Jak aktuálně vypadá (ne)dostupnost bydlení na českém realitním trhu?

 A to pak jak v rámci nových dat a statistik o stavební produkci a samotného růstu cen nemovitostí, tak i ohledně stále více skloňované snížené dostupnosti a možnosti pořízení vlastního bydlení v Česku. Jak tedy tyto statistiky aktuálně vypadají a co se konkrétně v průběhu nedávných měsíců v rámci stavebnictví a realitního trhu změnilo či ba naopak právě možná nezměnilo? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích. 

Jak na tom momentálně stavební produkce v ČR vlastně je?  

Stavební aktivita a produkce v Česku se v říjnu z meziročního srovnání zvýšila o 7,1 %, a to i když se oproti září mírně snížila. Nejvýraznější podíl na tomto růstu měla tentokrát výstavba budov, zatímco inženýrské stavby přispěly pouze mírně. Naproti tomu v předchozích měsících inženýrské stavby tuzemskou stavební produkci naopak spíše táhly. Hodnota projektů, které získaly stavební povolení, se tak vyšplhala zhruba na 46,6 miliardy korun. To představuje zvýšení z meziročního srovnání o něco vyšší než 7 %. Rovněž i bytová výstavba se dostala do nezanedbatelného tempa růstu. V průběhu října se totiž začalo stavět přes tři a půl tisíce nových bytů. Což je výrazný nárůst zejména díky projektům ve Středočeském kraji, Praze a na jižní Moravě.  

Počet dokončených bytů pak také vzrostl, jelikož téměř tři tisíce jednotek znamenaly skok asi o 50 % oproti minulému roku. Což však bylo zčásti způsobeno velmi nízkou srovnávací základnou z loňského roku. Na evropské úrovni byl ale růst ve stavebnictví mnohem umírněnější. Eurostat totiž zveřejnil data z nichž vyplývá, že stavebnictví v zemích sedmadvacítky v září 2025 vzrostlo pouze zanedbatelně, a to zhruba o 0,5 %. Další údaje ohledně stavební produkce za říjen následně evropský statistický úřad zveřejní až v polovině prosince. 

Jak tedy vypadá situace ohledně pořízení vlastního bydlení v ČR? 

Možnost pořídit si vlastní bydlení, respektive konkrétně byt zůstává v Česku i nadále velmi složitá. Přestože se díky rychlejšímu růstu mezd a uklidnění hypotečního trhu celková dostupnost nepatrně zlepšila, tak rozdíly mezi regiony jsou stále významné. V rámci celostátního průměru si tudíž lidé s průměrnou mzdou mohou při 30leté hypotéce koupit byt o výměře přibližně 41 m². To je ale i díky rostoucím reálným mzdám o něco víc než před dvěma lety, kdy byla situace v Česku prakticky nejhorší. Praha však s rostoucími cenami zůstává v rámci dostupnosti vlastního bydlení se všemi regiony ČR na posledním místě, poněvadž průměrný příjem zde vystačí pouze na byt s užitnou plochou okolo 31 m². To i přes to, že v Praze jsou nejvyšší mzdy v celé zemi.  

Na opačné straně žebříčku stojí Ústecký kraj, kde stejná domácnost dosáhne i na větší byt než 85 m² užitné plochy. Dle nedávno zveřejněných dat se ceny nemovitostí ve velkých městech ČR zvyšují rychleji než aktuální průměrné platy. Tím pádem se dostupnost zejména pro mladé rodiny i nadále komplikuje. Drahé bydlení následně nejmarkantněji dopadá především na mladé lidi, seniory a sociálně slabší skupiny obyvatel. Dle průzkumů tak poměrně nepřekvapivě většina obyvatel ČR tuto situaci hodnotí jako nedobrou a mnoho mladých lidí pak i kvůli nedostupným cenám dokonce odkládá založení rodiny. Mezinárodní organizace OECD zároveň upozorňuje, že české domácnosti čelí čím dál větší finanční zátěži, a to právě jak kvůli rostoucím cenám vlastního bydlení, tak zároveň i kvůli zvyšujícím se cenám nájmů. 

Kolik platů je potřeba na pořízení vlastního bytu v Praze? 

Současně i v české metropoli zůstává pořízení nového bytu velice finančně náročné. Dle nedávno zveřejněných dat tak cena standardního bytu o rozloze 70 m² odpovídá takřka patnácti průměrným ročním příjmům. Přestože je to o něco méně než na začátku roku, rozdíl oproti období před deseti lety je výrazný, jelikož tehdy bylo potřeba přibližně o pět ročních platů méně, než je tomu dnes. A to odhady vycházející z dat o průměrných výdělcích od Ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím systému ISPV (informace a statistiky o průměrném výdělku) uvádí vyšší průměrnou mzdu než nedávná statistika o průměrné mzdě v Praze od ČSÚ. Zadáním této nižší hodnoty při výpočtu by pak dostupnost pražského bydlení ve výsledku ještě více zhoršilo. I na celostátní úrovni se kupní síla domácností zhoršuje. Nejen dle velkých developerů tuto situaci dlouhodobě komplikuje i neefektivní schvalování staveb.  

Zároveň dostupnost bytů znemožňuje rovněž vysoká poptávka vůči právě výrazně slabší nabídce, která je i kvůli pomalému povolovacímu procesu nadále velice slabá. A to i přes to, že jsou v Praze v různé podobě přípravy stavby již naplánovány vyšší desítky tisíc nových bytů. Ve srovnání s dalšími evropskými městy potom Praha vychází jakožto prakticky úplně nejnáročnější místo na pořízení vlastního bydlení. Například v Bratislavě je potřeba o něco méně než patnáct průměrných mezd, v Mnichově zhruba jedenáct mezd, ve Varšavě necelých deset mezd a ve Vídni není potřeba dokonce ani osm tamějších průměrných mezd. I na celostátní úrovni se kupní síla domácností zhoršuje. Průměrný byt v Česku tedy dle nedávno zveřejněných údajů odpovídá už přibližně 13,6 ročním platům. Což je jeden z vůbec nejhorších poměrů ze všech členských států EU. 

Nemovitosti, reality - byty, domy