Denní zpravodajství 16 / 12 / 2025: EU vyčlenila 29 milionů eur na humanitární krize v Myanmaru a Rohingyi

Denní zpravodajství 16 / 12 / 2025

EU vyčlenila 29 milionů eur na humanitární krize v Myanmaru a Rohingyi

Evropská unie vyčlenila dalších 15 milionů eur na humanitární pomoc na řešení potřeb komunit postižených probíhajícím konfliktem v Myanmaru a 14 milionů eur na rozvojovou pomoc rohingským uprchlíkům a jejich hostitelským komunitám v Bangladéši a dalších sousedních zemích.

Tyto nové finanční prostředky přicházejí v době, kdy zintenzivňující se konflikt v Myanmaru nadále přesouvá více lidí v rámci země a zároveň vede k většímu vysídlování do Bangladéše a sousedních zemí. Situaci dále zhoršuje zemětřesení, které počátkem tohoto roku zasáhlo Myanmar, což vedlo ke zhroucení základních služeb, jako je zdravotnictví, přístup k vodě a hygienickým zařízením a vzdělání, a k prudkému nárůstu hladu.

Největší část humanitárního příspěvku, až 12 milionů eur, podpoří komunity postižené konfliktem v Myanmaru. Financování bude upřednostňovat potravinovou a výživovou pomoc vzhledem k znepokojivému počtu osob ohrožených hladomorem.

V Bangladéši posílí 2 miliony eur stávající pomoc EU rohingyjským uprchlíkům se zaměřením také na potraviny a výživu. Další milion rovněž podpoří Myanmar a rohingyjské uprchlíky vysídlené v jiných sousedních zemích, kde žijí ve zranitelných podmínkách.

Tato pomoc doplňuje téměř 50 milionů eur poskytnutých na humanitární pomoc v souvislosti s krizí v Myanmaru a jejím regionálním dopadem, včetně nouzového financování v reakci na zemětřesení, které zemi zasáhlo na konci března. Přidává také více než 32 milionů eur, které již byly Bangladéši v letošním roce přiděleny na humanitární pomoc.

Dalších 14 milionů eur na rozvojovou pomoc se zaměří na udržitelnost a soběstačnost v táborech Rohingyů v Cox's Bazaru. Bude zahrnovat podporu rozvoje dovedností a živobytí.

Stále více lidí prchá přes hranice do Bangladéše, přičemž od ledna 2024 je v Cox's Bazaru více než 136 000 nových rohingyjských uprchlíků. Zhoršující se situace v táborech v Bangladéši nutí více lidí riskovat nebezpečné námořní cesty, aby uprchli do jiných zemí.

(Další informace: Eva Hrnčířová – tel.: +32 2 298 84 33; Quentin Cortes – tel.: +32 2 296 47 35)

Makrofinanční pomoc EU v souvislosti s onemocněním COVID-19 ve výši 3 miliard eurje hnací silou reforem a oživení v partnerských zemích

Evropská komise dokončila následné hodnocení mimořádného balíčku makrofinanční pomoci EU ve výši 3 miliard eur, který byl zaveden v reakci na velmi specifické okolnosti pandemie COVID-19. V době vrcholící krize balíček poskytl kritickou podporu deseti partnerským zemím: Albánie, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Jordánsko, Kosovo, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Tunisko a Ukrajina. Ukrajina a Moldavsko se od té doby staly kandidátskými zeměmi EU.

Koncepce balíčku úspěšně vyvážila naléhavost s politickým dopadem a pokračovala v důležitých reformách dohodnutých se zeměmi v rámci podmíněnosti makrofinanční pomoci (v souladu s perspektivou EU pro kandidátské země).

Posouzení potvrzuje, že balíček makrofinanční pomoci byl včasnou, dobře zacílenou a vysoce relevantní reakcí na bezprecedentní hospodářský otřes vyvolaný pandemií COVID-19. Poskytla zásadní finanční úlevu v okamžiku akutního fiskálního tlaku a pomohla partnerským vládám stabilizovat jejich ekonomiky, udržet základní veřejné služby a zachovat makroekonomickou důvěru.

Zpráva zdůrazňuje, že makrofinanční pomoc byla mobilizována mimořádně rychle v úzké koordinaci se spolunormotvůrci, neboť všech deset operací bylo v květnu 2020 sloučeno do jediného návrhu, který byl přijat do pěti týdnů a první výplaty byly provedeny na začátku podzimu. První tranše byly uvolněny rychle, zatímco druhé tranše zůstaly spojeny s cílenými strukturálními reformami sladěnými s vnitrostátními prioritami.

