Tuzemská meziroční jádrová inflace v prosinci stagnovala na 2,6 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Domácí ekonomický kalendář přinese finální čísla prosincové inflace. Očekáváme potvrzení na zveřejněném předběžném odhadu ve výši -0,3 % m/m, respektive 2,1 % y/y. Meziroční jádrová inflace podle našeho předpokladu stagnovala na listopadových 2,6 %. Předpokládáme, že listopadové maloobchodní tržby meziročně vzrostly o 3,3 %, což v podstatě odpovídá tržnímu konsensu. Z Evropy se dnes zkraje týdne dočkáme podle nás pozitivního překvapení od lednové důvěry investorů Sentix. Jinak bude týden patřit americkým datům – prosincové inflaci s listopadovým maloobchodním tržbám.

Americká inflace zůstává zvýšená

Americká data budou tento týden primárně ve znamení prosincové inflace CPI. Předchozí report za listopad byl zkreslený kvůli zavřeným federálním úřadům a výpadku vládních statistik – u několika služeb, včetně klíčové položky imputovaného nájemného, chyběla data a tamní statistici předpokládali jejich stagnaci. To uměle snížilo celkovou i jádrovou inflaci mezi zářím a listopadem. Vzhledem k tomu, že imputované nájemné se počítá jako šestiměsíční průměr, zůstanou ceny bydlení v CPI utlumené ještě na začátku roku, ale postupně by se měly vracet k úrovním odpovídajícím tržním nájmům, byť patrně mírně pod tempem z let 2018–2019.

Podobné problémy s daty se týkaly i sezónních položek, kde dva měsíce nebylo možné korektně provést sezónní očištění. Prosincový report tak poskytne jasnější obrázek, zejména u kategorií ovlivněných cly. Listopadový CPI report naznačoval, že přímý dopad cel je blízko svému vrcholu. Z pohledu investorů bude důležitý i výsledek maloobchodních tržeb za prosinec, který odhalí kondici spotřebitelské poptávky na konci loňského roku. Po nedávném překvapivě silném výsledku indexu ISM ve službách se zvýšila pravděpodobnost, že i maloobchodní tržby dopadnou lépe, než se čeká. Ve finále tak obě statistky spíše nahrávají vyšším dolarovým sazbám, a tedy i silnějšímu dolaru na úkor eura. Euro zřejmě potěší dnešní Sentix důvěry investorů za leden, těžko ale zvrátí případná silná americká data. Závěr týdne pak přinese statistiky průmyslové produkce z obou stran Atlantiku (z eurozóny za listopad, z USA již za prosinec), tato data ale trhy zřejmě nijak zásadně neovlivní. Do nového týdne ale dolar vstupuje s obavami poté, J. Powel uvedl, že Fed obdržel od Ministerstva spravedlnosti předvolání k velké porotě s hrozbou trestního stíhání kvůli rekonstrukci sídla Fedu. To opět vnáší obavy nad nezávislost Fedu. Z pohledu geopolitiky pak vstupujme do týdne se stále vyhrocenější situací kolem Iránu.

Klíčovým tuzemským ukazatelem tohoto týdne jsou listopadové maloobchodní tržby. Po produkčních statistikách, které byly zveřejněny v minulém týdnu a které komentujeme níže, se tak dočkáme i pohledu na poptávkovou stranu. A to nejenom pohledem na tržby v maloobchodě, ale na celý sektor služeb.

Spotřebitelské výdaje pravděpodobně ke konci roku 2025 opět nabraly na síle. Předpokládáme, že prodeje v listopadu pokračovaly v růstu, a to jak v celkových tržbách, tak v tržbách bez automobilů. Odhadujeme, že maloobchodní tržby bez automobilů v listopadu vzrostly o 0,3 % m/m a celkové tržby vzrostly pouze o 0,1 % m/m, což bylo způsobeno nižšími tržbami v segmentu automobilů. V meziročním srovnání očekáváme, že maloobchodní tržby bez automobilů rostly o 3,3 % (WDA) a celkové maloobchodní tržby o 2,8 % (WDA). Zpomalení inflace v případě zboží ve 4. čtvrtletí 2025, a to i kvůli silnější koruně, mohlo spotřební výdaje ke konci roku podpořit. Zvýšená chuť utrácet může také souviset s vlnou optimismu po výsledcích parlamentních voleb v listopadu. Neočekáváme však, že spotřebitelské výdaje porostou stejným tempem jako spotřebitelská důvěra. Nicméně optimističtější nálada spotřebitelů, pokračující růst reálných mezd a silná poptávka domácností po úvěrech naznačují robustní růst spotřebitelských výdajů, které pravděpodobně ve 4. čtvrtletí 2025 opět nabraly na síle. Spotřebitelské výdaje tak budou i nadále podporovat růst české ekonomiky.

Euru ani koruně se na úvod roku nedařilo

V prvních pracovních dnech tohoto roku se nakonec prosadil silnější dolar, i když patrnější to bylo spíše ve druhé polovině minulého týdne. Zatímco na jeho počátku se kurz nacházel u 1,174 USD/EUR, ve druhé polovině roku se kurz nacházel u zhruba cent níže. Zeleným bankovkám pomáhalo jejich postavení měny bezpečného přístavu v situaci zvýšení geopolitické nejistoty, která se zvýšila poté, co Spojené státy zajaly a do USA přemístily venezuelského prezidenta. Pomohla samozřejmě i solidní americká data, zejména z trhu práce.

