Téměř 80 procent žádostí o nebankovní úvěr žadatelů nad 65 let bylo pokusem o podvod

Nejčastější formou kybernetických útoků byl v těchto případech vishing v kombinaci se sociálním inženýrstvím, kdy se podvodníci snažili získat důvěru svých obětí, aby se dostali do jejich počítače či bankovního účtu, případně vylákali kopie osobních dokladů nebo jiné citlivé údaje. Poté jejich jménem žádali o úvěry, většinou u více společností současně. „Bohužel máme negativní zkušenosti se žádostmi osob starších 65 let a při prověřování jim věnujeme zvýšenou pozornost, protože ve většině případů se ukázalo, že šlo o pokusy o podvod,“ uvedl Lukáš Drvota Fraud Manager ve společnosti IPF Digital a upozornil na alarmující fakt, který dokládá, že podvodníci útočí zejména na starší osoby, u kterých předpokládají nízkou schopnost bránit se jejich nekalým praktikám. Dále zdůraznil, že skuteční zaměstnanci bank a investičních společností, případně Policie ČR nikdy nežádají o vzdálený přístup do počítače, sdělení zneužitelných údajů, hesel či kopií dokladů.

Útočníci se snaží působit na pozitivní nebo negativní emoce svých obětí a přitom je zahnat do časového stresu. Přesvědčivě argumentují vidinou nereálného zisku nebo vyvolávají strach o úspory, či o osudy blízkých osob, které vystaví fiktivnímu ohrožení. „Využívají nálady ve společnosti a témata, která rezonují v médiích. Například obavy z napadení účtů, drahých energií, nebo naopak lákavé investice do kryptoměn či jiného zajištění financí na stáří, na které jsou senioři hodně citliví,“ popsal Drvota pozadí, na kterém útočníci staví své podvody. A varoval, že riziko častých útoků může zejména starší lidi připravit o celoživotní úspory.

Pachatelé často žádost o půjčku vyplní sami a oběť podrobně připraví na to, co ji čeká. Vysvětlí jí, jaká ověření bude poskytovatel provádět a jak má na dotazy reagovat. Někdy jsou s obětí na telefonu dokonce i během samotné verifikace. „Při jednom prověřování podezřelé žádosti náš pracovník zřetelně slyšel, jak podvodník žadatele instruuje z druhého telefonu,“ popsal Lukáš Drvota případ, jak až mohou podvodníci své oběti ovládat. Pokud mají zákazníci sebemenší podezření, měli by okamžitě kontaktovat zákaznickou linku Creditea, banky, popřípadě Policii ČR.

Díky vysoce výkonnému systému na odhalování rizik, který využívá umělou inteligenci, zabrání Creditea úvěrovým podvodům v řádu přes milion korun měsíčně. Bohužel ne ve všech případech jsou rizikové indikátory viditelné a někdy až po vyplacení úvěru zákazník nahlásí, že se stal obětí kyberzločinu. V případě scamů je i pro Policii ČR obtížné vystopovat pachatele, jelikož se často jedná o organizované skupiny s dobrým krytím a odcizené peníze zpravidla končí v zahraničí.

Nejúčinnější prevencí je informovanost lidí

Podle Jana Hermana z detekčního týmu by šlo většině podvodů úspěšně zabránit, pokud by si lidé více uvědomovali rizika, která na ně v online prostoru číhají a věnovali jim dostatečnou pozornost. Proto je důležité na hrozby neustále upozorňovat, jelikož podvodníci jsou velice kreativní a flexibilní a své metody neustále vyvíjí s ohledem na jejich úspěšnost. „Ochrana zákazníků před podvody je důležitou součástí našeho poslání v oblasti finanční inkluze. V rámci celosvětové listopadové akce International Fraud Awareness Week se účastníme vzdělávacích aktivit, ve kterých varujeme před novými postupy kyberšmejdů. Snažíme se tak zajistit, aby se všichni lidé, včetně seniorů, mohli bezpečně zapojit do digitálního finančního systému,“ zdůraznil Herman nutnost zvyšovat počítačovou gramotnost populace.