Bez migrace se Česká republika neobejde. Úbytek obyvatel jinak bude bortit ekonomiku včetně třeba i cen nemovitostí

Dle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) také v letošním 3. čtvrtletí u nás zemřelo více osob, než se narodilo. Tentokrát rozdíl činil 5 400 osob, od začátku roku do konce září  tedy celkově 25 100 osob. Trend, který se vlastně plně spustil s covidem. Některé pohledy za to viní očkování, jak letos také dle příslušných údajů například prezentovalo „Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků“. Každopádně počet narozených převýšil počet zemřelých skutečně naposledy před čtyřmi lety ve 3. čtvrtletí 2021. Při pohledu dále do statistik se tak jinak ještě dělo vždy ve 2. a 3. čtvrtletí v letech 2014-2020. Počet narozených v jednotlivých čtvrtletích roku převýšil počet zemřelých jinak naposledy v roce 2010. Zkrátka v posledních letech zesílil přirozený úbytek obyvatel (počet zemřelých vs. narozené děti).

Při pohledu na celkový počet obyvatel České republiky, jako by výše uvedená čísla byla odjinud. ČSÚ totiž u nás v posledních zhruba 3 letech eviduje historicky rekordní počty obyvatel. Souvisí to však primárně s příchodem Ukrajinců, kteří začali statistiku ovlivňovat v řádech statisíců. Také v současnosti je tak v návaznosti u nás stále vlastně rekordní množství obyvatel – ke konci letošního září 10,897 mil., tedy jen o 12,3 tis. méně, než tomu bylo ke konci roku 2024. Tehdy u nás žilo dosud rekordních 10 909 500 obyvatel. Pro porovnání například při vzniku samostatné České republiky v roce 1993 u nás ke konci 1. čtvrtletí žilo 10 326 063. Pak počet obyvatel následně začal klesat, když rovněž umíralo více lidí, než se narodilo. Na obdobná čísla jsme se zkrátka vrátili až v roce 2007.

Každopádně v současnosti se dostáváme na rekordně nejnižší hodnoty porodnosti. V loňském roce narozených jen 84 602 dětí výrazně překonalo dosud nejslabší rok 1999, kdy se přitom narodilo ještě o více než 5 tisíc dětí více. Negativní trend letos navíc dle všeho evidentně neustane a dostaneme se možná i pod hranici 80 tisíc. Za prvních 9 měsíců roku se totiž narodilo sotva 59 tisíc dětí. Již loni přitom přirozený úbytek dosáhl 27 900 obyvatel. Jedná se o druhý nejvyšší údaj, který vzhledem k množství úmrtí překonal jen vlastně také covidový rok 2021 (o cca 200 osob). Z dosavadního vývoje lze predikovat, že letošek však může být ještě horší. K tomu navíc nadále dochází více k odchodům Čechů do zahraničí než k jejich návratům zpět do země. Loni dané saldo přesáhlo opět tisíc osob. Zkrátka celkový počet obyvatel České republiky také v roce 2024 zachraňovali přistěhovalí a ani letos tomu zatím není jinak.

Pro zajímavost lze doplnit, že často zmiňované „Husákovy děti“ převyšovaly v počátku sedmdesátých let zemřelé ročně o zhruba 50-67 tis. Oproti současnosti se však tehdy právě rodil zhruba dvojnásobek dětí, například v nejproduktivnějším roce 1974 přes 195 tisíc. Pro současnost zlepšení porodnosti neindikuje například počet uzavřených sňatků, který byl loni dokonce již nižší než v covidovém roce 2020.

Cizinců přes milion

Ke konci roku 2024 u nás pobývalo celkem 1,094 mil. cizinců, tedy jen o 22 tis. méně oproti dosavadnímu maximu z konce roku 2022. Jak každý správně předpokládá, největší část nadále tvoří Ukrajinci. Konkrétně téměř 590 tis. Ze zemí mimo EU zůstávají dlouhodobě jinak nejvíce zastoupeni Vietnamci (69 tis.), následují občané Ruské federace (39 tis.). Za zmínku každopádně stojí v posledních letech zájem Filipínců – loni se jejich počet zvýšil o téměř 3 tis. Tedy pomineme-li Ukrajince, jich právě nejvíce přibylo ze zemí mimo EU. Zatímco před 20 lety jich tu pobývaly desítky, ke konci loňského roku jejich počet přesáhl 10 tis. Dostali se tak početně zhruba na úroveň občanů Kazachstánu, Indie či USA.

