Prosperita české ekonomiky stojí na strategii otevřenosti a těsném propojení s globální ekonomikou. Zdroje silného růstu ze začátku milénia se ale postupně vyčerpávají a Česko čelí novým výzvám

Prosperita české ekonomiky stojí na strategii otevřenosti a těsném propojení s globální ekonomikou. Zdroje silného růstu ze začátku milénia se ale postupně vyčerpávají a Česko čelí novým výzvám.

Čtvrtstoletí otevřené české ekonomiky.

V posledních 25 letech česká ekonomika urazila ohromnou cestu, která započala už v 90. letech transformací tehdy plánovaného hospodářství do tržní ekonomiky zapojené do globálních ekonomických struktur.

Do nového tisíciletí česká ekonomika vstupovala v recesi, která byla spojena s předchozí měnovou krizí z roku 1997. Podle dobových zpráv OECD byla recese vnímána jako reakce na vnitřní a vnější nerovnováhy a strukturální problémy české ekonomiky – zejména selhání českých firem při restrukturalizaci vycházející z roztříštěné struktury vlastnictví a neefektivní korporátní správy, které vznikly po masové privatizaci.

Dokončení privatizace

Rok 2000 byl z hlediska transformace přelomový zejména díky finalizaci privatizace do té doby státního bankovního sektoru. Jednou ze skrytých slabin české ekonomiky v 90. letech totiž bylo, že státem kontrolované banky často poskytovaly podnikům snadné úvěry, což zdržovalo nezbytnou restrukturalizaci a vedlo k masivní akumulaci špatných dluhů. Na přelomu tisíciletí se proto urychlení privatizace bankovního sektoru stalo jedním z nejkritičtějších strukturálních problémů, které bylo nutné řešit pro zajištění silnějšího hospodářského růstu.

Až po roce 2000 také došlo k postupné privatizaci strategických podniků, jako byly telekomunikace a energetika. Zpoždění jejich privatizace bylo způsobeno velikostí, politickou důležitostí i nedostatkem regulačního rámce pro přirozené monopoly.

Vývoj produktivity v Česku a vybraných zemích (HDP na odpracovanou hodinu v USD, stálé ceny, PPP)

Zdroj: OECD

Všechny kroky, které v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí česká ekonomika podstupovala, vedly k hlavnímu cíli, jímž bylo nastartování růstu produktivity. Zvyšování hodnoty, kterou ekonomika za pevný časový úsek vyrobí, je totiž klíčem k dalšímu rozvoji a dlouhodobému ekonomickému růstu.

V českých podmínkách na něm závisí stabilita důchodového a sociálního systému v očekávání stárnoucí populace nebo transformace energetiky potřebná k razantnímu snižování emisí CO2 (dekarbonizace). Nezanedbatelnou výzvou je i přechod od ekonomiky založené na zpracovatelském průmyslu k technologicky náročnějším oborům vyžadujícím rekvalifikace pracovníků.

Česká ekonomika se v rámci ekonomické transformace nejprve soustředila na rozvoj exportně zaměřených oborů zpracovatelského průmyslu. U zpracovatelského průmyslu se tak za posledních 30 let celkově produktivita zvýšila nejvíce. Největší nárůst produktivity se odehrál právě v oblastech napojených na vývoz – výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Velkou část posunu produktivity si tato odvětví odbyla právě v období nultých let.