Komise navrhuje modernizaci energetické infrastruktury EU s cílem snížit účty a posílit nezávislost

Komise navrhuje modernizaci energetické infrastruktury EU s cílem snížit účty a posílit nezávislost

Páteř evropského energetického systému, síťová infrastruktura, bude modernizována a rozšířena tak, aby byl plně využit její potenciál. Balíček Komise týkající se evropských sítí a iniciativa týkající se energetických dálnic, které byly dnes navrženy, umožní efektivní tok energie ve všech členských státech, integraci levnější čisté energie a urychlení elektrifikace. To pomůže snížit ceny energie a podpořit cenově dostupné bydlení pro všechny Evropany. Zajistí  bezpečné a spolehlivé dodávky, jakmile se Evropa odkloní od dovozu energie z Ruska, aby dosáhla energetické nezávislosti.

Balíček týkající se sítí představuje nový přístup k energetické infrastruktuře tím, že přináší skutečně evropský pohled na plánování infrastruktury a zároveň urychluje povolovací postupy a zajišťuje spravedlivější rozdělení nákladů na přeshraniční projekty. Nový přístup umožní co nejlepší využití naší stávající energetické infrastruktury a současně urychlí rozvoj sítí a další fyzické energetické infrastruktury v celé EU.

Aby síťová infrastruktura obstála i v budoucnu, navrhuje Komise další způsoby financování. Sdílení nákladů a sdružování jsou tyto příklady: stále integrovanější přeshraniční energetická infrastruktura přináší výhody i mimo území, kde je vybudována. Spravedlivé a transparentní sdílení nákladů je proto nezbytné, aby se zabránilo nepřiměřené zátěži pro místní spotřebitele. V zájmu řešení tohoto problému je cílem balíčku týkajícího se evropských sítí zajistit větší transparentnost a spravedlnost, pokud jde o způsob posuzování nákladů a přínosů. Spojení infrastrukturních projektů může rovněž usnadnit financování, například zřízením zvláštních účelových jednotek, a přilákat tak další investice.

Osm energetických dálnic, které oznámila předsedkyně Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2025, řeší nejnaléhavější potřeby infrastruktury, které vyžadují další krátkodobou podporu a závazek k provádění. Byly vybrány na základě jejich strategického významu pro dokončení energetické unie a úrovně politické podpory ze strany EU potřebné pro jejich úspěšné provádění.

Komise je odhodlána okamžitě urychlit výstavbu energetických dálnic prostřednictvím posílené politické koordinace, přičemž bude vycházet z regionálních skupin na vysoké úrovni, mobilizovat podporu evropských koordinátorů a úzce spolupracovat s pracovní skupinou pro energetickou unii a v případě potřeby rozšířit dosah i mimo členské státy EU. Každý projekt bude upřednostněn na úrovni EU a Komise bude podporovat členské státy při udělování stejné priority na vnitrostátní úrovni.

Další kroky 

Legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě řádným legislativním postupem. Souběžně s tím bude Komise i nadále úzce spolupracovat s členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami na provádění klíčových přeshraničních projektů energetické infrastruktury – jak bylo nedávno zveřejněno v rámci druhého seznamu Unie týkajícího se projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu. Tato spolupráce bude mít zásadní význam pro rychlé provedení iniciativy týkající se energetických dálnic, jakož i pro urychlení povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, projektů skladování a dobíjecích stanic. 

Souvislosti

Navzdory pokroku dosaženému v rámci stávajícího právního rámce EU nedosáhla EU úrovně propojení mezi členskými státy, která by umožnila skutečnou energetickou unii, neboť několik členských států není na dobré cestě ke splnění cíle 15% propojení do roku 2030. Náklady nečinnosti jsou ohromující: v roce 2022 měla fosilní paliva největší podíl na hrubé dostupné spotřebě energie (70 %) v EU, přičemž 98 % veškeré ropy a zemního plynu spotřebovaných v členských státech bylo dovezeno. To EU vystavuje kolísání cen a geopolitickým rizikům.

V roce 2024 dosáhly ceny průmyslové elektřiny v EU 0,199 EUR za kWh ve srovnání s 0,082 EUR v Číně a 0,075 EUR v USA. V první polovině roku 2025 se průměrná cena elektřiny pro spotřebitele v EU pohybovala od 0,3835 EUR za kWh v Německu do 0,1040 EUR za kWh v Maďarsku, zatímco ceny elektřiny mimo domácnosti se pohybovaly od 0,2726 EUR za kWh v Irsku do 0,0804 EUR za kWh ve Finsku. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je nedostatečná úroveň investic do naší infrastruktury a její integrace.

Klíčové je proto navýšení finanční podpory. V rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 Komise navrhla pětinásobné navýšení rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti energetiky z 5,84 miliardy EUR na 29,91 miliardy EUR. Veřejné financování bude doplněno opatřeními na podporu soukromých investic do připravované investiční strategie pro čistou energii.

Pro více informací

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Sdělení o evropském balíčku týkajícím se sítí - Energetika - Evropská komise

Návrh revidovaného nařízení o transevropské energetické síti (TEN-E) – Energetika

Návrh revidované směrnice o urychlení povolovacích postupů pro projekty v oblasti infrastruktury – energetika

Pokyny pro efektivní připojení k síti - Energetika - Evropská komise

Pokyny k rozdílovým smlouvám - Energetika - Evropská komise

Evropské sítě - Evropská komise

Interaktivní mapa PCI

Media

Quote