Volební tendence české veřejnosti – leden 2026

Analytický ústav STEM připravil svůj první povolební model pro hypotetické volby do Sněmovny, pokud by se konaly na začátku ledna, tedy asi čtvrt roku po samotných posledních řádných volbách. Model je tedy do značné míry otiskem minulé volby v říjnu 2025. Politické pole se v loňském, předvolebním roce zpřehlednilo tím, jak se jednotlivé subjekty různými způsoby spojovaly do volebních (pseudo)koalic. Po volbách sledujeme odlišný obrázek, kdy se opět větší i menší strany a hnutí prezentují samostatně. Namísto osmi subjektů, které loni pravidelně v průzkumech přesahovaly 1 % zisku, jich tak nyní opět registrujeme více než deset.

Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem a ziskem podobným jako v samotných volbách hnutí ANO. Nejsilnější strana koalice SPOLU, ODS by byla s velkým odstupem se 14 % druhá, následována hnutím STAN s 12,6 %. Na čtvrtém místě by se s 8,4 % umístili Piráti a na pátém samostatná SPD s 6,8 %. Motoristé sobě by získali 4,9 % a mezi vládními silami nejvíce od voleb oslabili. Ostatní strany a hnutí už by se do hypotetické nově volené Sněmovny samostatně jednoznačně nedostaly. Jde o menší síly někdejších spojenectví a o různé subjekty kolem STAČILO! TOP 09 by získala přes 4 %, KDU-ČSL přes 3 %. Samostatné STAČILO! i Zelení necelá 2 % a KSČM, Přísaha i PRO pak lehce nad 1 %. Ze stran, které nedosahují ani 1 %, pak zmiňme vládní Svobodné a Trikoloru a ve volbách neúspěšnou SOCDEM. Vládní i opoziční blok si udržují podobné rozložení sil, jako jsme viděli ve volbách.

Dotazování probíhalo v prvních dnech roku 2026, ještě před žádostí nové vlády o důvěru v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Dotazování proběhlo před nominací Filipa Turka na post ministra životního prostředí. Ve veřejném prostoru probíhala diskuse o novoročních projevech hlavních ústavních činitelů, přičemž pozornost se soustředila na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Posledně zmiňovaný projev pak způsobil největší kontroverze na domácí scéně i mezi českou a ukrajinskou diplomacií.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v říjnu 2025 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2025. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Lednový volební model vznikl na základě odpovědí 1 089 respondentů, dotázaných v době od 2. do 7. ledna 2026. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,2 procentní bod u nejmenších stran, u největších stran kolem ± 3,5 procentní body.

SHRNUTÍ

Aktuální volební model odráží spíše výsledek nedávných voleb a průběžné voličské hodnocení toho, jak funguje aktuální komunikace jednotlivých stran, ať už jde o jejich rétoriku či o konkrétní činy. Nelze jej vztahovat k žádným volbám, neboť žádné nejsou aktuálně na obzoru. Stejně tak jako vždy platí, že model zobrazuje stávající rozložení politických nálad a nejde o predikci budoucích volebních výsledků.

Výsledky dotazování tedy odrážejí především spokojenost či nespokojenost voličů s vývojem po volbách v říjnu loňského roku, tedy se složením vládní koalice, s konáním jednotlivých aktérů a s praktickou podobou politiky nově jmenované vlády, kterou čeká hlasování o důvěře. Politické dění se točí zejména kolem vyjednávání uvnitř vládní koalice, řešení personálních otázek a stabilizace stranických vedení. Pozornost přitahuje hlavně personální obsazení nové vlády, zejména spor kolem nominace Filipa Turka na post ministra životního prostředí, do kterého výrazněji promlouvá i prezident Petr Pavel.

Zároveň model zohledňuje restrukturalizaci některých stran, ukončení některých koalic a celkově pohyby na politické scéně. Větší i menší strany a hnutí se prezentují opět samostatně a namísto osmi subjektů, které loni pravidelně v průzkumech přesahovaly 1 % zisku, jich tak nyní registrujeme třináct. Zároveň sledujeme změny v nejsilnější opoziční straně ODS, kde došlo k odštěpení části osobností kolem jihočeského hejtmana Martina Kuby, a vnitrostranické změny čekají také Piráty a další subjekty, které se chystají na podzimní volby do Senátu a obecních zastupitelstev. KSČM prozatím ukončila volební spolupráci s hnutím STAČILO!, které nadále funguje jako samostatný politický subjekt.

Na čele k žádným změnám nedochází. Hnutí ANO si stále udržuje první pozici s výrazným náskokem a drží se kolem 35 procent. Zároveň se v datech neobjevuje nic, co by tuto pozici ohrožovalo. ANO si udržuje širokou voličskou základnu, která je tvořena dominantně lidmi bez maturity, voliči ve věku přes 60 let a také ženami. Relativně menší popularitu má u voličů mladších a s vysokoškolským vzděláním.

Na druhém místě se s výrazným odstupem objevuje nově již samostatně vystupující ODS s hypotetickým ziskem 14 procent. Její voličská základna je relativně stabilní a tvoří ji především muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak velmi nízkou podporu má strana u voličů bez maturity a u mladších lidí.

Těsně za ODS je se ziskem přes 12 procent STAN jakožto další strana někdejší vládní koalice. Jde o drobné zlepšení oproti jejímu zisku v říjnových volbách, kde strana mírně překonala 11 %. Strana má poměrně stabilní voličskou základnu, která se však výrazně překrývá s dalšími stranami někdejší koalice, konkrétně s ODS, Piráty a TOP 09.

Zmínění Piráti navazují na svůj volební výsledek s hypotetickým ziskem 8 %. I u nich platí velký překryv s voliči jiných stran někdejší koalice, ale dominují u nich mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco jejich podpora mezi staršími věkovými skupinami je omezená.

Těsně za Piráty je s necelými 7 procenty SPD, což je zároveň poslední strana, která v aktuálním modelu překonává 5 % hranici. V případě SPD jde o mírné oslabení ve srovnání s minulými zisky, ale i tak je tato strana jedním z hlavních reprezentantů protestních hlasů. Její elektorát tvoří zejména muži bez maturity a významně se překrývá s hnutím ANO.

Těsně pod hranicí 5 procent aktuálně skončili Motoristé sobě, což je mírné oslabení oproti jejich zisku ve volbách. Výsledek je zřejmě odrazem faktu, že voliči této strany patří k těm nejméně ukotveným a nejméně rozhodným. To se v praxi projevuje tím, že výsledek této strany byl nejvíce ze všech politických sil ovlivněn rozhodnutím voličů na poslední chvíli. Její podpora tedy i nadále zůstává velice citlivá na aktuální politické dění, které se nově týká zejména zapojení do vládní koalice. Elektorátem strany jsou i nadále především muži, zejména v nejmladších věkových skupinách.

Z někdejších vládních stran se pod pětiprocentní hranicí pohybují TOP 09 a KDU-ČSL se ziskem přes 4 a 3 procenta. TOP 09 má relativně stabilní voličskou základnu zejména mezi vysokoškoláky, ale tato základna je malá a výrazně se překrývá s dalšími stranami někdejší koalice. Podobně je na tom i KDU-ČSL, jejíž voliči jsou však rovnoměrněji rozprostřeni mezi sociodemografickými skupinami. To samé platí i o Straně zelených, která se aktuálně pohybuje mezi jedním a dvěma procenty.

Těsně pod dvěma procenty zůstalo hnutí STAČILO, které je po ukončení spolupráce s KSČM samostatným subjektem. Jeho podpora je tvořena zejména staršími protestními voliči a své potenciální voliče sdílí především s KSČM a SOCDEM. Kolem 1 procenta se pak pohybuje ještě Přísaha, KSČM a strana PRO, jejichž elektorát se výrazně překrývá s voliči současné vládní koalice.

Dvě menší strany současné vládní koalice, Svobodní a Trikolora, a s nimi ještě SOCDEM v aktuálním modelu nedosáhly ani na 1 % podpory.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za začátek ledna 2026;
otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!
MOŽNÉ ROZDÍLY V SOUČTECH DO 100 % JSOU DÁNY ZAOKROUHLENÍM.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Projevilo se to rovněž při minulých sněmovních volbách, kdy ještě měsíc do voleb neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme
na základě průniku tří otázek:

a) ochota přijít k nadcházejícím volbám,

b) obecný zájem o politické dění a

c) síla případného vztahu k preferované straně
či hnutí.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

1. Asi polovina (45–55 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
   
2. Třetina obyvatel (30–35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
   
3. Asi šestinu až pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti
– na začátku ledna 2026

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (na začátku ledna 83 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme v průzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí
– na začátku ledna 2026
„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 75 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:

a. dlouhodobá tendence chodit k volbám,

b. účast u minulých sněmovních voleb a

c. deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.

Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 68 % tak přinášejí asi 44 procentních bodů.

Zbylou třetinou hlasů (na začátku ledna asi 24 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

Volební model STEM
– simulovaný výsledek voleb při modelové účasti 68 %
– na začátku ledna 2026 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk
– na začátku ledna 2026 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

Poznámka: samostatně jsou uvedeny pouze strany, které v modelu dosahují alespoň 1 %, do kategorie „Jiná strana“ tak náleží mj. strany SOCDEM, Svobodní či Trikolora.

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik
– na začátku ledna 2026 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model leden 2026, N=1089, CAWI

Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. STEM přináší svůj první sněmovní volební model po nedávných volbách v říjnu 2025. Model je konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.
   
2. Dotazování proběhlo na začátku ledna, tedy asi čtvrt roku od posledních sněmovních voleb. V čase takto krátce po volbách se ještě nestačila plně projevit nová vláda ani konsolidovat nová opozice. Lidé také až tolik nad preferencemi nepřemýšlí, protože ví, že v nejbližší době volit nepůjdou. Model je tedy do značné míry otiskem minulé volby v říjnu 2025.
   
3. Po konzultacích se zástupci jednotlivých stran a hnutí uvádíme všechny subjekty samostatně. V případě koalice SPOLU tak na její místo opět nastupují strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V případě spolupráce kolem SPD samostatně zpracováváme hnutí SPD, PRO, Svobodné i Trikoloru. Rovněž Piráti a Zelení figurují v modelu odděleně. Mírně odlišný postup jsme zvolili jen u STAČILO!, které existuje jako samostatný nový subjekt. Vedle sebe tak v současnosti stojí KSČM i STAČILO! a samostatně sledujeme i SOCDEM a další menší strany, které v rámci STAČILO! loni kandidovaly.
   
4. Necelá pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, asi polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.
   
5. Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.
   
6. Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní.
   
7. Hnutí ANO si v aktuálním volebním modelu udržuje velmi silnou a stabilní pozici, s podporou pohybující se okolo 35 %. Nedochází k výraznějším výkyvům ani k náznakům strukturálního oslabení. Podpora zůstává vysoká, na úrovni volebního zisku, i po ustavení nové vlády. ANO má nadále mimořádně širokou voličskou základnu, přičemž nejsilnější oporu nachází mezi lidmi bez maturity, voliči ve věku 60 a více let a také mezi ženami. Relativně slabší je naopak u mladších a vysokoškolsky vzdělaných voličů.
   
8. ODS má v modelu zisk 14 %. Strana má relativně stabilní, ale úžeji vymezenou voličskou základnu, s převahou mužů a vysokoškolsky vzdělaných. Podpora je naopak nízká mezi voliči bez maturity a v mladších věkových skupinách.
   
9. Podpora hnutí STAN se pohybuje nad 12 %, přičemž tento výsledek překonává volební zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. Strana má relativně stabilní voličskou základnu, která se výrazně překrývá s elektorátem ODS, TOP 09 a Pirátů.
   
10. Podpora Pirátů je mírně nad 8 %, což navazuje na jejich výsledek ve sněmovních volbách v roce 2025. Piráti sdílejí část nerozhodných voličů se STAN, ODS i s TOP 09. Základnu Pirátů tvoří především nejmladší voliči a vysokoškolsky vzdělaní, zatímco jejich podpora ve starších věkových skupinách zůstává omezená.
    
11. SPD si v aktuálním volebním modelu udržuje stabilní, avšak nižší podporu než v předchozích obdobích, pohybující se lehce pod 7 %. Strana zůstává jedním z hlavních reprezentantů protestních hlasů, její pozice je však z jedné strany oslabena dominancí hnutí ANO a ze druhé působením dalších menších protestních subjektů. SPD se nadále opírá o voliče bez maturity a o muže, přičemž významná část jejího potenciálu se překrývá s elektorátem hnutí ANO.
    
12. Podpora Motoristů sobě se v aktuálním modelu pohybuje okolo 5 %, což oproti jejich výsledku ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 představuje mírné oslabení. Voličstvo strany patří k nejméně ukotveným a nejméně rozhodným. Její výsledek ve volbách byl nejvíce ze všech politických sil ovlivněn rozhodnutím voličů na poslední chvíli. Její podpora také zůstává velice citlivá na aktuální politické dění, nově zejména v souvislosti s jejím zapojením do vládní koalice a spory kolem personálního obsazení nové vlády. Nejsilnější podporu Motoristé sobě nadále nacházejí mezi muži, především v nejmladších věkových skupinách.
    
13. TOP 09 by podle aktuálního volebního modelu získala přibližně 4 %. Strana má relativně malou voličskou základnu, tvořenou především vysokoškolsky vzdělanými voliči. Potenciální voliče TOP 09 sdílí zejména s ODS, STAN a Piráty, se kterými se její elektorát výrazně překrývá.
    
14. Podobně je na tom také KDU-ČSL, která by v aktuálním volebním modelu získala přibližně 3 % hlasů. Strana je relativně rovnoměrně zastoupena napříč sociodemografickými skupinami. Podstatnou část potenciálních voličů KDU-ČSL sdílí s ODS, TOP 09 a STAN.
    
15. Po ukončení spolupráce s KSČM zůstává hnutí STAČILO! samostatným subjektem a v aktuálním modelu by dosáhlo zisku mírně pod 2 %. Jeho podpora je tvořena zejména staršími protestními voliči, a své potenciální voliče sdílejí především s KSČM a SOCDEM.
    
16. Podpora Strany zelených se v aktuálním volebním modelu pohybuje okolo 1–2 %. Strana oslovuje úzký okruh voličů, především mladší a vysokoškolsky vzdělané, přičemž její elektorát se výrazně překrývá zejména s Piráty a částečně se STAN.
    
17. Podpora hnutí Přísaha, KSČM i strany PRO se v aktuálním volebním modelu pohybuje okolo 1 %. Všechny tři subjekty oslovují spíše úzký okruh voličů, přičemž část jejich potenciálního elektorátu se překrývá s dalšími, jak většími, tak menšími stranami, především na straně nynějšího vládního bloku.
    
18. Ostatní strany v modelu sdružujeme do společné kategorie „Jiná strana“. Jde o ty subjekty, jejichž podpora v modelu nedosahuje ani 1 %. Významnějšími stranami jsou mezi nimi Svobodní, SOCDEM a Trikolora.
    
19. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1,2 procentní bod, u největších +/- 3,5 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy zkraje ledna 2026.

Sdílet