Posilující dolar se promítl do tlaků na oslabování středoevropských měn. U polského zlotého byl tento tlak minimální, maďarský forint ztratil mírně přes půl procenta, zrovna tak česká koruna. Zatímco na počátku minulého týdne se kurz nacházel u 24,15 CZK/EUR, v jeho druhé polovině se již pod tlak dostala hladina 24,30 CZK/EUR. Proti koruně stála především zveřejněná ekonomická data a v té souvislosti zhoršující se úrokový diferenciál.

Z Evropy jsme se dočkali povzbudivých dat primárně z Německa. Důvěra v ekonomiku eurozóny v prosinci lehce poklesla a skončila tak nepatrně pod odhady, naopak německé průmyslové objednávky v listopadu překvapily výrazně pozitivně. A na ně v závěru týdne navázala samotná průmyslová produkce. Tamní nezaměstnanost (po sezónním očištění) stagnovala v souladu s očekáváním. Inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v prosinci klesla z listopadových 2,1 % na 2,0 % y/y a dostala se tak na cíl ECB, což bylo v souladu s tržním konsensem. Mírně nižší úrovní ale překvapila jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci klesla z 2,4 % na 2,3 % y/y.

Data z USA přinášela během minulého týdne spíše smíšené signály. Prosincový ISM index ze služeb významně překonal konsensus. Zrovna tak znatelně překvapila bilance amerického zahraničního obchodu za říjen, která se z -48,1 mld. USD v září zlepšila na -29,4 mld. USD (oproti očekávaným -58,7 mld. USD). To bylo ale způsobeno hlavně výrazným poklesem dovozu farmaceutických výrobků, jejichž import firmy předsunuly na září v důsledku hrozby nových 100% cel právě od října loňského roku. Naopak ISM index z průmyslu za prosinec klesl na čtrnáctiměsíční minimum. Nejasný signál vysílaly i dílčí ukazatele z tamního trhu práce. Statistiky zaměstnanosti v soukromém sektoru za prosinec (ADP report) a nových pracovních míst za listopad (JOLTS) zklamaly. Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech pak zůstal minulý týden lehce nad 200tis.hranicí na 208 tis. Nejasně vyzněly i statistiky zveřejněné v závěru týdne: počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru za prosinec (NFP) dosáhl 50 tis, čímž mírně zaostal za tržním očekáváním. Mírně revidována směrem dolů byla i čísla za předchozí měsíc. Naopak míra nezaměstnanosti klesla pod tržní konsensus na 4,4 %, když k lepšímu byl revidován i předchozí měsíc (na 4,5 % z původních 4,6 %). O zásadním zhoršování situace na americkém trhu práce se tak stále nedá mluvit.

Tuzemské ekonomické indikátory minulého týdne příliš nepotěšily a ospravedlnily oslabení koruny. Zklamala bilance českého zahraničního obchodu, když přebytek byl ve srovnání s tržním konsenzem zhruba poloviční (16 mld. CZK). Příčinou byl meziročně nižší přebytek obchodu s motorovými vozidly (o 6,2 mld. CZK), nižší kladné saldo obchodu s elektrickým zařízeními (o 3,9 mld. CZK) a ostatními dopravními prostředky (o 2,2 mld. CZK). Více jsme psali zde: https://bit.ly/4jCP2xR. Naopak veselejší byl pohled na listopadovou průmyslovou výrobu, i když i tak za očekáváními mírně zaostala. Nicméně její meziměsíční vzestup o 2,4 % znamenal dosažení několikaletého maxima. Úroveň výroby za říjen a listopad celkově naznačuje silné oživení v závěrečném čtvrtletí loňského roku, a to navzdory slabším předstihovým indikátorům. Proti tomu listopadový meziměsíční pokles stavební výroby následoval slabý výkon z předchozích měsíců. Stavebnictví se tak v závěru roku nedařilo navázat na silné oživení růstu z jara loňského roku. Více k produkčním datum z tuzemské ekonomiky za listopad v reportu zde: https://bit.ly/IndNov25CZ.

Zveřejněny byly i výsledky hospodaření státního rozpočtu za loňský rok. Ten dosáhl v hotovostním vyjádření deficitu 290,7 mld. CZK. Meziročně se tedy prohloubil o 19,3 mld. CZK. Plánovaný schodek ve výši 241 mld. CZK byl současně překročen o bezmála 50 mld. CZK. To bylo primárně způsobeno nižším než očekávaným čerpáním EU fondů, které zaostalo za schváleným plánem o 48,4 mld. CZK. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 249,9 mld. CZK a meziročně byl nižší o 38,9 mld. CZK. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/Budget_Dec25 a zde: https://bit.ly/4jAOJnp.

Největší reakci korunových finančních trhů si ale vysloužilo zveřejnění předběžných čísel prosincové inflace. Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu podle předběžného odhadu meziměsíčně klesly o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 % při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši 2,0 %. Ve srovnání s tržním konsensem i prognózou ČNB (v obou případech 2,3 %) však byla prosincová meziroční inflace nižší. Ke konci roku zlevnily především potraviny (-1,1 % m/m) a pravděpodobně i pohonné hmoty. Jádrová inflace podle našeho odhadu setrvala poblíž listopadových 2,6 % y/y. Více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/CPI_Dec25_flash. Zápis z jednání bankovní rady ČNB z posledního zasedání ale vyzněl méně holubičím tónem než nedělní vystoupení guvernéra Michla. Zveřejněný dokument se stále zaměřuje především na diskusi proinflačních rizik.