Střední a východní Evropa v roce 2026 předběhne západní Evropu díky zrychlenému růstu, investicím a bohatství domácností

Střední a východní Evropa by měla i v roce 2026 zůstat jedním z nejrychleji rostoucích regionů Evropy, a to díky silné domácí poptávce, rostoucím investicím a zrychlené akumulaci bohatství domácností. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnila UniCredit na tiskové konferenci během fóra FT CEE Forum ve Vídni.

Hospodářský růst ve většině zemí střední a východní Evropy by měl v roce 2026 dosáhnout 2,0 % až 3,3 %, což výrazně převyšuje očekávaný růst eurozóny na úrovni přibližně 1 % až 1,5 %. Tento fakt potvrzuje pokračující konvergenci regionu k západní Evropě.

Domácí poptávka a investice podporují odolný růst

Podle Maura Giorgia Marrana, hlavního ekonoma UniCredit pro střední a východní Evropu, bude domácí poptávka nadále hlavním motorem růstu v celém regionu.

„Domácí spotřeba nadále sehrává klíčovou úlohu, při čemž ji podporuje stále solidní růst reálných mezd, zmírňující se inflace a napjatý trh práce,“ uvedl Marrano. „Zároveň očekáváme oživení investiční činnosti, k němuž přispějí nižší úrokové sazby, zlepšení vnější poptávky a zrychlené čerpání eurofondů.“

Nižší náklady na úvěry by měly též podpořit růst úvěrů v soukromém sektoru, jelikož většina centrálních bank v regionu má stále prostor pro další snižování sazeb.

Výhled pro země střední a východní Evropy posilňuje postupné oživení vnější poptávky, zejména ze strany eurozóny. Očekává se, že Německo bude hrát klíčovou úlohu, přičemž vliv fiskálních stimulů se projeví od roku 2026 a v dalších letech bude nabírat na síle.

„I když se příliv eurofondů po roce 2026 zmírní, silnější vnější poptávka, zejména z Německa, by měla pomoci udržet růst ve střední a východní Evropě v roce 2027 na úrovni 2% až 3%,“ dodal Marrano.

Spravovaná aktiva v hodnotě 133 miliard eur znamenají zlom v bohatství domácností

Střední a východní Evropa kromě makroekonomického růstu zažívá strukturální změnu ve způsobu, jakým domácnosti šetří a investují. Finanční bohatství na obyvatele v regionu se za poslední dvě desetiletí zvýšilo téměř pětinásobně, jak vyplývá z průzkumu UniCredit o bohatství domácností ve střední a východní Evropě. Navzdory tomu stále dosahuje jen přibližně 30 % úrovně západní Evropy, což poukazuje na značný prostor pro další konvergenci.

Klíčovým milníkem této transformace je rychlý růst investiční činnosti. Podle nejnovějšího vydání CEE Observatory od UniCredit dosáhla aktiva spravovaná v regionu střední a východní Evropy v zemích, kde banka působí, v roce 2025 hodnoty 133 miliard eur. Jejich růst vykázal dvojciferné tempo, což odráží rozhodný odklon od nadměrných úspor směrem k dlouhodobým investičním řešením.

„Spravovaná aktiva v hodnotě 133 miliard eur jsou pro tyto trhy víc než jen statistickým milníkem – signalizují změnu v myšlení,“ řekla Teodora Petkovová, ředitelka UniCredit pro střední a východní Evropu . „Domácnosti ve střední a východní Evropě se stále více angažují na kapitálových trzích, což je nevyhnutelné pro diverzifikaci a dlouhodobé vytváření bohatství, jakož i pro podporu udržitelného hospodářského růstu v celém regionu.“

Úloha bankovnictví v další fázi konvergence

Pro další fázi rozvoje zemí střední a východní Evropy bude klíčové vyhnout se pasti středního příjmu. Bude potřebný přechod od konkurenceschopnosti nákladů k inovacím, produktivitě a tvorbě vyšší hodnoty. Banky sehrávají klíčovou úlohu při směřování vysokých úspor domácností do produktivních investic, podporování malých a středních podniků a rozvoje evropské unie úspor a investic.

Díky silným základům zemí střední a východní Evropy společně s trendy nearshoringu a zaváděním technologií bude mít tento region největší prospěch z regionalizovanějšího evropského modelu růstu.

„Střední a východní Evropa má potenciál růstu, kapitál a odolnost, aby pokračovala v dobíhání ostatních regionů,“ řekla Petkovová. „Inteligentní bankovnictví kombinující pokročilá digitální řešení s důvěryhodným lidským poradenstvím, které může poskytovat jen banka s rozsáhlou sítí, bude mít zásadní význam pro podporu podniků i domácností po dobu této transformace.“

Globální kontext: technologie, odolnost a fragmentace

Edoardo Campanella, ředitel a šéfredaktor platformy Investment Institute skupiny UniCredit, při posuzování regionálního výhledu v globálním kontextu poznamenal, že umělá inteligence je nadále silným motorem globálního růstu, zejména ve Spojených státech, a to bez jakýchkoli známek vzniku tržní bubliny. Upozorňuje však, že rizika nadměrné kapacity v investicích do datových center je třeba monitorovat.

Dodejme, že ekonomika eurozóny zůstává odolná, a to díky domácí poptávce a fiskálním stimulům Německa, zatímco strukturální zpomalení Číny bude pokračovat. Rostoucí geopolitická fragmentace a zvrat globalizace zároveň mění vzorce obchodu a investic.

V tomto prostředí má Evropa, a zejména střední a východní Evropa, dobrou pozici, aby mohla těžit z regionalizace, nearshoringu a investic do technologií, díky čemuž může posilnit svou roli klíčového motoru evropského růstu v nadcházejících letech.

Okomentovat na Facebooku