Hodnocení potvrzuje, že makrofinanční pomoc podpořila pokrok v klíčových oblastech, včetně řízení veřejných financí, správy věcí veřejných, právního státu a protikorupčního úsilí, sociální ochrany a odvětvových reforem, přičemž podmínky byly přizpůsobeny regionálním podmínkám a souvisejícím slabým místům.

Celkově hodnocení dospělo k závěru, že balíček makrofinanční pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19 účinně dosáhl svých cílů a posílil úlohu EU jako spolehlivého a reagujícího partnera v dobách krize. Zkušenosti znovu potvrdily strategickou hodnotu makrofinanční pomoci jako flexibilního krizového nástroje schopného řešit naléhavé potřeby likvidity, urychlit reformy a posílit makroekonomickou stabilitu v regionech sousedících s EU.

(Další informace: Balazs Ujvari - Tel.: +32 2 295 45 78; Francisca Marcal Santos - tel.: +32 2 299 72 36)

EU přijala nová opatření proti ekosystému ruské stínové flotily a Bělorusku

Komise vítá včerejší rozhodnutí členských států EU přijmout dodatečné sankce proti klíčovým složkám hodnotového řetězce ruské stínové flotily, jakož i proti Bělorusku.

Cílem těchto nových opatření je dále zvýšit tlak na Rusko a Bělorusko, aby posílily a podpořily závazek EU zajistit spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.

EU se včera rozhodla uvalit dodatečné sankce na ekosystém stínového loďstva, neprůhlednou síť zprostředkovatelů a provozovatelů, o něž se opírá podnikání stínového loďstva. Patří sem majitelé lodí, zprostředkovatelé a obchodní subjekty, které v některých členských státech nesprávně spravují lodní rejstřík.

Kromě toho EU zavedla nová kritéria pro ukládání sankcí jednotlivcům nebo skupinám z Běloruska zapojeným do činností, které narušují demokracii, právní stát a bezpečnost EU.

Více informací je k dispozici v naší tiskové zprávě online.

(Další informace: Olof Gill – tel.: +32 2 296 59 66; Saul Louis Goulding - tel.: +32 2 296 47 35)

Zpráva Komise ukazuje, že Evropa dosáhla značného pokroku při zajišťování interoperability digitálních veřejných služeb

Evropská komise zveřejnila svou první výroční zprávu o interoperabilitě v Unii, z níž vyplývá, že EU postupuje směrem k účinnějším, propojenějším a na občany zaměřeným digitálním veřejným službám. Interoperabilita ve veřejném sektoru znamená, že informační systémy, data a obchodní procesy různých organizací mohou hladce spolupracovat. Umožňuje správním orgánům bezpečně sdílet a opakovaně používat údaje přes hranice a napříč odvětvími. To bylo podpořeno novou strukturou řízení a spuštěním portálu Interoperabilní Evropa jako centrálního centra pro nástroje, řešení a pokyny – což ukazuje pokrok dosažený od vstupu aktu o Interoperabilní Evropě v platnost v dubnu 2024.

Zpráva rovněž zdůrazňuje inovační iniciativy, jako jsou regulační pískoviště , spolupráce s vládou pro technologie a zahájení činnosti Společenství pro Interoperabilní Evropu. Úspěšné příklady, jako je EMREX, bezpečné digitální řešení pro přeshraniční výměnu ověřených záznamů studentů, které dokládá, jak interoperabilita již usnadňuje bezpečné přeshraniční služby.

Komise a členské státy plánují toto úsilí v roce 2026 zintenzivnit prováděním první agendy pro Interoperabilní Evropu. Další podpůrné služby pro orgány veřejné správy, zjednodušené postupy posuzování a nově schválená řešení s označením urychlí digitální transformaci. Tato opatření pomohou modernizovat orgány veřejné správy, snížit administrativní zátěž a podpořit cíl digitální dekády EU, kterým je zpřístupnit do roku 2030 všechny klíčové veřejné služby.

Zpráva je k dispozici online.

(Další informace: Thomas Regnier – tel. + 32 2 299 10 99; Nika Blazevic – tel. + 32 2 299 27 17)

Zemědělství EU si zachová vysokou úroveň produktivity podle zemědělského výhledu na období 2025–2035

Evropská komise zveřejnila svou nejnovější zprávu o zemědělském výhledu EU, která předkládá prognózy zemědělských trhů EU do roku 2035. Zpráva předpovídá pomalejší růst produktivity při různých výzvách od změny klimatu až po dostupnost a cenovou dostupnost vstupů, zatímco zemědělství EU se transformuje směrem k udržitelnějším systémům produkce.

