cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  11.12.2025 01:00:00

Jakub Seidler: Hlavním zdrojem rizik zůstává i nadále politická a ekonomická nejistota

Rozhovor s Jakubem Seidlerem, členem bankovní rady ČNB
Martina Sobková (Bankovnictví 11. 12. 2025)

Český finanční sektor zůstává podle člena bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera ve velmi dobré kondici, přesto však čelí řadě nových výzev – od růstu investičních hypoték až po globální politickou a ekonomickou nejistotu. V rozhovoru pro Bankovnictví Seidler přibližuje hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě, vysvětluje motivaci za novým doporučením k investičním hypotékám a komentuje vyhlídky české ekonomiky a další vývoj úrokových sazeb. Celý rozhovor si můžete přečíst v časopise Bankovnictví, který vychází v pátek 12. prosince.

ČNB nedávno jednala o otázkách finanční stability a v polovině prosince zveřejní Zprávu o finanční stabilitě. Jaká hlavní zjištění tato publikace přináší?

Hlavním sdělením podzimní Zprávy o finanční stabilitě je, že český finanční systém zůstává odolný vůči případným nepříznivým šokům, což je dáno zejména tím, že banky disponují dostatečným kapitálovým i likviditním polštářem a udržují si solidní ziskovost. Cyklická rizika se sice mírně zvýšila, ale zůstávají pod kontrolou. Sazbu proticyklické kapitálové rezervy jsme proto ponechali na 1,25 %, její výši jsme s kolegy z bankovní rady vyhodnotili jako dostačující. Co se týče nastavení úvěrových ukazatelů, závazné limity dle zákona se nezměnily, horní hranice úvěrového ukazatele LTV setrvává na úrovni 80 % a 90 % pro žadatele mladší 36 let, horní hranice ukazatelů DTI a DSTI zůstaly deaktivované. Nicméně upozornili jsme na rostoucí podíl hypotečních úvěrů poskytovaných na investiční nemovitosti. Vnímáme, že by to v budoucnu mohlo přispět k prohloubení rozsahu systémových rizik, proto jsme se s účinností od 1. dubna 2026 rozhodli bankám doporučit, aby pro investiční byty vyžadovaly přísnější limity úvěrových ukazatelů LTV 70 % a DTI ve výši 7.

Jaká rizika aktuálně ČNB vidí pro tuzemské banky? Je něco nového na obzoru? Přece jen o geopolitických problémech se mluví déle, inflace se zdá být pod kontrolou. Celkově se situace zdá být klidná.

Hlavním zdrojem rizik pro finanční stabilitu i nadále zůstává globální politická a ekonomická nejistota, spojená zejména s obchodní politikou USA a pokračující válkou na Ukrajině. Přestože v oblasti tzv. obchodních válek došlo k určité stabilizaci, která přispěla ke zklidnění finančních trhů, prostředí zvýšené nejistoty znesnadňuje investiční rozhodování firem i domácností a mohlo by vést ke zpomalení ekonomické aktivity v ČR. V delším výhledu pro ČR a řadu dalších evropských zemí přetrvávají rizika související s postupnou ztrátou konkurenceschopnosti. Současně se v některých zemích zhoršují vyhlídky veřejných financí a globálně se zužuje fiskální prostor pro případnou reakci fiskální politiky na nepříznivý vývoj. Současný stav českých veřejných financí – jakkoli je k němu řada ekonomů kritických – s deficity okolo 2 % HDP a dluhem pod 45 % HDP je v tomto ohledu výhodou.

Když je řeč o rizicích a jejich dopadech – jak by se tuzemské banky vyrovnaly se zhoršením ekonomické situace, způsobeným např. materializací některého ze zmíněných rizik?

Výsledky provedeného zátěžového testu s pětiletým časovým horizontem ukazují, že ani při naplnění předpokladů našeho nepříznivého scénáře, který počítá např. s kumulativním propadem reálného HDP téměř o 14 %, nárůstem míry nezaměstnanosti nad 10 % nebo mírným poklesem cen obytných nemovitostí od roku 2027, by na úrovni celého bankovního sektoru nedošlo k využití kapitálových rezerv. Vysoká odolnost sektoru i v silně nepříznivých podmínkách je dána zejména robustními výnosy plynoucími z rozsáhlých úvěrových portfolií při udržení solidní úrokové marže a vysokými objemy držených domácích státních dluhopisů. Na individuální úrovni by pak dvě systémově nevýznamné banky se specifickým obchodním modelem mírně prolomily celkový kapitálový požadavek pilíře 1 a 2, jeho doplnění by vyžadovalo kapitálovou injekci ve výši 2,0 mld. Kč.

Jaký je ale podle ČNB ten nejpravděpodobnější vývoj české ekonomiky?

Aktuální prognóza, představená v podzimní Zprávě o měnové politice, pro letošní a příští rok počítá s růstem HDP mírně pod 2,5 %. Tahounem ekonomiky zůstane spotřeba domácností, a to díky růstu mezd. Postupně se pak přidají také soukromé fixní investice. Inflace se v příštím roce bude nacházet poblíž našeho dvouprocentního inflačního cíle. Jádrová inflace bude zvýšená, nicméně zůstane v tolerančním pásmu, tedy pod 3 %. Na trhu práce pak očekáváme, že nezaměstnanost v nadcházejících měsících ještě nepatrně vzroste, poté by ale měla začít klesat. Mzdový růst bude postupně zvolňovat, přesto však dynamika mezd z dlouhodobého hlediska zůstane zvýšená. Prognózu mzdového vývoje přitom potvrzují aktuální čísla statistického úřadu, podle nichž se průměrná nominální mzda ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,1 %. Reálné mzdy po očištění o inflaci rostly o 4,5 %. V obou případech je to jen o 0,1 procentního bodu nad naší podzimní prognózou.

Bankovní rada snížila úrokové sazby naposled letos v květnu, od té doby je dvoutýdenní repo sazba na úrovni 3,50 %. Je tedy cyklus snižování sazeb u konce?

Nejpravděpodobnější scénář je dle mého názoru ten, že měnověpolitické sazby ještě po určitou dobu zůstanou na současných úrovních. Zároveň však nejsem v tomto názoru jakkoli uzavřen a považuji za nutné zůstat flexibilní a být připraven pružně reagovat na vývoj v ČR i v zahraničí. Osobně si dovedu představit scénář, v němž úrokové sazby ještě snížíme – např. pokud by hospodářský růst našich hlavních obchodních partnerů zaostával za prognózou. V tomto duchu byl ostatně zpracován alternativní scénář podzimní prognózy simulující možný dopad pozdějšího oživení hospodářského růstu v Německu. Stejně tak je možné, že příštím krokem bude zvýšení sazeb z důvodu silnějších proinflačních sil, například silnějšího a dlouhodobějšího mzdového růstu. Možnou reakci centrální banky při takovém vývoji ukazuje alternativní scénář vyššího růstu mezd. Jak jsem již ale řekl – nejpravděpodobnějším scénářem se mi nyní jeví stabilita sazeb. Na ponechání sazeb na 3,5 % na posledních měnových jednáních byla v ČNB poměrně široká shoda, nejen napříč bankovní radou, ale také expertním aparátem. Trajektorie sazeb modelu je jedna věc, ale ta nemůže plně reflektovat veškerá rizika a nejistoty, proto se expertní aparát a jeho měnové doporučení pro bankovní radu může od modelové trajektorie sazeb také odlišovat.


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Čt 13:09  Nálada obchodníků zůstává dobrá, ale míra nejistoty začíná růst Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR)
Čt 11:00  Value of agriculture output hits record high in 2025 Eurostat (Eurostat)




X 

Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Příspěvek na bydlení

DSSP - Superdávka

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Akcie USA, Akcie CZ, DIP

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2026

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688