ČNB se přesouvá k neutrálu, ale úrokové sazby kvůli PoZE snižovat nechce

Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou na úrovni 3,50 %. Měnovou politiku je podle ČNB i nadále potřeba udržovat relativně přísnější. Zároveň však ČNB změnila výhled na rizika a nejistoty inflačního výhledu na vyrovnaná (dříve proinflační).

Zasedání bankovní rady ČNB (prosinec 2025)

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na prosincovém zasedání nepřekvapivě ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, dvoutýdenní repo, tak nadále zůstává na 3,50 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo opět jednomyslné, tj. pro stabilitu sazeb hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady. Viceguvernérka E. Zamrazilová se zasedání nezúčastnila, což bylo dopředu avizováno. Koruna na rozhodnutí ČNB a na tiskovou konferenci s guvernérem A. Michlem reagovala jen minimálně.

Klíčovou otázkou před dnešním zasedáním bylo, zda a jak moc bude komunikovat ČNB výhled na příští rok. ČNB se totiž po dlouhé době dostává do situace, kdy se celková inflace v ČR dostane velmi pravděpodobně minimálně na několik čtvrtletí pod 2 % inflační cíl. Za prvé dojde od začátku příštího roku k výraznějšímu poklesu cen elektřiny, když platby za PoZE převezme vláda a zároveň zlevní i silová elektřina. Jen samotné zlevnění elektřiny sníží podle mě celkovou inflaci zhruba o 0,5procentního bodu. Za druhé to vypadá, že ceny potravin budou v roce 2026 utlumené, zatímco v první polovině letošního roku ceny potravin rostly meziročně o 5 %. Pokud vyjdu z aktuální makroekonomické prognózy ČNB, která pro 1. čtvrtletí roku 2026 ukazuje na meziroční růst inflace o 2,2 %, tak realitou může být meziroční růst inflace zhruba o 1,7 %. A i výsledná inflace za celý rok 2026 se tak pravděpodobně dostane pod 2 %, k čemuž došlo naposledy v roce 2016 (0,7 %). Samozřejmě zde máme riziko výraznějšího lednového přecenění, takže definitivní potvrzení dostaneme až na začátku února.

ČNB sice uplatňuje tzv. výjimky z plnění inflačního cíle (např. právě regulované ceny jako je elektřina, či potraviny), ale přeci jen inflace pod 2 % může podle mě některé centrální bankéře rozhoupat k tomu, aby nakonec v roce 2026 sazby mírně snížili. Řádově o 25 až 50 bazických bodů. Argumentem pro stabilní sazby ČNB v roce 2026 i nadále zůstává vysoká inflace ve službách nad 4 %. Navíc nižší ceny elektřiny budou mít pozitivní dopad na reálnou kupní sílu spotřebitelů, což nepřímo znamená, že domácnosti mohou kupovat více služeb a udržovat tak ve službách zvýšenou inflaci i po celý příští rok. Pokud se bude bankovní rada v roce 2026 striktně dívat na jádrovou inflaci a inflaci ve službách, tak k žádnému snížení sazeb nakonec dojít nemusí, a to navzdory celkové inflaci pod 2 %.

Guvernér A. Michl výslovně zmínil, že bankovní rada nehodlá na nižší ceny elektřiny (PoZE) reagovat, když tento mimořádný krok vlády bude mít dočasný efekt do inflace, který vyprchá na začátku roku 2027.

Aktuální prosincové zasedání ČNB zatím znovu vyznělo v mírně jestřábím tónu. Podle guvernéra A. Michla pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují snížit sazby a stále je nutné držet relativně přísnou měnovou politiku. K mírnému posunu však přeci jen došlo, když bankovní rada nově vyhodnocuje rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako vyrovnaná. Okruh protiinflačních rizik se oproti listopadovému zasedání ČNB rozšířil např. o globální korekci cen aktiv.