Analytický výhled ČSOB: Růst HDP bude pomalejší, inflace klesne

Česká ekonomika v roce 2026 vyroste o zhruba dvě procenta, což bude o něco méně než letos. Spotřebitelé se mohou těšit na nižší inflaci kolem 2,1 procenta, k čemuž pomohou levnější energie. Česká národní banka ponechá základní úrokovou sazbu na současné hodnotě 3,5 procenta, očekávají analytici skupiny ČSOB.

Ekonomika Česka poroste blízko svých možností

„Předpokládáme, že česká ekonomika v roce 2026 lehce zpomalí a poroste tempem okolo dvou procent. Bude to důsledek dozvuků amerických cel v evropském průmyslu, o něco výraznějšího růstu dovozů a lehce pomalejšího růstu mezd. Na druhé straně české ekonomice může pomáhat mírně rychlejší růst sousedního Německa. I proto předpokládáme nadále růst v blízkosti potenciálu, tedy dlouhodobých možností ekonomiky,“ míní Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB.

„Inflace může v roce 2026 díky nižším cenám energií lehce poklesnout – předpokládáme zvolnění na 2,1 z letošních 2,5 procenta. Uvidíme však stále silný růst cen služeb (přes čtyři procenta), což bude odrazovat centrální banku od dalšího snižování úrokových sazeb. Základní reposazba podle nás zůstane v příštím roce stabilní na 3,5 procenta. A z obezřetnosti centrálních bankéřů může v příštím roce těžit i česká koruna,“ doplňuje Jan Bureš.

Řešení strukturálních problémů Německa ještě potrvá

„Německá ekonomika prochází mimořádně složitým obdobím. Od začátku pandemie nevyrostla ani o procento a letos bude úspěchem černá nula. Průmyslová výroba od svého vrcholu v roce 2017 klesla téměř o 20 procent, ať už kvůli drahým energiím nebo tvrdé konkurenci ze strany Číny. To vše je v poválečné historii Německa bezprecedentní a naznačuje, že řešení strukturálních problémů bude vyžadovat delší čas,“ předvídá Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance.

„V příštím roce očekáváme růst německé ekonomiky o 0,8 procenta. Půjde především o cyklické oživení, které bude tažené výrazným nárůstem veřejných výdajů. Otazníkem však zůstává rychlost realizace investičních záměrů a zejména jejich efektivita, která je klíčová pro dlouhodobě vyšší tempo růstu. I proto zůstáváme při hodnocení německých vyhlídek zatím opatrní,“ konstatuje Dominik Rusinko.

Střední a východní Evropa se ekonomicky diverzifikuje

„Region CEE je nejen politicky, ale i ekonomicky diverzifikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Už elementární porovnání aktuálních a predikovaných hodnot šesti základních makroekonomických indikátorů v pěti regionálních ekonomikách, které se nacházejí v portfoliu KBC demonstruje – navzdory historické podobnosti základních trendů – dobře patrné odlišnosti,“ říká Martin Kupka, ekonom ČSOB a KBC.

„V porovnávaném vzorku ukazatelů a zemí aspiruje na nejlepší známku česká ekonomika, jejíž nejméně atraktivním projevem je relativně slabý růst. Naproti tomu nejvíce relativně slabých míst pozorujeme na Slovensku: vedle zaostávajícího růstu též vysokou míru nezaměstnanosti nebo schodky běžného účtu platební bilance. Dominantní polský růst je podpořen výraznými rozpočtovými schodky, zatímco Maďarsko s nejlepšími hodnotami běžného účtu čelí vysoké inflaci. V Bulharsku, kde se již od ledna 2026 začne platit eurem, jsou nejnápadnějším negativem velmi svižně rostoucí ceny nemovitostí,“ popisuje Martin Kupka.

Pomůže umělá inteligence Americe vyrůst z dluhů?

„Investiční boom v USA spojený s technologickou revolucí v podobě objevu umělé inteligence pomáhá ekonomice překonat nástrahy ve formě šoků, jako jsou cla či relativně vysoké dlouhodobé úrokové sazby. Nižší úrokové sazby Fed a poněkud stabilnější institucionální prostředí v roce 2026 pomohou, ale o tom, zda i příští rok bude pro americkou ekonomiku úspěšný, rozhodne právě to, zdali investiční aktivita spojená s umělou inteligencí vydrží ještě minimálně několik dalších kvartálů,“ uzavírá Jan Čermák, makroekonomický analytik ČSOB.

Tabulka očekávaných ekonomických ukazatelů pro ČR: