Schodek státního rozpočtu loni překročil plán o 50 mld. CZK (Analýza makroindikátorů)

Celoroční deficit státního rozpočtu loni dosáhl 290,7 mld. CZK. Meziročně se tedy prohloubil o 19,3 mld. CZK. Plánovaný schodek ve výši 241 mld. CZK byl současně překročen o bezmála 50 mld. CZK. To bylo primárně způsobeno nižším než očekávaným čerpáním EU fondů, které zaostalo za plánem o 48,4 mld. CZK. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 249,9 mld. CZK a meziročně byl nižší o 38,9 mld. CZK.

Příjmovou stranu podržela oživující ekonomika podpořená solidním růstem mezd. Daňové příjmy očekávání ministerstva překonaly o 2,5 % a výběr vůbec největší položky, kterým je pojistné, za ním zaostal o nepatrných 0,4 %. V samotném prosinci bylo patrné výrazné navýšení investiční aktivity státu nad rámec běžné sezónnosti, které mohlo souviset jednak se snahou o splnění aliančního závazku NATO ohledně výdajů na obranu nebo (před)financováním investic do infrastruktury skrze transfery SFDI. Celkově však jsou tyto vlivy z našeho pohledu spíše dočasného charakteru, přičemž v případě EU fondů mohlo být jejich čerpání pouze odloženo. Faktory prohlubující deficit na konci roku 2025 tedy nutně nemusí negativně působit i v letošním roce.

Výdaje byly vloni meziročně vyšší o 135 mld. CZK (+6 %). Z běžných výdajů významně vzrostly transfery rozpočtům územní úrovně (+8,5 %; +22 mld. CZK), výdaje na platy (+7,2 %; +12,1 mld. CZK) nebo obsluhu státního dluhu (+10,9 %; +9,7 mld. CZK). Výdaje na sociální dávky, které jsou s téměř 40% podílem zdaleka největší výdajovou položkou, vzrostly o 2 % (+17,7 mld. CZK). Důraz na veřejné investice do dopravní infrastruktury dokumentuje meziroční nárůst transferů SFDI o 60,2 % (+35,2 mld. CZK). To se odrazilo i na významném zvýšení tuzemské stavební produkce.

Příjmy vzrostly v roce 2025 meziročně o 115,7 mld. CZK (+5,9 %). Výrazně k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+53,6 mld. CZK) a DPH (+32,1 mld. CZK). Dynamika obou položek v meziročním vyjádření přesáhla 7 %, což naznačuje nadále robustní spotřebitelskou poptávku. Solidní kondici však vykazují i firmy, což je patrné na výběru DPPO.

Uvolnění rozpočtové politiky je na obzoru. Vláda se chystá schválit rozpočet na letošní rok 26. ledna. V poměru k HDP by se podle našeho odhadu mohl deficit veřejných financí - vzhledem k pravděpodobné preferenci uvolněnější fiskální politiky novou vládou - v roce 2026 přiblížit ke 3 % HDP. Od druhého čtvrtletí, po skončení rozpočtového provizoria, očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a tržní úrokové sazby, respektive výnosy státních dluhopisů. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Více k obecným dopadům fiskální expanze na českou ekonomiku píšeme ve speciálním reportu: https://bit.ly/3JJbZC1.