Ekonomika a zisky obchodovaných firem v příštím roce

Dnes se podíváme na některá očekávání týkající se vývoje v americké ekonomice a ziskovosti obchodovaných společností v příštím roce. Pohled trochu pod agregátní povrch přitom také ukazuje, že navzdory dřívějším očekáváním by podle těch současných nemělo v roce 2026 docházet k nějaké ziskové konvergenci mezi Mag7 a zbytkem trhu.

V následujícím grafu od Goldman Sachs vidíme očekávaný vývoj zisků v následujícím roce pro vybrané trhy. Přesněji řečeno, jsou tu očekávání podle pomyslného konsenzu a ty od GS. Rozdíly jsou u amerického a evropského trhu hodně velké – GS je mnohem umírněnější než konsenzus. Ten přitom čeká mimořádné zvýšení ziskovosti, a to v podstatě po celém světě.

Zdroj: X

Docela se hovořilo o možnosti, že velké technologické společnosti už předají ziskovou štafetu z velké části zbytku trhu. U technologií se měl podle této teze růst ziskovosti snižovat a u netechnologií naopak. Když se nad tím zamyslíme, neměl by to být jen cyklický jev, ale i strukturální. V tom smyslu, že pokud má AI skutečně přinést očekávané „revoluční“ plody, nemohou být omezené jen na vyloženě IT stromy. Jenže jak ukazuje druhý graf od JPMorgan, nyní se už se zase žádné uzavření růstové mezery v příštím roce nečeká:

Zdroj: X

Třetí graf porovnává predikce GS a konsenzu týkající se vývoje v celém americkém hospodářství. V roce 2026 jsou obě čísla podobná, u 2 %. Tedy u toho, co bývá často zmiňováno jako potenciál amerického hospodářství. Pokud by u 2 % skutečně byl a růst by se pohyboval na podobných úrovních, nemělo by to v principu přinášet dodatečné inflační tlaky. Pokud by ale při cca 2 % tempu růstu celé ekonomiky tyto tlaky pokračovaly, či dokonce zesilovaly, je otázka, kde vlastně potenciál je.


Zdroj: X

V roce 2027 se GS a konsenzus ve svých předpovědím celkem hodně rozjíždí. V prvním případě vidíme očekávané 2,5% tempo růstu, v druhém stále úroveň 2 %. Pokud by GS zároveň počítal s tím, že v roce 2027 se už začne výrazně zvyšovat potenciál, nemusí 2,5% skutečný růst vyvolávat inflační tlaky. A být tudíž nerovnovážným faktorem. Jinak bychom se bavili o tom, že růst 0,5 procentního bodu nad potenciálem (stále na 2 %) je v současné době dalším inflačním rizikem. Co by to udělalo s monetární politikou? Dříve by byla odpověď jasnější, nyní kvůli politickým tlakům na Fed méně.

Výsledky firem - tržby, zisk