Hospodaření územních rozpočtů skončilo v 1. pololetí roku 2025 přebytkem 64,6 mld. Kč. I když se saldo meziročně snížilo 0 18,0 mld. Kč, stále se jedná o jeden z nejlepších pololetních výsledků

VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH ROZPOČTŮ

Hospodaření územních rozpočtů (dále také „UR") skončilo v 1. pololetí roku 2025 přebytkem 64,6 mld. Kč (po konsolidaci). I když se saldo meziročně snížilo 0 18,0 mld. Kč, stále se jedná o jeden z nejlepších pololetních výsledků. Přebytky se meziročně snížily na všech úrovních UR. Tento vývoj odráží skutečnost, že tempo růstu výdajů výrazně převýšilo tempo růstu přijmů.

Tabulka č. 3: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření ÚR za 1. pololetí 2024—2025

Zdroj: zprávy o plnění státniho rozpočtu České republiky za 1. pololetí let 2024 a 2025, Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí dobrovolných svazků obcía k 30. 6.2025.

Pozn.: Z důvodu konsolidace, jejímž smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky nebo mezi jednotkami na úrovni sumářů, za které se operace sledují, je součet na úrovni republiky odlišný od součtu jednotlivých úrovní, tj. obcí a DSO a krajů.

Celkové příjmy UR dosáhly v 1. pololetí 2025 výše 470,1 mld. Kč a meziročně vzrostly 0 2,5 %. Na růstu se nejvýrazněji podílely vyšší přijaté neinvestiční transfery (0 14,1 mld. Kč), které zahrnují zejména přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. K meziročnímu navýšení přispěl také růst daňových přijmů, a to 0 6 mld. Kč. Naopak růst přijmů tlumil pokles nedaňových přijmů (0 7,3 mld. Kč), a to v důsledku nižšlho objemu jednorázových výplat věřitelům Sberbank CZ oproti předchozímu roku a nižších přijmů z úroků.

Vlastní příjmy (tj. daňové, nedaňové a kapitálové) zůstaly v meziročním srovnání prakticky beze změny (pokles 0 0,2 %), což ukazuje, že hlavním zdrojem růstu celkových přijmů byly transfery, a to zejména ze státního rozpočtu.

Zdroj: zprávy o plnění státniho rozpočtu České republiky za 1. pololetí let 2024 a 2025, Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí dobrovolných svazků obcía k 30. 6. 2025.

Celkové výdaje UR v 1. pololetí 2025 meziročně vzrostly 0 7,8 % na 405,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se zvýšily téměř 0 16 %, což představuje výraznější růst než u běžných výdajů (0 6,3 %). Ve srovnáni s předchozím rokem, kdy kapitálové výdaje vzrostly v 1. pololetí meziročně pouze 0 2,4 %, tak došlo k oživení investiční aktivity. Investice směřovaly především do školství, sportovní infrastruktury a veřejné dopravy.

Zdroj: zprávy o plnění státnłho rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2024 a 2025.

Dlouhodobě přebytkové hospodaření UR se promltá do růstu hotovostní rezervy^ll a poklesu míry jejich zadlužení. Mezi lety 2021 a 2023 se tato rezerva v 1. pololetí pohybovala kolem 15 měsíců, v 1. pololetí 2024 však výrazně vzrostla na 18 měsíců a v 1. pololetí 2025 zůstala jen o něco nižší. Zároveň postupně klesala dluhová kvóta ¹² z 25,7 % v 1. pololetí 2021 na 19,3 % v 1. pololetí 2025, což ukazuje na snížení podílu dluhu na celkových přijmech UR.

Zdroj: zprávy o plnění státnłho rozpočtu České republiky za 1. pololetí let 2021-2025; výpočet NKÚ.

Přestože se UR nacházejí ve velmi dobré finanční kondici, objem investičních výdajů nevykazuje plynule rostoucí trend. Důvodem jsou rozdíly ve finančních možnostech obC1¹⁴. Menší obce často nedisponují dostatečnými vlastními zdroji pro kofinancování projektů. Velká města zase realizují kapitálově náročné investice vyžadující vysokou míru samofinancování. Investiční aktivitu dále omezuje úzké zaměření a nízká dostupnost dotačních titulů, které mnohdy nereflektují skutečné potřeby samospráv. Významnou bariéru představuje mimo jiné také vysoká administrativní náročnost dotačních řízení. Tyto faktory přispívají k opatrnému hospodaření, růstu hotovostních rezerv a celkovému utlumení investiční činnosti.

Současné nastavení veřejných financí vede k nerovnováze jejich využívání. Uzemní rozpočty kumulují přebytky, které nejsou plně využity pro rozvojové účely, zatímco státní rozpočet vykazuje trvale vysoký deficit. Zlepšení koordinace a spolupráce mezi státem a samosprávami by mohlo přispět k efektivnějšímu využití veřejných financí a podpořit investiční aktivitu na místní úrovni.

11 Hotovostní rezerva vyjadřuje, kolik měsíců by ÚR dokázaly financovat svůj běžný provoz bez dalších přijmů.

12 Dluhová kvóta územních rozpočtů představuje poměr jejich celkového dluhu k celkovým ročním příjmům.

13 Zůstatky na bankovních účtech krajů a obcíjsou ovlivněny skutečností, že do konce června nevyplatily územní rozpočty část peněžních prostředků pijatých z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na přímé náklady na vzdělávání a na dotace pro soukromé školy. Tyto prostředky jsou vypláceny postupně v průběhu roku, a proto se v polovině roku promftají do vyšší rezervy územních rozpočtů.

14 Celkové finanční přebytky ÚR jsou rozloženy velmi nerovnoměrně. Výraznou část tvoří rezervy velkých měst, zatímco menší obce hospodaří často jen s omezenými vlastními zdroji.