Obyvatelstvo České republiky nicméně jinak početně dlouhodobě podporují primárně Slováci. Loni jich u nás přibylo přes 4,6 tis. na celkových 121,5 tis. Z EU v čase jinak přibývají zejména Bulhaři a Rumuni, kterých bylo ke konci loňského roku evidováno 17,7 tis., resp. 21 tis.

Přírůstek/úbytek počtu obyvatel od roku 1950

^{Zdroj: ČSÚ}

Rekordní přirozený úbytek obyvatel ČR tedy do budoucna ještě více indikuje potencionální ekonomické problémy. Jak již jsme před 2 lety v článku „Česká republika má nejvíce obyvatel v historii“ zmiňovali, v obavách lze do budoucna hledět na schopnost produktivního obyvatelstva živit důchodce. Navíc, když se nadále prodlužuje doba dožití. Jak jsme pak blíže rozebírali letos v srpnovém článku, masivní příliv cizinců v posledních letech pozitivně pomohl domácímu ekonomickému vývoji. Válka na Ukrajině však někdy nějak skončí, predikovat lze jistě návrat nemalé části obyvatel zpět do země. Tedy obrácený efekt.

Bez přílivu cizinců bude počet obyvatel výrazně klesat

Například zatím poslední dlouhodobá demografická predikce ČSÚ z podzimu 2023 zmiňuje i při „středním“ výhledu pokles obyvatelstva. A to přestože ČSÚ počítá od roku 2028 s každoročním přírůstkem přistěhovalců o 35 tis., když pro následující 2 roky nejprve kalkulovala naopak se záporným saldem. V roce 2040 tak ve výsledku predikuje počet obyvatel ve výši 10,71 mil., když tedy vlastně za daných 12 let by přitom mělo u nás přibýt 420 tis. cizinců. O 50 let později má počet obyvatel klesnout na hranici 10 mil., resp. na přelomu století pod danou hranicí. V tu dobu by však u nás dle predikce ČSÚ muselo vlastně v mezičase přibýt dalších více než 2,5 mil. cizinců. Ti se navíc budou v mezičase porodností podílet na populaci. Národnostní složení České republiky se zkrátka v následujících desetiletích může výrazně změnit. 

^{Zdroj: ČSÚ}

Pesimističtější „nízká“ varianta ČSÚ predikuje v roce 2040 sotva 10,3 mil. obyvatel, pod 10 mil. již o 10 let později. Na přelomu století by pak měla mít Česká republika jen 7,5 mil. obyvatel.

Každopádně v obou variantách ČSÚ je patrné stárnutí populace, resp. celková skladba. I při střední variantě bude již v roce 2051 o desetinu méně osob ve věku 15-64 let oproti 6,87 mil. v roce 2023. Na přelomu století by jich mělo být dokonce necelých 5,39 mil. Tedy tvořit jen 54,4 % populace, zatímco v roce 2023 to bylo 63,4 %.

^{Zdroj: ČSÚ}

Závěr: Buď se u nás ochota mladých pořídit si děti začne výrazně zvyšovat nebo se počet Čechů začne v příštích desetiletích naopak výrazně snižovat. K tomu příp. bez nových přistěhovalců tedy razantněji i celkový počet obyvatel, potažmo v návaznosti i počet pracujících schopných vytvářet ekonomické hodnoty. V současnosti stále budovaná další školská zařízení, namísto např. zařízení pro stárnoucí důchodce, se stanou více nadbytečnými. Podobná situace logicky může nastat i u nemovitostí, což by logicky začalo tlačit na jejich cenu. Zkrátka pro příznivější vývoj by ideálně bylo nutno nastartovat baby boom podobný zmiňovanému počátku 70tých let, navíc déle trvající.