Na základě této zprávy se očekává, že zemědělství EU si do roku 2035 zachová vysokou úroveň produktivity, aby podpořilo pozitivní obchodní výkonnost, zejména u komodit vysoké hodnoty. Předpokládá se, že EU si zachová svou soběstačnost, pokud jde o obiloviny, maso a mléčné výrobky, a vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU bude i nadále významným přispěvatelem k celosvětovému potravinovému zabezpečení. Očekává se, že hodnota zemědělské produkce EU se bude neustále zvyšovat, zejména v důsledku obilovin, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny. Vstupní náklady, jako jsou hnojiva, energie a krmiva, však pravděpodobně zůstanou vysoké. Očekává se, že celkový dopad zemědělských podniků v EU na životní prostředí se zlepší, a to snížením emisí skleníkových plynů i přebytku dusíku. Produktivita práce zůstává hlavní hnací silou celkové zemědělské produktivity EU a přispívá ke zvýšení reálného příjmu na jednoho zemědělského pracovníka.

Výhled pro zemědělské trhy se opírá o informace o trhu dostupné do konce října 2025 pro zemědělskou produkci a obchod a vychází ze souboru makroekonomických předpokladů, které byly v době analýzy považovány za nejpravděpodobnější. Střednědobé tržní projekce poskytují poznatky všem zúčastněným stranám v zemědělsko-potravinovém řetězci EU a slouží jako základ pro navrhování politických reakcí na vznikající výzvy a příležitosti směrem k atraktivnímu, konkurenceschopnému, odolnému a udržitelnému zemědělskému odvětví.

Více informací je k dispozici online.

(Další informace: Balazs Ujvari - Tel.: +32 2 295 45 78; Constanze Ulrich - Tel.: +32 2 299 38 44)

Komise žádá o zpětnou vazbu ohledně pravidel EU pro ochranu mořského prostředí

Evropská komise včera zahájila veřejnou konzultaci a výzvu k předložení faktických podkladů s ohledem na nadcházející revizi rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

To navazuje na zveřejnění hodnocení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí v březnu 2025. Ukázalo se, že ačkoli směrnice vytvořila ambiciózní rámec, plně nedosáhla svého cíle dobrého stavu prostředí, což znamená mít čistá, zdravá a produktivní moře. Biologická rozmanitost moří klesá a znečištění nadále poškozuje mořský život. Hodnocení rovněž ukázalo, že existuje jasný prostor pro snížení administrativní zátěže prostřednictvím zjednodušení právních předpisů a lepší správy údajů.

Revize rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, která byla oznámena ve strategii pro vodohospodářskou odolnost, má zjednodušit provádění požadavků směrnice, dále chránit mořské prostředí a snížit administrativní zátěž. To je nezbytné pro zachování zdraví oceánů, jakož i pro obnovu a ochranu koloběhu vody v souladu s přístupem „od zdroje k moři“ v rámci evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost a Evropského paktu o oceánech.

Komisařka pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a konkurenceschopné oběhové hospodářství Jessika Roswallová uvedla: „Zdravá,čistá a produktivní moře a oceány mají zásadní význam pro zachování našeho životního prostředí a pro prosperitu naší modré ekonomiky. Chci od zúčastněných stran a občanů slyšet, jak zlepšit ochranu mořského prostředí a zároveň zefektivnit a zjednodušit provádění našich pravidel EU.“

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby se on-line konzultace zúčastnily prostřednictvím portálu Podělte se o svůj názor. Období pro zpětnou vazbu trvá do 9. března 2026.

Více informací o zahájení veřejné konzultace a výzvě k předložení faktických podkladů naleznete na internetu.

(Další informace: Maciej Berestecki – tel.: +32 2 296 64 83; Isabel Arriaga e Cunha +32 22952117)

Pro zdravější půdu v Evropě vstupuje v platnost vůbec první zákon o monitorování půdy

Dnes vstupuje v platnost směrnice o monitorování a odolnosti půdy s cílem zlepšit zdraví půdy v celé Evropě, což má významné důsledky pro širší ekonomiku.

Zdravá půda má zásadní význam pro zemědělskou produktivitu, odolnost rostlin proti škůdcům a nutriční kvalitu a bezpečnost potravin. Mají zásadní význam pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti a ziskovosti zemědělského odvětví EU. Degradace půdy však postihuje všechny členské státy EU a odhaduje se, že 60 až 70 % půdy je v současné době klasifikováno jako nezdravá. Tato degradace stojí EU každoročně více než 50 miliard eur.

Nový zákon pomůže zvýšit odolnost půdy vůči přírodním katastrofám, vlnám veder a extrémním povětrnostním jevům, jakož i dalším kritickým environmentálním výzvám, jako je eroze, kontaminace a úbytek biologické rozmanitosti. To posílí hospodářskou konkurenceschopnost EU a potravinové zabezpečení.

Členské státy nyní musí směrnici provést ve vnitrostátním právu a zavést rámce pro monitorování půdy. Komise tento proces podpoří prováděcími akty a pokyny.

Komisařka pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a konkurenceschopné oběhové hospodářství Jessika Roswallová  k tomu uvedla: „Právem na monitorování půdy činí Evropa rozhodující krok k ochraně jednoho ze svých nejcennějších zdrojů. Zdravá půda je základem našich potravin, našeho hospodářství a našeho boje proti změně klimatu. Tím, že tato směrnice pomůže zemědělcům a orgánům chránit zdraví půdy a zároveň omezí administrativní zátěž na minimum, učiní Evropu odolnější a zajistí výživné potraviny pro budoucí generace.“

(Další informace: Maciej Berestecki: +32 22966483; Isabel Arriaga e Cunha +32 22952117)

V platnost vstupují nové právní předpisy EU ke snížení znečištění mikroplasty

Dnes vstupují v platnost nová pravidla EU, která mají zabránit znečištění mikroplasty z plastových pelet, což představuje významný krok v úsilí EU o snížení emisí mikroplastů u jejich zdroje. Nová pravidla pomohou zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na celém jednotném trhu, podpoří inovace a investice do čistších postupů a podpoří přechod Evropy k udržitelnému hospodářství.

Plastové pelety – základní surovina pro většinu plastových výrobků – jsou významným zdrojem znečištění mikroplasty. Po uvolnění zůstávají pelety v životním prostředí, odolávají biologickému rozkladu a šíří se po půdě, řekách a oceánech, což představuje vážné riziko pro ekosystémy a lidské zdraví.

Nová pravidla se vztahují na všechny hospodářské subjekty spravující zařízení v EU, která nakládají s pěti a více tunami plastových pelet za rok. To zahrnuje výrobce, recyklátory, zpracovatele, skladníky a další manipulátory. Vztahují se rovněž na všechny dopravce přepravující pelety v rámci EU, jakož i na subjekty zapojené do námořní dopravy.

Provozovatelé musí zabránit únikům nebo ztrátám, zadržet je a vyčistit, jakož i vypracovat a provádět plány řízení rizik přizpůsobené povaze a velikosti jejich zařízení. Dopravci nejsou povinni připravovat plány řízení rizik, ale musí dodržovat povinnosti stanovené v nařízení.

Velké a střední podniky, které ročně nakládají s více než 1 500 tunami plastových pelet, musí získat osvědčení o shodě nebo povolení. Na malé podniky a mikropodniky se vztahují jednodušší požadavky na dodržování předpisů.

Do 17. prosince 2026 vypracuje Komise informační a školicí materiály na podporu provádění nařízení a požádá evropské normalizační organizace, aby připravily harmonizované normy pro odhad množství ztrát.

(Další informace: Maciej Berestecki: +32 22966483; Isabel Arriaga e Cunha +32 22952117)

OZNÁMENÍ

Komisař Kubilius bude reagovat na výzvy k podpoře bezpečnosti východních hranic v Helsinkách

Evropa zintenzivňuje úsilí o ochranu svých nejvíce exponovaných hranic, neboť bezpečnostní tlaky na východní hranici EU zesilují.

V této souvislosti se komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius dnes na pozvání finského premiéra Petteriho Orpa spolu s vedoucími představiteli zemí EU na východním křídle účastní prvního summitu na východním křídle v Helsinkách.

Na summitu se sejdou členské státy, které čelí nejpřímějším bezpečnostním rizikům, aby se dohodly na konkrétních opatřeních k posílení východního obvodu EU a NATO a ke zvýšení celkové obranné připravenosti. Hlavní důraz bude kladen na boj proti hybridním hrozbám a na to, jak by země východního křídla mohly využít nástroje EU na podporu obrany k odstranění nedostatků ve schopnostech, mimo jiné prostřednictvím silnějších systémů protivzdušné obrany a protidronových systémů.

Tato jednání jsou přímo podkladem pro navrhovanou vlajkovou loď hlídky na východním křídle, jejímž cílem je zlepšit včasné varování, ostrahu a koordinovanou reakci podél východní hranice EU. Během své návštěvy se komisař Kubilius rovněž setká s Výborem finského parlamentu pro obranu, přičemž zdůrazní závazek EU upřednostňovat bezpečnost států v přední linii a budovat odolnou a jednotnou evropskou obranu.

(Další informace: Thomas Regnier +32 2 299 10 99, Marine Strauss +32 298 91 03)

Předběžné pořady jednání pro nadcházející zasedání Komise

Všimněte si, že tyto položky mohou podléhat změnám.

Nadcházející akce Evropské komise

Tiskové zprávy Eurostatu

Individuální kalendáře předsedy a komisařů