Paušální daň 2026: první pásmo skokově zdražilo

Živnostníci měli čas do 12. ledna 2026 přihlásit se k paušální dani. Tento režim je určen OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč ročně a je výhodný zejména pro ty, kteří mají nízké skutečné výdaje a neuplatňují daňové slevy ani bonusy.

Paušální daň je i v roce 2026 rozdělena do tří pásem, přičemž zařazení do konkrétního pásma se neřídí pouze výší příjmů, ale také strukturou činností podle toho, jaký výdajový paušál by bylo možné uplatnit při standardním zdanění.

V nejčastěji využívaném prvním pásmu paušální daně činí v roce 2026 celková měsíční platba 9 984 Kč, z čehož 6 578 Kč připadá na sociální pojištění, 3 306 Kč na zdravotní pojištění a 100 Kč na daň z příjmů. Oproti roku 2025, kdy měsíční platba činila 8 716 Kč, jde o meziroční nárůst o 1 268 Kč. „Po letošním skokovém zdražení prvního pásma se několika lidem už paušální daň nevyplatí. Orientačně se režim začíná vyplácet například u 40% výdajového paušálu zhruba od 500 tisíc Kč ročních příjmů, u 60% paušálu přibližně od 710 tisíc Kč a u 80 % paušálu okolo 1,5 milionu Kč. Čím blíž je OSVČ k horní hranici pásma, tím větší může být úspora, “ uvádí Nikola Žítková, provozní ředitelka NeoTax.cz.

Limit 50 000 Kč rozhoduje o paušální dani

Jednou z nejčastějších chyb OSVČ je nesplnění podmínek paušálního režimu nebo jejich podcenění během roku. Do paušálního režimu lze vstoupit pouze tehdy, pokud roční příjmy z podnikání nepřesáhnou 2 000 000 Kč. Zároveň platí, že aby byla daň za rok rovna paušální dani a OSVČ nemusela podávat daňové přiznání ani přehledy, nesmí souhrn dalších zdanitelných příjmů podle paragrafů 8 až 10 zákona o daních z příjmů přesáhnout 50 000 Kč ročně. Jde například o příjmy z kapitálového majetku, z nájmů nebo z ostatních příjmů, pokud nejsou osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Do limitu se mohou započítat například zahraniční dividendy, zdanitelné úroky, příjmy z pronájmu bytu či garáže mimo podnikání, zisky z prodeje cenných papírů nebo kryptoměn při nesplnění podmínek osvobození či jednorázové a příležitostné příjmy, které nesplňují podmínku osvobození.

Překážkou pro vstup do paušálního režimu je také plátcovství DPH (identifikovaná osoba ale institut paušální daně využívat může) . Do režimu nemůže vstoupit ani OSVČ v insolvenčním řízení. Vyloučeni jsou rovněž společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti. Naopak vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným či pozice jednatele překážkou není. Rozhodující je vždy typ příjmů, které z tohoto podílu plynou. Další podmínkou je, že OSVČ nesmí být zaměstnána s odvody zálohové daně z příjmů. Výjimkou jsou pouze příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní. Typicky jde o přivýdělky do 11 999 Kč měsíčně bez podepsaného prohlášení poplatníka. Zároveň je potřeba, aby další příjmy (z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy) nebyly vyšší než 50 000 Kč za rok.

Pokud některá z podmínek není v průběhu roku splněna, daň za daný rok již není rovna paušální dani. Nicméně neplatí, že každé porušení podmínek v průběhu roku automaticky znamená ukončení paušálního režimu. V některých případech OSVČ pouze vzniká povinnost podat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ, například pokud překročí limit 50 000 Kč u jiných příjmů. Jiné situace však vedou k automatickému ukončení paušálního režimu, typicky jde o vznik plátcovství DPH. 

Okomentovat na Facebooku