Ruská centrální banka chce zažalovat evropské banky

Dnes a v pátek probíhající summit lídrů EU má rozhodnout o použití od roku 2022 zmrazených ruských aktiv k financování další podpory Ukrajiny. Jak známo, většina z asi 210 mld. EUR (5,1 bil. Kč) se nachází v Belgii. Dle dosavadních zpráv o pomoci panuje mezi představiteli EU shoda, řeší se samotné provedení finanční podpory. Zjednodušeně řečeno, EU si chce půjčit zmrazené ruské prostředky uložené v evropských finančních institucích a použít je k půjčkám Ukrajině, dokud Rusko nezaplatí válečné reparace.

V příštích dvou letech chce komise Ukrajině půjčit 90 mld. EUR ze zmiňované částky, což má pokrýt dvě třetiny toho, co podle odhadů Mezinárodního měnového fondu bude země v letech 2026 a 2027 potřebovat pro civilní a vojenské účely.

Dle všeho právě v návaznosti na probíhající jednání lídrů EU vydala dnes odpoledne Centrální banka Ruské federace prohlášení. Na jejich internetových stránkách se objevila tisková zpráva, že bude soudně požadovat od evropských bank náhradu škody za nezákonné zablokování a použití svých aktiv. Domáhat se tak chce u ruského rozhodčího soudu. Možný právní dopad je tak asi hodně diskutabilní...

Centrální banka Ruské federace ve svém prohlášení konkrétně uvedla:

„Vzhledem k pokračujícím pokusům orgánů Evropské unie (EU) o nezákonné zabavení a použití aktiv Ruské centrální banky držených ve finančních institucích EU bez jejího souhlasu, včetně uložení neomezeného zmrazení jejích aktiv, oznamuje Ruská banka v souladu se svým dříve deklarovaným oficiálním postojem k ochraně svých zájmů, že bude u ruského rozhodčího soudu požadovat od evropských bank náhradu škody za nezákonné zablokování a použití svých aktiv ve výši nezákonně zadržených aktiv a ušlého zisku.

Připomínáme, že Ruská banka již dříve podala žalobu proti společnosti Euroclear u Moskevského městského rozhodčího soudu.“

Centrální bankéře v Rusku každopádně čeká v pátek 19. prosince pravidelné, letos poslední, měnověpolitické zasedání. Dojde tedy primárně k rozhodnutí o nastavení základní úrokové sazby, kterou banka od 27. října udržuje na "snížených" 16,5 %.

Více: Úrokové sazby zůstávají v Rusku extrémně vysoko, inflace brzdí jen pozvolna 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.