříže Jihlava, tento trend vítá: „Každý kus oblečení, který se dostane k lidem v nouzi místo do odpadu, má smysl. Těší nás, že si to obyvatelé regionu stále více uvědomují.“

Na otázku, co by lidem třídění oblečení usnadnilo, respondenti kraje Vysočina nejčastěji uvádí lepší dostupnost sběrných míst (44 %), možnost získat slevu na nové oblečení výměnou za staré (27 %) nebo finanční odměnu za odevzdané oblečení (24 %) a přehledné informace o možnostech darování a třídění (18 %), ideálně v podobě webových stránek, informační kampani na sociálních sítích či letáků nebo jiných tištěných materiálů. Právě na tyto potřeby reaguje projekt Obleč Jihlavu.

V neposlední řadě podpora ochoty veřejnosti vracet zpátky do oběhu nejen oblečení, ale i další vyřazené věci z domácnosti potvrzuje i Hana Zoor Svačinková z jihlavského reuse centra Útulek věcí, podle které „reuse centra ukazují, že věci mohou dostat druhou šanci a nemusí končit svou cestu vyhozením. Oblečení a nejen to může sloužit dál – funkčně i lokálně.“

Metodika průzkumu

Sběr dat byl realizován prostřednictvím agentury Ipsos pro Oděvní banku v lednu 2026 na reprezentativním vzorku 686 obyvatel Kraje Vysočina. Průzkum navazuje na šetření realizovaná v rámci projektů Obleč Prahu a Obleč Brno.