Hrubý domácí produkt (dále také „HDP") České republiky v druhém čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostl 0 2,6 %. K růstu ekonomiky významně přispěla vyšší spotřeba domácností a příznivý vliv změny zásob

EKONOMICKÝ vývoj ČESKÉ REPUBLIKY

Hrubý domácí produkt (dále také „HDP") České republiky v druhém čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostl 0 2,6 %. K růstu ekonomiky významně přispěla vyšší spotřeba domácností a příznivý vliv změny zásob. Dynamiku hospodářského růstu však stále brzdila utlumená investiční činnost a nepříznivá bilance zahraničnłho obchodu. K dosažení dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu je nicméně zásadní zejména oživení investic soukromého sektoru. HDP Evropské unie (dále také „EU") v druhém čtvrtletí 2025 meziročně vzrostl 0 1,6 %. Tempo růstu však bylo částečně tlumeno slabším výkonem německé ekonomiky, která má klíčový vliv na hospodářský vývoj jak v rámci EU, tak v České republice (dále také „čR").

Tabulka č. 1: Vývoj HDP a jeho vybraných složek (v %)

Zdroj: Vývoj ekonomiky České republiky 1. pololetí2025. ČSÚ, Praha, 2025.

Pozn.: Uvedené hodnoty vyjadřují změnu ve srovnání se stejným obdobím předchozłho roku. Udaje jsou sezónně a kalendářně očištěné a ve stálých cenách.

Německá průmyslová výroba v první polovině roku 2025 klesala. Klesající výkonnost klíčového obchodnłho partnera se postupně promítala i do českého průmyslu, jehož růst po únorovém oživení začal v červnu narážet na limity dané strukturálními problémy v německém hospodářství. Ty se projevily především u firem napojených na subdodávky pro německé podniky.

Nepříznivou roli hrálo i zvyšující se napětí v mezinárodním obchodě, zejména nové obchodní bariéry vůči evropskému exportu, které se začaly promítat do očekávání podniků a jejich objednávek. České podniky tak čelily nejistotě, která vedla v první části roku k předzásobování, po němž následovalo pozvolné ochlazení výroby. Česká bankovní asociace ve své prognóze předpokládá, že americká cla ve výši 15 % mohou způsobit zpomalení české ekonomiky v letech 2025 a 2026 0 0,6 procentnłho bodu (dále také „p. b.").

Výdaje na konečnou spotřebu zahrnují výdaje na konečnou spotřebu vlády, domácností a neziskového sektoru.

Zdroj: CSU, Statistisches Bundesamt

Vedle HDP se v 1. pololetí 2025 pozitivně vyvíjely i ostatní hlavní makroekonomické ukazatele. Meziročnł míra inflace se podle indexu spotřebitelských cen pohybovala v tolerančním pásmu České národní banky, když na konci 1. pololetí činila 2,8 %.

Česká republika na konci 1. pololetí 2025 zaznamenala vyšší růst meziroční cenové hladiny ve srovnáni s průměrem států EU. Ceny však v daném období rostly výrazně méně než v případě ostatních členských států V4.

Zdroj: Eurostat h s://ec.eur a.eu/eurostat]databrowser/view rc hic manr custom 18513535/default/table .

Nezaměstnanost v České republice zůstává nízká a na konci 1. pololetí 2025 činila 3 %. Nižší hodnotu mezi členskými státy Evropské unie vykázala pouze Malta s mírou nezaměstnanosti 2,9 %. Dlouhodobě nízká nezaměstnanost však vedle svých pozitivních dopadů na národní hospodářství indikuje i rizika, jako napřiklad inflační tlaky a nedostatek pracovní síly.

Zdroj: Eurostat (https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/une_rt_m_custom_18515518/default/table).

S vývojem na trhu práce souvisí také vývoj mezd, které v uplynulém období zaznamenaly výrazný růst. V druhém čtvrtletí roku 2025 se průměrná nominální mzda zvýšila 0 7,7 % na 49 402 Kč, přičemž po zohlednění inflace činil reálný růst mezd 5,3 %. Růst tuzemských mezd potvrzuje mezinárodní srovnání, podle kterého nominální mzdy v druhém čtvrtletí rostly téměř dvojnásobným tempem oproti průměru zemi EU. I po zohlednění inflace tak zůstává růst reálných mezd v České republice nad evropským průměrem.

Zdroj: Eurostat (https://ec.europa.eWeurostatJdatabrowserŇiew, https•J/ec.europa.eWeurostat/databrowser/vieWprc hicp   hicp) .

Evropská unie v posledních letech čelí rostoucímu tlaku na poli globální konkurenceschopnosti. Jedním z klíčových problémů jsou vysoké náklady spojené s ambiciózní klimatickou politikou, mezi které patří i vysoké ceny emisních povolenek v systému EU ETS l, jež výrazně převyšují úroveň našich globálních konkurentů, jako jsou Čína či USA. Příkladem důsledků tohoto tlaku je vývoj německého průmyslu, jehož produkce se potýká s problémy již od roku 2018, tedy od období, kdy cena povolenek výrazně rostla. Tento vývoj poukazuje na rostoucí nákladovou zátěž pro evropský průmysl, zejména v energeticky náročných odvětvích.

EU ETS I funguje jako jednotný trh s pevně stanoveným emisním stropem (cap-and-trade), přičemž část povolenek je přidělována a část prodávána v aukcích. V USA neexistuje federální systém, ale dva regionální — kalifornský a RGGI, které jsou založeny na postupném snižování emisních limitů. Čínský systém je zatím zaměřen hlavně na výrobu elektřiny a alokuje povolenky podle emisní intenzity, nikoli podle pevného limitu, avšak směřuje k modelu s absolutním emisním stropem po vzoru EU.

Ceny emisních povolenek v EU byly ve sledovaném období v průměru více než 7krát vyšší než v rámci národnłho systému ETS v Číně a 2,7krát vyšší než v Kalifornii. Ceny v EU zároveň vykazují větší volatilitu než ve srovnávaných regionech, což může komplikovat plánování firem.

Kromě nových bariér v mezinárodním obchodě může v budoucnu růst cenové hladiny, potažmo i růst ekonomiky ovlivnit také zavedení systému EU ETS Il. V tomto systému by měly domácnosti a firmy zprostředkovaně platit za emise vznikající při vytápění a dopravě.

Zdroj: International Carbon Action Partnership (https://icapcarbonaction.comknkts-prices). Pozn.: Ceny jsou uvedeny vždy k poslechímu dni v daném měsíci.

Dále: Za 1. pololetí 2025 vykázalo hospodaření státního rozpočtu deficit 152,4 mld. Kč, což odpovídá plnění SR na 63,2 %. Meziročně se saldo státnłho rozpočtu zlepšilo 0 26,2 mld. Kč, a to především díky růstu daňových příjmů