Vyšší růst HDP a nižší inflace. MF vydalo lednovou makroekonomickou prognózu

Lednová predikce MF: česká ekonomika by si v letošním roce měla udržet solidní růstové tempo. Geopolitické napětí a hrozba nových cel nadále představují významná rizika a nejistoty.

Světovou ekonomiku táhnou nahoru spotřební výdaje domácností díky nízké inflaci a růstu reálných mezd. Díky odeznívání restriktivního působení měnových podmínek postupně oživuje investiční aktivita, kterou však tlumí přetrvávající geopolitické nejistoty.

Napětí v mezinárodním obchodě sice zmírnila dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, avšak nejistoty v souvislosti s dodatečnými tarifními opatřeními a omezováním vývozu v oblasti strategických surovin nadále přetrvávají. Pozitivní impulz naopak představuje fiskální a daňový balíček v Německu, který by měl mít prorůstový efekt i v řadě dalších unijních zemí včetně České republiky.

Hrubý domácí produkt za celý rok 2025 pravděpodobně vzrostl o 2,5 %. Ekonomickou aktivitu nejvýrazněji podpořila spotřeba domácností. Pozitivně k růstu přispěla i spotřeba sektoru vládních institucí a obnovená akumulace zásob. Investiční aktivita byla tažena veřejnými investicemi, které kromě investic z Nástroje pro oživení a odolnost podpořila i akcelerace stávající finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů EU. Naopak soukromá investiční aktivita nadále zůstala utlumená. Negativně na růst HDP působilo saldo zahraničního obchodu, a to především v souvislosti s vyšším dovozem díky rostoucí spotřebitelské poptávce a navyšování zásob.

V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout 2,4 %, tedy o 0,2 p.b. více, než MF očekávalo v listopadu. Ekonomika bude nadále tažena domácí poptávkou. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde také k oživení investiční aktivity firem, což však zároveň podpoří dovoz, zatímco stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl i nadále zůstat záporný.

Průměrná míra inflace v roce 2025 dosáhla 2,5 % a letos by měla klesnout na 2,1 %. V loňském roce byl nadále zvýšený růst cen služeb, u zboží byl naopak utlumený, a to zejména vlivem zlevnění energií i pohonných hmot. Letos bude protiinflační vývoj cen energií výrazně umocněn převedením financování poplatku za obnovitelné zdroje plně na státní rozpočet. Inflační tlaky bude nadále mírnit měnová politika, očekávaný pokračující pokles dolarové ceny ropy, ale i další posilování koruny. Naopak proinflační faktory představuje pokračující dynamický růst mezd a přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb, a to především vlivem silného růstu nákladů vlastnického bydlení a nájemného z bytu.

Na trhu práce se i přes dílčí nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků dochází k mírnému nárůstu nezaměstnanosti. V loňském roce míra nezaměstnanosti patrně dosáhla 2,8 %. Poptávka po práci ve službách a stavebnictví zůstává silná a bude i nadále pomáhat snižovat dopady problémů v některých průmyslových odvětvích. Míra nezaměstnanosti by tak v letošním roce měla setrvat na 2,8 %. Růst mezd a platů přesto zůstane z dlouhodobého hlediska nadprůměrný, reálné výdělky by se měly zvýšit jak v roce 2025, tak i 2026.

Pokračující ekonomické oživení a přijatá opatření pozitivně ovlivnily hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025. To by mělo i navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším sociálním dávkám či nákladům na odstraňování povodňových škod skončit meziročně stejným deficitem 2 % HDP. Zadlužení veřejných financí dále rostlo a mělo by dosáhnout 44,6 % HDP.

Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodních obchodě. Přetrvávajícími riziky jsou možné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, pokračující silný růst cen ve službách a volatilita cen energií a surovin. Z hlediska hospodářských politik nelze vyloučit případné změny ve fiskálních politikách zemí EU, zejména v souvislosti s navyšováním obranných výdajů v souladu s podmínkami nového evropského fiskálního rámce.

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
		2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2025	2026
							Aktuální predikce		Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	5 828	6 308	7 050	7 660	8 058	8 524	8 957	8 510	8 940
	růst v %, b.c.	-1,0	8,2	11,8	8,6	5,2	5,8	5,1	5,6	5,1
Reálný hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	-5,3	4,0	2,8	0,0	1,3	2,5	2,4	2,4	2,2
Spotřeba domácností	růst v %, s.c.	-6,4	4,2	0,5	-2,6	2,4	2,9	3,0	3,1	3,0
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	4,1	1,5	0,4	3,2	3,1	2,1	1,9	2,1	1,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu	růst v %, s.c.	-4,8	6,7	6,3	4,2	-2,7	0,9	3,1	0,2	3,0
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP	p.b., s.c.	-0,6	-2,8	-0,3	2,6	0,7	-0,4	-0,3	-0,4	-0,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP	p.b., s.c.	-1,2	2,8	1,2	-3,0	-0,5	0,9	0,1	0,9	0,0
Deflátor HDP	růst v %	4,5	4,0	8,7	8,6	3,9	3,2	2,6	3,1	2,8
Míra inflace spotřebitelských cen	průměr v %	3,2	3,8	15,1	10,7	2,4	2,5	2,1	2,4	2,3
Zaměstnanost (národní účty)	růst v %	-2,3	1,0	1,0	1,6	0,6	1,0	0,1	0,9	0,1
Míra nezaměstnanosti (VŠPS)	průměr v %	2,6	2,8	2,2	2,6	2,6	2,8	2,8	2,7	2,8
Objem mezd a platů (dom. koncept)	růst v %, b.c.	0,4	7,2	9,1	8,8	6,8	7,3	6,3	7,1	5,9
Saldo běžného účtu	% HDP	1,8	-2,1	-4,7	-0,1	1,7	0,6	0,3	0,8	0,3
Saldo sektoru vládních institucí	% HDP	-5,6	-5,0	-3,1	-3,7	-2,0	-2,0	.	-1,9	-1,9
Dluh sektoru vládních institucí	% HDP	36,9	40,7	42,5	42,2	43,3	44,6	.	43,9	45,3
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR		26,4	25,6	24,6	24,0	25,1	24,7	24,1	24,7	24,3
Dlouhodobé úrokové sazby	% p.a.	1,1	1,9	4,3	4,4	4,0	4,3	4,6	4,3	4,3
Ropa Brent	USD/barel	42	71	101	82	81	69	61	70	66
HDP eurozóny	růst v %, s.c.	-6,2	6,4	3,7	0,6	0,8	1,5	1,5	1,4	1,4

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z listopadu 2025.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR

Pozn.: Lednovou Makroekonomickou predikci České republiky posoudil dne 22. ledna Výbor pro rozpočtové prognózy. Predikci jednomyslně vyhodnotil jako realistickou.