Deficit a dluh vládních institucí - 3. čtvrtletí 2025: Hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu na úrovni 1,2 % HDP; míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,1 % HDP

Datum vydání: 06. 01. 2026
Kód: 050061-25

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2025 v deficitu odpovídajícímu úrovni 1,2 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,1 % HDP.

Deficit hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2025 dosáhl 25,4 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 6,2 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 20,8 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 5,2 mld. Kč. Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 5,6 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 1,1 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 1,0 mld. Kč.

„Hospodaření sektoru vládních institucí ve třetím čtvrtletí roku 2025 skončilo v deficitu ve výši 25,4 mld. Kč, což v relativním vyjádření představuje 1,2 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně snížila o 0,3procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Tab. 1.1 Saldo hospodaření sektoru vládních institucí
(Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.)

	3.Q 2023	4.Q 2023	1.Q 2024	2.Q 2024	3.Q 2024	4.Q 2024	1.Q 2025	2.Q 2025	3.Q 2025
mld. Kč	-45,0	-114,7	-59,0	3,7	-31,6	-76,6	-71,5	9,4	-25,4
% HDP	-2,3	-5,7	-3,2	0,2	-1,5	-3,6	-3,6	0,4	-1,2

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 7,2 % a dosáhly 39,8 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky a přijaté daně z příjmů. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,2 % a dosáhly 41,0 % HDP. Objemově největší růst byl zaznamenán především u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 174,8 mld. Kč na 3 623,9 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla ze 43,4 % na 43,1 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 2,1 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,4 p. b. Mezičtvrtletně dluh poklesl o 3,3 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 0,0 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o - 0,7 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o 0,7 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+133,1 mld. Kč).

Ve třetím čtvrtletí roku 2025 byla mezičtvrtletní změna dluhu (pokles o 3,3 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 25,4 mld. Kč). Hlavním důvodem tohoto rozdílu bylo větší čerpání sdílených vkladů v rámci cash poolingu (konsolidovaných na úrovni sektoru vládních institucí).

Graf 1.1 Dluh sektoru vládních institucí

Graf 1.2 Meziroční relativní změna zadlužení

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 41,2 mld. Kč, který odpovídal 1,9 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zhoršilo o 0,9 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Graf 1.3 Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí

Poznámky

Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného schodku (EDP, Excessive Deficit Procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.(Sektor vládních institucí). Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) Časová řada sezónně očištěných účtů za S.13 .

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@csu.gov.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@csu.gov.cz
Termín zveřejnění další RI: 1. 4. 2026