Ruská centrální banka dnes snížila klíčovou sazbu na 16 %. Ekonomika stagnuje, inflace se tlačí dolů

Ruská centrální banka dnes rozhodla o dalším snížení své klíčové úrokové sazby, tentokrát o 50 bazických bodů na 16 %. Tento krok představuje pokračování letošního celoročního cyklu postupného uvolňování měnové politiky po předchozím zvýšení sazeb na dvacetileté maximum 21 % v roce 2024. Cílem má být podpořit ekonomiku v situaci zpomalujícího růstu a zároveň reagovat na postupné snižování inflace.

Více: Bank of Russia cuts the key rate by 50 bp to 16.00% p.a 

Inflace klesá, ale zůstává nad cílem

Poslední zveřejněné oficiální údaje udávaly v listopadu meziroční inflaci na úrovni 6,6 %, což bylo pod očekáváním centrální banky, potažmo jednalo se letos zatím o nejnižší údaj. O měsíc dříve dosahovala meziročních 7,7 %. Nejvyšší jinak byla letos reportována v březnu, kdy ceny meziročně poskočily o 10,3 %. Dle predikcí by se měla inflace v prosinci dostat pod hranici 6 %, tedy na nejnižší úroveň za více než dva roky. Nicméně je tedy stále nad inflačním cílem centrální banky.

Guvernérka Centrální banky Ruské federace Elvira Nabiullinová v komentáři po rozhodnutí uvedla, že jednoměsíční pokles inflace není dostatečný důkaz trvalého trendu, a že banka monitoruje tříměsíční průměry, které stále překračují cílovou hodnotu. Varovala rovněž před možným zvýšením inflačních tlaků v prvním čtvrtletí 2026 v důsledku plánovaných růstů daní (DPH) a indexací tarifů. Zatímco například snížená sazba DPH má od Nového roku setrvat na úrovni 10 %, zvýšená stoupnout z 20 % na 22 %. Snižovat se má navíc limit, od kterého podnikatelé podléhají povinnému plnění DPH. Konkrétně na 20 mil. rublů obratu, od roku 2027 na 15 mil. rublů, resp. v roce 2028 se bude muset stát plátcem i firma/podnikatel s obratem nad 10 mil. rublů.

Růst HDP zpomaluje

Růst ruské ekonomiky se v roce 2025 výrazně zpomalil. Podle odhadů centrální banky a státních statistik je růst hrubého domácího produktu (HDP) na úrovni zhruba 0,5 – 1 %, což je podstatně nižší než 4,3 % v roce 2024. Poslední údaje statistiků za 3. čtvrtletí hlásily růst HDP jen o 0,6 %, v posledním letošním čtvrtletí se predikuje ještě nižší růst. Vývoj právě odráží tlaky z vysokých úrokových sazeb, nízké investiční aktivity a pokračující geopolitické nejistoty.

Vývoj růstu HDP včetně predikce trhu pro letošní 4Q

Příjmy státního rozpočtu jsou vlastně výrazně závislé také na cenách komodit, které letos vesměs klesají. Odhaduje se tak, že deficit rozpočtu bude hlubší, než se původně plánovalo. Podle revidovaných údajů se odhaduje na úrovni až 5,7 bil. rublů, resp. 2,6 % HDP (loni činil 1,7 % HDP).

Každopádně dle guvernérky Nabiullinové zůstává samotný ruský bankovní systém stabilní, i když došlo k mírnému nárůstu problémových podnikových úvěrů, které však podle centrální banky zatím nemají nepředstavovat vážné riziko pro finanční sektor.

Opatření v širším kontextu

Snížení úrokových sazeb přichází ve chvíli, kdy ruská ekonomika čelí směsi vnitřních i vnějších tlaků: vysoké veřejné výdaje, zejména na obranu, západní sankce, slabší investiční klima a pokračující geopolitická nejistota. Přesto vláda a centrální banka signalizují, že měnovou politiku budou nadále vyvažovat mezi podporou růstu a udržením cenové stability.

Co může následovat

Ekonomičtí analytici očekávají, že sazby mohou být v průběhu roku 2026 dále snižovány, avšak tempo uvolňování bude pravděpodobně opatrné. Některé prognózy naznačují, že by klíčová sazba mohla končit rok 2026 na úrovni kolem 13 %, pokud se inflace bude stabilně snižovat a růst HDP se mírně zlepší.