Z Česka se stala evropská miliardářská mocnost, Strnad (CSG) by mohl jako první člověk v historii ČR zaplatit všem spoluobčanům roční starobní důchody

Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů má Česko čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu (viz tabulka níže).

Česko má v první evropské sedmdesátce stejně zástupců jako citelně bohatší ekonomiky Itálie či Švýcarsko. A má jich více než Španělsko, Nizozemsko, Rakousko, Norsko či Finsko.

Ze zemí bývalého východního bloku, které jsou nyní členy EU, představuje Česko jedinou zemi, která má v první sedmdesátce i v první stovce nejbohatších Evropanů své zástupce. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko či Litva nemají v první stovce vesměs nikoho (viz tabulka dle údajů Bloombergu níže). V první sedmdesátce nemají své zástupce Irsko, ani Finsko. V první stovce se pak neumisťuje žádný Portugalec, Belgičan, ani Lucemburčan.

Zmíněný Strnad, většinový majitel a šéf Czechoslovak Group, se v pátek zařadil na 64. místo nejbohatších lidí světa podle průběžně aktualizovaného žebříčku agentury Bloomberg. Jeho jmění činí 759,2 miliard korun. Tvoří jej zejména právě jeho podíl v Czechoslovak Group, jenž tedy po vstupu na burzu „prošel průzkumem trhem“, který jej nyní oceňuje tak, že Strnadův majetek se oproti čtvrtku oficiálně – s burzovním štemplem – rozrostl o necelých 355 miliard korun (nárůst Strandova dolarová jmění zachycuje graf Bloombergu níže).

Pro srovnání, druhý nejbohatší člověk v Česku, Renáta Kellnerová, vládnoucí skupině PPF, disponuje nyní podle Bloombergu majetkem 369,3 miliard korun. Strnad tedy v pátek zbohatl prakticky v rozsahu jejího celkového majetku.

Takové masivní Strandovo zbohatnutí „přes noc“ jej v samotné Evropě katapultuje na 12. příčkou v žebříčku nejzámožnějších (viz tabulka Bloombergu níže).

Mezi světově nejbohatšími lidmi ve věku do 40 let je pak Strnad třetí. Bohatší jsou v dané věkové skupině pouze 39letý Lukas Walton z USA, vnuk zakladatele americké sítě řetězců Walmart, a rovněž jako Strnad 33letý Rakušan Mark Mateschitz, dědic 49procentního podílu v Red Bullu, světové jedničce mezi výrobci energetických nápojů (viz tabulka Bloombergu níže).

Mimochodem, Strnad disponuje nebývalým jměním dokonce i vzhledem k dosavadnímu vývoji v Česku, tedy evropské miliardářské mocnosti. Ze svého majetku by mohl po celý rok 2026 platit všem penzistům v Česku jejich starobní důchody, a ještě by mu zhruba 20 miliard korun zbylo. To se v novodobé historii samostatného Česka ještě nestalo, aby jedna jediná osoba mohla hypoteticky „ze svého“ v daném roce pokrýt veškeré penze (výdaje na starobní důchod mají letos činit 739,6 miliardy korun, jak plyne z návrhu rozpočtu z pera ještě vlády Petra Fialy). Zvlášť pozoruhodné je to i proto, že se stárnutím populace výdaje na penze narůstají citelně nadinflačně, tudíž by mělo být z tohoto hlediska teoreticky stále obtížnější, aby je mohla ze svého majetku pokrýt jediná osoba.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank