Meziroční růst spotřebitelských cen v prosinci dle předběžných údajů zůstal beze změny na listopadové úrovni 2,1 %, když finanční trh i ČNB shodně očekávaly nárůst meziroční inflace na úroveň 2,3 %

Meziroční růst cen potravin, alkoholu a tabáku v prosinci zpomalil, zároveň se prohloubil meziroční pokles cen energií a pohonných hmot.

Meziroční růst cen ve službách naopak zrychlil ze 4,6 % na 4,8 %.

Jádrová meziroční inflace zřejmě mírně vzrostla z listopadové úrovně, jež činila 2,6 %: údaj o jádrové inflaci bude zveřejněn v úterý 13. ledna, ve stejný den bude zveřejněna také detailní a konečná statistika o prosincovém vývoji spotřebitelských cen.

Předběžné údaje o prosincové inflaci by neměly změnit postoj ČNB: ta bude velmi pravděpodobně držet úrokové sazby po delší dobu na jejich stávajících úrovních a repo sazba může na své stávající úrovni 3,50 % vydržet po celý letošní rok.

Meziroční inflace v prosinci setrvala na úrovni 2,1 %, zatímco finanční trh i ČNB očekávaly nárůst na 2,3 %.

Meziroční inflace se tak zůstala na nejnižší úrovni od loňského dubna.

Zároveň platí konstatování, že se meziroční inflace od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle ČNB, tedy v rozmezí mezi 1 % a 3 %.

ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekávala pro prosinec meziroční inflaci na úrovni 2,3 %.

Pro loňský závěrečný kvartál ČNB ve své listopadové prognóze očekávala meziroční inflaci v průměru na úrovni 2,2 % a tato prognóza se dle předběžných prosincových údajů naplnila.

Nečekáme, že by předběžná data o prosincové inflaci měla změnit opatrný postoj bankovní rady ohledně úrokových sazeb: ČNB úroky dále snižovat nechce a repo sazba tak na své aktuální úrovni 3,50 % již zřejmě dosáhla svého minima.

Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že ceny potravin, alkoholu a tabáku, a také ceny energií a pohonných hmot, táhly celkovou meziroční inflaci v případě loňského prosince dolů.

Nahoru naopak táhl meziroční inflaci vývoj cen ve službách, jenž dle údajů ČSÚ zrychlil z listopadových 4,6 % na 4,8 %, což z pohledu ČNB není vítaná zpráva: růst cen ve službách zůstává z pohledu centrální banky silný v prosinci dokonce zrychlil.

Zmírnil se meziroční růst cen zboží, z 0,6 % na 0,4 %.

Meziroční jádrová inflace v prosinci zřejmě mírně vzrostla z listopadové úrovně, jež činila 2,6 %.

Detailní statistika inflace za loňský prosinec bude zveřejněna příští úterý (13. ledna) a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Za celý loňský rok činila průměrná inflace dle našich propočtů 2,5 %, což znamená nepatrné zrychlení z úrovně 2,4 % vykázané v roce 2024.

Nahoru v roce 2025 táhly celkovou inflaci ceny potravin, mírně zřejmě vzrostla také jádrová inflace; směrem dolů naopak loni inflaci táhly ceny pohonných hmot a energií pro domácnosti.

V roce 2026 by se mělo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a celoroční průměrná inflace by měla klesnout pod 2 %: naše aktuální prognóza průměrné inflace pro letošní rok činí 1,8 %, lze si ale představit i o něco mírnější tempo růstu spotřebitelských cen.

K poklesu celkové inflace by letos měly přispět ceny potravin a mírně též jádrová inflace, naopak směrem k růstu celkové inflace budou působit ceny pohonných hmot a zhruba neutrální by mohl být dopad vývoje cen energií.

ČNB ve své listopadové prognóze čekala pro letošní rok průměrnou inflaci na úrovni 2,2 %, dle našeho názoru bude ale inflace nižší díky vývoji cen energií pro domácnosti a díky silnějšímu kurzu koruny (v porovnání s předpokladem centrální banky).

Pro rok 2027 čekáme návrat celkové meziroční inflace k úrovni dvouprocentního inflačního cíle.

Bankovní rada ČNB se bude i nadále velmi pravděpodobně držet opatrného postoje ohledně úrokových sazeb.

Naposledy ČNB snížila úroky loni počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %, a dále snižovat úrokové sazby bankovní rada nechce.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny zřejmě po celý letošní rok 2026.

Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat výhled rozpočtové disciplíny, tedy rozpočtové kroky nové vlády, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.