Česko, Slovensko a Maďarsko vyvázáním se z ručení a splácení půjčky EU pro Ukrajinu sníží své veřejné výdaje

Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.

Česko se společně se Slovenskem a Maďarskem na splácení půjčky podílet nebude. Souhrnný podíl Česka, Slovenska a Maďarska na hrubém národním důchodu EU činí 3,64 %. Takže o splátku úroků v objemu v přepočtu 2,7 miliardy korun ročně, odpovídající podílu daných tří zemí, se podělí zbývajících 24 zemí EU, opět dle svého hrubého národního důchodu. 

Vyvázání Česka, Slovenska a Maďarska ze splátky půjčky umožňuje institut posílené spolupráce, který je v právním pořádku EU zakotven ve stávající podobě od Lisabonské smlouvy z roku 2009. Posílená spolupráce se tedy v případě půjčky pro Ukrajinu vztahuje na 24 zemí EU, které budou v rámci ní půjčku splácet. 

Splacení jistiny půjčky se uskutečňuje dle stejného klíče jako splácení úroků. To znamená, že 24 zemí EU v rámci své posílené spolupráce ručí za půjčku do výše svých příspěvků do rezerv rozpočtu EU. Tedy do výše 96,36 % rezervních prostředků rozpočtu EU; tak, aby k ručení nedocházelo prostřednictvím té části rezerv rozpočtu EU, které sestávají z příspěvků Česka, Slovenska a Maďarska. 

Jistina činí v přepočtu přibližně 2,2 bilionu korun. Jestliže nebude možné k jejímu splacení využít zmrazené ruské rezervy nebo ruské válečné reparace Ukrajině, ručí za její splacení opět 24 zemí EU, v rámci své zmíněné posílené spolupráce, nikoli celá unijní sedmadvacítka. Za splacení částky přibližně 80 miliard korun, kterou v rámci splátky jistiny měly dohromady splatit Česko, Slovensko a Maďarsko, pokud by se nevyvázaly, tak místo nich ručí společně zbylých 24 zemí EU. A to nad rámec svých splátek jistiny ve výši, která by platila, pokud by splácelo všech 27 zemí. 

Samozřejmě, je možné, že se dluh vzniklý půjčkou pro Ukrajinu bude takzvaně rolovat. Tedy že 24 zemí EU, které mají splatit jistinu, si místo jejího splacení z vlastních zdrojů opět půjčí a budou tedy "vytloukat dluh dluhem" a splácet jistinu z cizích zdrojů, tedy na nový dluh. Ani v takovém případě se na nové půjčce, sloužící ke splacení jistiny půjčky předchozí, nebudou Česko, Slovensko a Maďarsko podílet. 

Česko tedy za půjčku ani neručí, ani ji nebude splácet. A neručí, ani nebude splácet další potenciální půjčky, které budou v rámci rolování dluhu sloužit ke splacení jistiny půjčky předchozí. 

Pokud by došlo k platební neschopnosti Evropské komise, věřitelé zajišťující prostředky původní půjčky nebo v rámci rolování půjček následujících budou moci být v takovém případě uspokojeni z prostředků v rezervě rozpočtu EU, ale opět jen do výše příspěvků 24 zemích jednajících v rámci posílené spolupráce.

To, že za unijní půjčku pro Ukrajinu ručí rozpočet EU, resp. jeho rezervy, neznamená, že za ni automaticky ručí Česko. I když do rozpočtu EU samozřejmě přispívá, neručí za ni, protože se z ručení vyvázalo. Jako Slovensko a Maďarsko. 

Taková situace má precedenty. Například Dánsko, Irsko a Maďarsko neplatí unijní Úřad evropského veřejného žalobce, zřízený roku 2017, jehož chod je financován z rozpočtu EU, do kterého Dánsko, Irsko i Maďarsko samozřejmě přispívají. Ke slovu v daném případě přichází korekční mechanismus. Náklady na chod Úřadu evropského veřejného žalobce si mezi sebe rozděluje 24 zemí EU, tedy bez Dánska, Irska a Maďarska. Tyto tři země se tedy dočkávají odpovídající refundace nebo krácení svých příspěvků do rozpočtu EU. Reálně tak snižují své národní veřejné výdaje. 

Když lze refundovat náklady na chod unijního úřadu nebo odpovídajícím způsobem krátit příspěvky do rozpočtu EU, lze v případě Česka, Slovenska a Maďarska stejně refundovat náklady spjaté s půjčkou EU pro Ukrajinu, případně adekvátně krátit jejich příspěvky do rozpočtu EU.

Česko, Slovensko a Maďarsko tak reálně snižují své národní veřejné výdaje, stejně jako je Dánsko, Irsko a Maďarsko snižují v případě vyvázání se z financování chodu unijního a z rozpočtu EU placeného Úřadu evropského veřejného žalobce.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Trinity Bank

Přečtěte si také