Za působení Fialovy vlády se celkové ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích českých kabinetů v tomto tisíciletí

Ratingové hodnocení je přitom daleko objektivnější ukazatel stavu veřejných financí a zprostředkovaně tedy i výkonnosti celé ekonomiky než poslední dobou v Česku tolik rezonující žebříčky zemí OECD podle míry ekonomického růstu, které mohou dopadnout za pár čtvrtletí docela jinak, nebo mediálně líbivá pořadí typu toho nedávného z The Economist, vycházející ze subjektivně zvolených kritérií, často irelevantních (například slovenský akciový trh prakticky neexistuje, je miniaturní i v porovnání s tím českým, přesto jej The Economist zahrnuje jako jedno z pěti kritérií právě i při hodnocení ekonomické výkonnosti Slovenska).

Při zahrnutí změn ratingových výhledů – ne pouze změn samotného ratingu – je navíc ratingové hodnocení i nikoli hrubé, ale poměrně jemné ve smyslu kapacity k pružné reakci na nenadálé změny v celkovém vývoji ekonomiky i jejích veřejných financí. Navíc bere v potaz mezinárodní srovnání, institucionální rámec i historický vývoj dané ekonomiky. A za působení Fialovy vlády se prostě ratingové hodnocení Česka vyvíjelo hůře než ze všech předchozích kabinetů nastoupivších v ČR v tomto miléniu. To je prostě fakt (viz tabulka níže).

Fialův kabinet je tedy vskutku vůbec první, jenž začal Česku vládnout v tomto tisíciletí, vládl déle než dvanáct měsíců, a přitom se za jeho působení ratingové hodnocení Česka vůbec nezlepšilo. Za působení všech předchozích kabinetů tohoto milénia, které vládly alespoň jeden rok, se vždy zlepšilo. Dokonce i v případě těch kabinetů, které vládly v roce 2009 a 2020, což byly dva roky vůbec nejhlubšího propadu české ekonomiky v celé její historii od roku 1993. Roku 2009 propad nastal v důsledku světové finanční krize, roku 2020 pak kvůli covidové pandemii a souvisejícím restrikcím. Fialova vláda za dobu svého působení nejen nečelila žádnému rekordnímu propadu české ekonomiky, ona prakticky nečelila žádnému poklesu ekonomiky – ani v jednom roce, dokonce ani v objektivně náročném roce 2022 (viz graf níže).

Platí samozřejmě, že čím je ratingové hodnocení lepší, tím relativně obtížnější je docílit jeho dalšího zlepšení. Takže v tomto ohledu čelila Fialova vláda objektivně obtížnějším podmínkám než všechny předchozí kabinety.

Ale opět: hodnocení v tabulace výše zahrnuje nejen změny ratingu, ale i jemnější posuny v podobě změn ratingových výhledů, v jejichž případě je snazší zlepšení dosahovat než v případě ratingu (zlepšení výhledu je jakousi polovinou zlepšení samotného ratingu). A navíc, lepší rating než ČR – alespoň z pohledu některých ratingových agentur – vykazují stále i země typu Belgie nebo Slovinska, takže dostatečný prostor pro další zlepšení pořád existuje.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank