Proč akcie ČEZ padaly nejvýrazněji za více než půldruhého roku? Vláda počká se zestátněním až se akcie propadnou? Úpis CSG, extrémní nadhodnocení

Akcie ČEZ dnes před 13:00 hod. ztrácely 8,4 %. A to po včerejším poklesu o 4,3 %. Pokud by za celý dnešek uzavřely při své zmíněné popolední ztrátě, 8,4 %, půjde o jejich nejvýraznější jednodenní pokles od 29. 6. 2023. Tehdy se ovšem poprvé obchodovaly bez nároku na historicky rekordní dividendu. Dnes se nic takového neděje, nárok na dividendu se nemění. Z dnů, kdy se nárok na dividendu neměnil, se naposledy výrazněji propadly 1. 7. 2022. Proč se tedy akcie ČEZ tak mimořádně propadají?

Za mimořádným propadem nelze hledat jen nepříznivé včerejší hodnocení banky Morgan Stanley nebo obecně negativní naladění trhů vůči evropským akciím kvůli hrozbě nového kola obchodní války Evropy s USA.

Ostatně, včerejší nová, nižší cílová cena Morgan Stanley, 880 Kč, je pořád notně lepší než cílová cena největší švýcarské banky UBS, stanovená podle Bloombergu 18. 12. 2025 na úrovni pouhých 600 Kč (viz tabulka níže). Přitom loni 18. 12. akcie ČEZ mírně rostly, o 0,2 %. A rostly i den poté (o 1,2 %).

Navíc, včera a dnes ztrácejí akcie ČEZ viditelně výrazněji než akcie srovnatelných evropských energetik (viz graf níže). Německé RWE a E.ON včera dokonce mírně rostly. Polská PGE, rakouský Verbund a finský Fortum dnes i včera klesaly, ale ne tak citelně jako ČEZ. Propad akcií ČEZ tedy musí mít další důvody než jen hodnocení Morgan Stanley nebo nepříznivé mezinárodní klima.

ČEZ dnes a včera ztratil zatím ztratil přes 80 miliard korun své tržní hodnoty. Za poslední týden už přišel o takřka 100 miliard hodnoty. Pokud do pátku ztratí dalších zhruba 30 miliard, stane se dost možná v ten den nejhodnotnější českou burzovně obchodovanou formu zbrojařská skupina Czechoslovak Group. Ta v rámci chystaného pátečního primárního úpisu akcií cílí na tržní kapitalizaci zhruba 610 miliard korun ČEZ má nyní 635 miliard.

Podle některých investorů může být důvodem „výplachu“ ČEZ páteční primární úpis akcií zbrojovky Czechoslovak Group. Někteří investoři se zkrátka mohli rozhodnout nahradit ve svém portfoliu jednu „velkou“ českou akcii jinou takovou, z jejich hlediska perspektivnější.

Dalším a zjevně stěžejním důvodem poklesu akcií ČEZ je tedy to, jak trh vyhodnotil předvčerejší slova ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Poté, co tentýž Havlíček letos 5. 1. pronesl, že stát podnikne kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou elektřiny v ČEZ, akcie české energetické jedničky posilovaly nad rámec růstu akcií výše zmíněných srovnatelných evropských energetik (viz zmiňovaný graf). Ministr tehdy neposkytl časový rámec.

Předevčírem jej ovšem již poskytl. Hlavní práce na zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by se měla uskutečnit za horizontem letoška. Celý proces má trvat maximálně dva roky.

Zdá se to trhu být nečekaně rychlé, nebo naopak nečekaně pomalé jednání? Mohla část trhu koketovat s myšlenkou, že se proces završí třeba již letos, než se akcie ČEZ stačí výrazněji propadnout, jak vesměs prognózují analytici, čeští i mezinárodní (viz zmiňovaná tabulka)?

Vždyť podle konsensu analytiků má být za rok touto dobou cena akcií ČEZ o 31 % níže než včera při uzavření pražské burzy. Pokud vláda přikládá konsensu analytiků alespoň nějakou vypovídající hodnotu, pak může posečkat, zda se jejich prognóza vyplní, a ČEZ zestátnit za případně výrazně nižší cenu. I kdyby to hned nebyla cena nižší o takřka třetinu, jak plyne z aktuálních cílových cen analytiků, i kdyby šlo jen o „polovinu této třetiny“, pořád to budou desítky miliard korun, které lze na zestátnění ušetřit, ať už ono zestátnění zaplatí kdokoli. Ostatně, plánované zestátnění podniku už o desítky miliard korun zlevnilo nyní, v posledním týdnu, kvůli zmíněnému poklesu tržní kapitalizace ČEZ o takřka 100 miliard korun.

Vládu může k posečkání se zahájením kroků směřujících k zestátnění ČEZ vybídnout také poznatek, že i po včerejším největším propadu za půldruhého roku byl ČEZ podle analytiků nejvíce nadhodnocenou firmou mezi tisícovkou největších burzovně obchodovaných společností Evropy (viz tabulka agentury Bloomberg níže). To, že se za rok touto dobou se dle konsensu analytiků, respondentů Bloombergu, mají akcie ČEZ prodávat o 31 % levněji, je vskutku momentálně činí z tohoto hlediska nejvíce nadhodnocené mezi tisícem největších evropských burzovně obchodovaných firem.

Extrémní nadhodnocení akcií ČEZ v očích analytiků neuniká pozornosti četných investorů. Už před včerejším a dnešním mimořádným propadem akcií ČEZ upozorňovala zmíněná banka UBS, že se kolem nich silně houfují spekulanti na pokles.

Mezi evropskými energetikami je jen málo těch, na jejichž propad by investoři v čistém vyjádření sázeli ještě více než na pokles akcií ČEZ (viz graf UBS níže). UBS sama, jak víme, stanovuje cílovou cenu ČEZ na úrovni 600 Kč. Pokud by se takto mohutně akcie české energetické jedničky propadly, z nynější úrovně necelých 1200 Kč, zestátnění výroby elektřiny v ČEZ by bylo o vysoké desítky miliard levnější.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank