Finanční očekávání Čechů v roce 2026: Jaké příjmy a výdaje očekáváme, ukazuje průzkum Home Creditu

Češi vstupují do roku 2026 s mírným optimismem. Více než polovina z nich (57 %) totiž předpokládá, že jejich finanční situace na straně příjmů zůstane stejná jako v roce 2025. Zvýšení příjmů očekává 34 % a jen 17 % respondentů se obává zhoršení. Optimističtější jsou především mladší generace a vysokoškoláci, kteří počítají se zvýšením příjmů. Na druhou stranu však 56 % domácností očekává růst výdajů, zejména kvůli zvýšení cen potravin a energií. Vyplývá to z aktuálního* průzkumu společnosti Home Credit.

Generační rozdíly ve finančních výhledech jsou výrazné

Optimismus není rozložen rovnoměrně napříč generacemi. O trochu lepší finanční situaci očekává především nejmladší skupina respondentů ve věku 18-26 let (43 %), lidé s vysokoškolským vzděláním (37 %) a obyvatelé obcí s více než 100 tis. obyvatel (37 %). Stabilitu bez výraznějších změn předpokládají především lidé ve věku 45-65 let (65 %).

„Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jasně ukazují, že věk, vzdělání a místo bydliště hrají klíčovou roli v ekonomických vyhlídkách. Optimističtější výhled mají mladí lidé, kteří jsou na začátku kariéry s potenciálem růstu platů. Stejně tak i vysokoškoláci ve velkých městech, jež mají přístup k lépe placeným pozicím a více příležitostem pro kariérní postup. Starší generace častěji čelí nejistotě ohledně zvyšování příjmů a stability zaměstnání," vysvětluje Jaroslav Ondrušek, hlavní analytik společnosti Home Credit.

Jak vysoký nárůst příjmů domácnosti očekávají?

Nejčastěji Češi počítají se zvýšením příjmů o 1-3 tisíce korun měsíčně (48 %). Vyšší nárůst 5 tisíc korun a více očekává 18 % respondentů, zatímco pouze 15 % předpokládá zvýšení nižší než tisíc korun.

Zajímavé jsou regionální a věkové rozdíly. Zvýšení měsíčních příjmů do 1 000 Kč zmiňují častěji obyvatelé Moravy (15 %), zatímco se zvýšením od 1 000 do 2 000 Kč počítají především osoby s učňovským vzděláním (32 %), obyvatelé velkých měst (27 %) a lidé ve věku 45-53 let (26 %). Růst od 2 000 do 3 000 Kč očekávají častěji osoby z měst s 20-100 tisíci obyvatel (28 %) a na zvýšení od 3 000 do 5 000 Kč pak spoléhají lidé se středoškolským vzděláním (22 %) a čtyřčlenné domácnosti (20 %).

Růst platu a nové příležitosti jako hlavní zdroje zvýšení příjmů

Hlavním důvodem očekávaného zvýšení příjmů je růst platu v současném zaměstnání, získání dalšího zdroje příjmů nebo lepší pracovní pozice. Zvýšení platu nebo mzdy zmiňují častěji osoby s vysokoškolským vzděláním (67 %) a muži (66 %). Mezi osobami ve věku 27-35 let pak 14 % uvádí jako důvod růstu příjmů návrat do práce po rodičovské dovolené.

„Za pozornost stojí, že 17 % čtyřčlenných domácností počítá se zvýšením příjmů z investic, což ukazuje na rostoucí finanční gramotnost a diverzifikaci zdrojů příjmů českých rodin," dodává Jaroslav Ondrušek.

Češi očekávají růst výdajů domácností

Více než polovina Čechů (56 %) počítá s tím, že se v roce 2026 výdaje jejich domácnosti zvýší, přičemž 16 % očekává výrazný nárůst. Naopak se snížením výdajů počítá pouze 5 % domácností. Se stejnou situací jako letos kalkuluje 40 % respondentů.

Kdo očekává nejvyšší nárůst výdajů

Výrazně vyšší výdaje očekávají častěji lidé s učňovským vzděláním (21 %). Trochu vyšší výdaje předpokládají především obyvatelé Prahy (47 %) nebo měst nad 100 tisíc obyvatel (46 %) a tříčlenné domácnosti (46 %). S přibližně stejnými výdaji počítají častěji jednočlenné domácnosti, kde to uvádí 49 % respondentů, dále obyvatelé obcí s 1–5 tisíci obyvatel (45 %) a lidé ve věku 45–53 let (45 %).

Výdaje porostou o tisíce korun měsíčně – potraviny a energie jako hlavní důvod

Nejčastěji respondenti počítají se zvýšením výdajů o 1–3 tisíce korun měsíčně (48 %). O více než 5 tisíc korun měsíčně očekává zvýšení výdajů 18 % respondentů, naopak méně než 1 tisíc korun předpokládá 15 % dotázaných.

Hlavní příčinou očekávaného zvýšení výdajů domácností je vedle obecného růstu cen především zvýšení cen potravin (60 %) a cen energií (47 %). Nejvíce se zdražování potravin obávají lidé ve věku 54-65 let (75 %) a obyvatelé z menších obcí do 5 tisíc obyvatel (68 %). S růstem cen energií opět počítají nejčastěji lidé ve věku 54–56 let, lidé z menších obcí do tisíce obyvatel, dvoučlenné domácnosti a lidé s učňovským vzděláním. Zvýšení cen za dopravu očekávají nejčastěji obyvatelé menších obcí do tisíce obyvatel a lidé ve věku 54–56 let.

„Starší generace je na růst cen citlivější, protože často žije z fixních příjmů, jako jsou důchody, případně neočekává růst své mzdy. Navíc výdaje na potraviny a energie tvoří u těchto domácností větší podíl celkového rozpočtu," upozorňuje Jaroslav Ondrušek.

Opatrný optimismus s realistickým pohledem

Češi vstupují do roku 2026 s opatrným optimismem, ale zároveň s realistickým pohledem na své finance. Zatímco mladší generace věří v růst příjmů díky kariérnímu postupu, starší ročníky jsou opatrnější a více se obávají rostoucích životních nákladů.

„Klíčové bude, jak se vyvine inflace a zda růst mezd dokáže kompenzovat zvyšující se náklady na život. Pro mnoho domácností bude rok 2026 testem schopnosti přizpůsobit své výdaje realitě," uzavírá Jaroslav Ondrušek.

*Průzkum společnosti Home Credit mapoval finanční očekávání Čechů pro rok 2026. Sběr dat proběhl v 3. – 6. 11. 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na reprezentativním vzorku 1000 respondentů ve věku 18-65 let, česká online populace.