Aktuální srovnání nabídek cen elektřiny aneb většina dodavatelů meziročně zlevnila minimálně o desetinu

Nedávné rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o vlastně každoročním navýšení cen za distribuci přináší pro domácnosti v příštím roce tentokrát jen nepatrné jednoprocentní navýšení. Oproti tomu cena samotné silové elektřiny letos od dodavatelů dále značně zlevnila. Při pohledu do jejich ceníků se dá říci, že minimálně dvouciferným tempem. Zkrátka celkový účet za elektřinu má tendenci nadále klesat. Jak jsme v našem posledním srovnání letos v únoru právě opakovaně predikovali, daný vývoj indikoval cenový vývoj elektřiny na burze. Zhruba 2letému pro spotřebitele příznivému burzovnímu trendu se však zdá být konec. Prostor pro další zlevnění od dodavatelů se zkrátka zdá být již značně omezený. Zmínit totiž lze, že například kontrakt pro příští rok poslední měsíce osciluje zhruba okolo 95 EUR/MWh, tedy v přepočtu okolo 2 300 Kč.

Každopádně odběratel může ročně vydat za elektřinu vlastně zbytečně i mnoho tisíc korun. Rozdíl může být nejmarkantnější, pokud setrvává u nefixovaného produktu. Nelze totiž než zopakovat, že fixované nabídky jsou v porovnání cenově klidně i o třetinu levnější. Vyznat se v nabídkách přitom není nic složitého. Ve spleti čísel ceníků se stačí primárně jen zaměřit na cenu samotné silové elektřiny. Tu pro jednotlivé tarify dodavatelé standardně uvádějí bez DPH. Zatímco před rokem přicházely na trh fixované první vlaštovky s cenovkou pod 3 000 Kč/MWh, nyní lze najít ceny i o další pětistovku levnější.

Pro spotřebitele může být při výběru dodavatele relevantní již jen stálý měsíční plat. To je druhá poslední položka, kterou si každý dodavatel může svévolně určit. Rovnou lze říci, že v posledním roce nelze přehlédnout snahu na této položce více vydělat. Každopádně všechny ostatní položky za dodávky elektřiny jsou již regulované, tedy u každého dodavatele stejné.

V našem porovnání jsme se opět zaměřili na nejkratší, resp. roční fixace. Nicméně u řady dodavatelů vymizely z nabídek, když je patrné uvázat si zákazníka na delší dobu. Na druhou stranu lze rovnou dodat, že taková nabídka obvykle bývá pro spotřebitele cenově zajímavější. Při 2letém závazku lze tak u E.ON získat cenu i pod 2 400 Kč/MWh. Tedy u tarifu D02d určeného zejména pro menší odběry. Podobnou cenu nabízí i MND, kde se však odběratel musí upsat dokonce až do poloviny roku 2028. Kratší fixaci zkrátka firma z impéria Karla Komárka nenabízí. U vyšších tarifů je již cena navíc o zhruba 150 Kč vyšší. Nejméně do konce září 2027 se v rámci fixovaného tarifu musí odběratel upsat také Pražské energetice. Jak patrno také níže z přehledu, cena přitom není nijak výrazně zajímavá. Podobně je na tom se svým nejkratším 15měsíčním fixovaným produktem Innogy, která nyní láká na 20% slevu. Tu však klient získá jen za odběry do 30. června 2026.

Pokud tedy srovnáme dodavatele čistě jen s nabídkou roční fixace, vítězem lze vyhlásit EPET ze skupiny EPH Daniela Křetínského. Jen nepatrně horší nabídku má pak Pražská plynárenská s totožnou cenou 2 650 Kč pro všechny distribuční sazby. Centropol výrazně snížil ceny již na počátku letošního roku, kdy patřil k nejlevnějším. S novou „roční“ nabídkou vlastně zatím nepřišel. Největší dodavatel ČEZ letos příliš svou nejkratší fixaci nezlevnil.

Dodavatelé pro získání zákazníka přicházejí také s různými finančními bonusy, mnohdy v řádech i tisíců korun. Zvláště, když spotřebitel bude společně s elektřinou odebírat i plyn. V návaznosti na spotřebu tak může být výhodnější, platit za samotnou MWh třeba i vyšší cenu než u konkurence. Každopádně při získávání či udržení odběratele dokáží dodavatelé vytáhnout ze šuplíku i neveřejné zajímavější/levnější ceníky. Dostat se zkrátka lze ještě níže než v našem výše uvedeném srovnání veřejných ceníků největších dodavatelů. Poohlédnou se také lze po nabídkách menších dodavatelů. Průběžně aktualizované nabídky energií na trhu jsou také k dispozici na Kurzy.cz – Srovnání cen plynu ˃˃; Srovnání cen elektřiny >>.

Zlevní nakonec skokově v roce 2026 elektřina?

V přehledu uváděná „Celková cena“ zatím kalkuluje s cenami distribuce pro letošní rok, dodavatelé budou v kontextu rozhodnutí ERÚ teprve aktualizovat. Každopádně výsledná cena může v příštím roce doznat výrazné změny. Záležet bude, zda se příspěvek na obnovitelní zdroje (POZE) bude případně plně kompenzovat ze státního rozpočtu. V takovém případě by ERÚ vydal změnový cenový výměr a regulované ceny elektřiny by meziročně podstatně klesaly na všech napěťových hladinách. Dle ERÚ by to pro nízké napětí znamenalo meziroční pokles regulovaných cen o více než 15 procent, pro vysoké napětí o 21 procent a pro velmi vysoké napětí o více než 34 procent.

Závěrem možno zmínit, že kdo má v rámci tarifu k dispozici dvě sazby (VT a NT), může také značně ušetřit díky jejich využívání. U nízkého tarifu jsou totiž distribuční poplatky v porovnání zhruba jen desetinové, resp. výsledná cena za každou odebranou MWh tak významně nižší. Tedy i při stejné ceně silové elektřiny lze ve výsledku ušetřit třeba i 2,50 Kč na každé kWh (dle tarifu). Pokud například pračka spotřebuje při určitém cyklu 2 kWh, a perete každý druhý den, za rok se oproti vysokému tarifu dá jen na praní ušetřit zhruba 900 Kč.

Podívejte se také:
Ceny dodavatelů plynu prolamují hranici 1 000 Kč aneb přinášíme aktuální srovnání. Vyplatí se fixovat, přestože lze očekávat další zlevňování 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.