Mastercard: Česká ekonomika poroste příští rok o 2,2 %, rychleji než Německo

Česká ekonomika by měla v příštím roce patřit k nejrychleji rostoucím v Evropě. Podle nové prognózy Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard (Mastercard Economics Institute, MEI) vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta. To je více než v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy.

 

Oživení se očekává napříč regionem střední a východní Evropy, zatímco jádro eurozóny bude podle odhadů růst pomalejším tempem: Německo by si v roce 2026 mělo polepšit o 1,2 procenta, Rakousko o 0,9 procenta a Švýcarsko o 0,7 procenta. Mezi nej rychleji rostoucí ekonomiky by se měly zařadit zejména Polsko s očekávaným růstem o 3,4 procenta, Bulharsko s 3,3 procenta a Švédsko s 2,6 procenta.

 

Odhad vývoje HDP v roce 2026 v zemích střední a východní Evropy: 

	Česko	Maďarsko	Německo	Polsko	Rakousko
HDP (%)	2,2	2,2	1,2	3,4	0,9

Zdroj: Institut pro ekonomiku společnosti Mastercard.

 

Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, ke kterému by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika. Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny. Globální ekonomika by podle odhadů MEI měla v roce 2026 mírně zpomalit tempo růstu na 3,1 procenta.

 

„Evropská ekonomika v roce 2026 poroste stabilním tempem. Podpoří ji v tom nižší inflace, nižší úrokové míry a odolný trh práce. Zároveň se však růst bude lišit podle fiskální odvahy. Fiskální expanze pomůže Německu ke znatelnému urychlení růstu, zatímco v zemích, kde zůstane fiskální politika opatrná, bude tempo růstu střídmější, například ve Francii, Itálii nebo Velké Británii. Výkon ekonomik na jihu kontinentu a ve střední a východní Evropě zůstane stabilní,” uvádí Natalia Lechmanova, hlavní ekonomka Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard pro Evropu. 

 

Obezřetní evropští spotřebitelé dávají přednost drobnějšímu luxusu

I přes silné základní parametry zůstávají spotřebitelé spíše opatrní. Jsou ochotní utrácet více za potraviny a další drobnější výdaje, ale odkládají větší nákupy, jako je například drahý nábytek nebo elektronika. Kategorie menších výdajů zahrnují oblečení, kosmetiku, diskontní zboží, zábavu jak v podobě digitální, tak i mimo domov, pozemní cestování a útraty v restauracích. V důsledku adopce digitálních řešení a reorganizace sektoru procházejí malé a střední podniky v Evropě strukturální transformací.

„Přestože spotřebitelé v Evropě těží ze silných základních parametrů, zůstávají mnozí spíše opatrní a pečlivě si vybírají, za co utrácet. Upřednostňují zážitky a spíše drobnější výdaje, čímž přispívají k odolné domácí poptávce. Malé a střední podniky pokračují ve své digitalizaci a proměňují tak sektor retailu v celém regionu. Využívání umělé inteligence se přesouvá od experimentování k plné produkční integraci, což zvyšuje produktivitu a růst. Tyto trendy ukazují na odolnou a nadále se vyvíjející evropskou ekonomiku,“ dodává Natalia Lechmanova.

 

Důležité bude nasazování umělé inteligence a expanze fiskální politiky

Uplatňování AI se přesouvá z roviny experimentů do roviny začlenění do běžných procesů, čemuž napomáhají i významné investice do potřebné infrastruktury. Podle indexu MEI Enthusiasm Index je v tomto ohledu evropským premiantem Dánsko. Hlubší integrace AI a cílená fiskální podpora tak v roce 2026 budou klíčovými hnacími silami hospodářského růstu.