Listopadový pokles inflace na 2,1 % byl z hlediska struktury poměrně plošný (Komentář)

Česká inflace v listopadu klesla z 2,5 % na 2,1 % a skončila tak pod všemi odhady. Tržní konsensus před zveřejněním předběžného odhadu inflace očekával, že tempo meziročního růstu spotřebitelských cen zůstane beze změny na 2,5 %, zatímco náš odhad počítal s mírným poklesem na 2,4 %. Česká národní banka pak ve své prognóze předpokládala listopadovou inflaci na 2,2 % a oproti říjnu, pro který očekávala totožnou hodnotu, tak byla překvapena v opačném směru. Finální odhad inflace již tradičně nepřináší změny v celkové dynamice spotřebitelských cen, důležitá jsou především podrobná data o její struktuře.

Za překvapením oproti naší prognóze opět z velké části stojí ceny potravin, jejichž vývoj zůstává silně rozkolísaný. V listopadu ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně klesly o 1,0 %, zatímco ceny alkoholu a tabáku byly nižší o 0,6 %. V říjnu přitom obě zmíněné skupiny spotřebitelských cen naopak meziměsíčně vzrostly o shodných 1,1 %. V meziročním vyjádření růst cen potravin a nealkoholických nápojů zpomalil z 3,6 % na 2,2 %, v případě alkoholu a tabáku pak z 4,3 % na 4,0 %. Na zvolnění celkové meziroční inflace z 2,5 % na 2,1 % se ceny potravin včetně všech nápojů a tabáku podle našeho odhadu podílely z 0,2-0,3 pb.

Slabší v listopadu byla i dynamika regulovaných cen. Ty zaznamenaly meziměsíční pokles o 0,5 %, na čemž se podílelo další snížení cen energií pro domácnosti. Většina dodavatelů energií před začátkem topné sezóny oznámila další vlnu zlevňování. V listopadu ceny energií meziměsíčně klesly v průměru o 0,7 %. Celková dynamika ovšem napovídá, že utlumený byl také vývoj v případě neenergetické části regulovaných cen, která zahrnuje především služby v oblasti zdravotnictví, školství a veřejné dopravy.

Ústup tlaků na růst spotřebitelských cen potvrdil rovněž vývoj jádrové inflace. Ta se podle našeho předběžného odhadu v meziročním vyjádření snížila na 2,5 % až 2,6 % poté, co v předchozích třech měsících stagnovala na 2,8 %. Po sezónním očištění pak podle nás jádrové ceny v listopadu zhruba stagnovaly. Meziměsíční růst imputovaného nájemného zpomalil z 0,7 % na 0,2 %, k obdobnému vývoji však došlo i v loňském roce a meziroční dynamika tak zůstala beze změny na 4,8 %. Meziměsíční růst skutečně placeného nájemného naopak zrychlil z 0,5 % na 0,6 %, což přispělo k akceleraci meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,2 %. Ceny dovolených s komplexními službami pak meziměsíčně zlevnily o výrazných 1,9 %. Ačkoliv z historické perspektivy je listopadové zlevnění relativně obvyklé, v loňském roce ceny dovolených meziměsíčně stagnovaly. To přispělo k letošnímu zpomalení meziročního růstu cen dovolených z říjnových 5,4 % na listopadových 3,3 %.

Utlumenou dynamiku vykázaly ceny zboží i služeb, pohonné hmoty byly výjimkou. Ceny zboží v listopadu meziměsíčně klesly o 0,6 % a u služeb došlo k jen nepatrnému nárůstu o 0,1 %. V meziročním vyjádření růst cen zboží zvolnil z 1,3 % na 0,6 %, v případě služeb pak došlo ke stagnaci na stále výrazných 4,6 %, v čemž se do značné míry promítl zmíněný vývoj imputovaného nájemného. Pohonné hmoty v listopadu meziměsíčně zdražily o 1,6 % a došlo tak k přerušení série poklesů z předchozích třech měsíců. Vliv na to mohlo mít omezení na vývoz ropných produktů z Ruska.

Po letošních 2,4-2,5 % by inflace v příštím roce měla podle nás klesnout pod dvouprocentní cíl centrální banky. Působit by na to mělo především nadcházející novou vládou avizované převedení plateb na podporované zdroje energie z domácností na stát. Je ovšem otázkou, zdali k tomu dojde již od původně plánovaného ledna.