Detailní statistika inflace za letošní listopad potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice zpomalil z říjnových 2,5 % na 2,1 %

Pokles meziroční inflace byl tažen vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, alkoholických nápojů a tabáku, ale také mírnějším růstem nákladů na bydlení a pokles dle všeho vykáže také jádrová inflace.

Jádrová meziroční inflace zřejmě v listopadu klesla z úrovně 2,8 %, na níž s držela v předchozích třech měsících.

ČNB ve své čerstvé prognóze prezentované počátkem listopadu očekávala meziroční inflaci za listopad na úrovni 2,2 %, původní očekávání finančního trhu počítalo s meziroční inflací na úrovni 2,5 %.

Detailní údaje o listopadové inflaci hlásí zmírnění cenových tlaků v zásadě napříč spotřebním košem, z něhož se inflace počítá.

Přesto ale nečekáme změnu v postoji bankovní rady ČNB: ta bude velmi pravděpodobně držet úrokové sazby po delší dobu na jejich stávajících úrovních, možná přinejmenším do konce roku 2026.

Meziroční inflace v listopadu dle detailních dat klesla z 2,5 % na 2,1 %, v souladu s předběžným odhadem ČSÚ.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu čekala listopadovou meziroční inflaci na úrovni 2,2 %.

Zmírnění meziročního cenového růstu bylo v listopadu taženo vývojem cen napříč spotřebním košem: jednou z výjimek byly ceny pohonných hmot, u kterých se dále zmírnil jejich meziroční pokles.

V listopadu výrazně zpomalil meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů, zmírnil se také růst cen alkoholických nápojů a tabáku.

Mírně se zpomalil meziroční růst cen v oddíle bydlení, voda, energie, paliva.

Položky spadající do jádrové inflace vykázaly též převážně zmírnění meziročního cenového růstu anebo prohloubení cenového poklesu, což byl případ odívání a obuvi.

Meziroční růst tzv. imputovaného nájemného, jež spadá do jádrové inflace, zůstal beze změny na úrovni 4,8 %.

Jádrová meziroční inflace tak v listopadu pravděpodobně klesla z úrovně 2,8 %, na níž se držela v předchozích třech měsících.

Finální říjnová statistika vývoje spotřebitelských cen potvrdila, že meziroční růst cen ve službách udržel na úrovni 4,6 %, na kterou klesl v říjnu.

Meziroční zdražování ve službách na úrovni 4,6 % ale z pohledu centrální banky i nadále představuje výrazný cenový růst.

V případě cen zboží se meziroční růst v listopadu zmírnil z 1,3 % na 0,6 %.

Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekávala jádrovou meziroční inflaci pro letošní 4. čtvrtletí na úrovni 2,8 %, tedy na stejné úrovni, jakou jádrová inflace vykázala v letošním 2. i 3. čtvrtletí.

Celková meziroční inflace v listopadu klesla z říjnových 2,5 % na 2,1 %, což představuje nejnižší úroveň od letošního dubna.

Pro prosinec očekáváme mírný nárůst meziroční inflace, náš momentální odhad pro prosinec činí 2,3 %, v 1. čtvrtletí 2026 by ale meziroční inflace mohla pozvolna klesat.

Průměrná inflace za celý rok 2025 by měla činit 2,5 %, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %.

V roce 2026 by se mohlo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a náš aktuální výhled vidí celoroční průměrnou inflaci v roce 2026 na úrovni 1,8 %, s vývojem spotřebitelských cen ale mohou zahýbat případné kroky ze strany nové vlády.

Bankovní rada ČNB se bude i nadále velmi pravděpodobně držet opatrného postoje ohledně úrokových sazeb.

Naposledy ČNB snížila úroky počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %, a dále snižovat úrokové sazby bankovní rada nechce.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny nejen na posledním letošním zasedání v prosinci (tedy za týden ve čtvrtek 18/12), ale zřejmě také po celý rok 2026.

Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat, nakolik bude mít výsledek parlamentních voleb a formování nové vlády dopad na výhled rozpočtové disciplíny, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.