Spojené státy chtějí ochránit ruský majetek za biliony před Evropskou unií, která by jej ráda poslala Ukrajině. V přepočtu jde o tisíce miliard korun

Podle Spojených států by peníze z ruských rezerv měly sloužit k zajištění míru, a nikoli k prodlužování války.

Evropská komise chce Kyjevu peníze dát – jde vlastně o nevratnou bezúročnou půjčku – na jeho vojenské a finanční potřeby.

Za poskytnuté peníze se mají ovšem zaručit členské země EU. Česko by tak muselo vyčlenit na tuto záruku minimálně 40 miliard korun.

Evropská centrální banka se na záruce podílet odmítá, i když po ní Evropská komise participaci žádá. Proti předání tisíců miliard korun Ukrajině jsou v rámci EU hlavně Belgie a Maďarsko, Slovensko jej podmiňuje tím, aby dané biliony nefinancovaly vojenské výdaje, což je v praxi prakticky nenaplnitelné.

Státní rozpočet Belgie inkasuje ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou deponovány na jejím území, stovky milionů eur daní ročně. Hlavně se ale Belgie obává, že pokud přestanou platit příslušné sankce, bude to ona, kdo bude muset Rusku peníze z rezerv vracet – a pokud je mezitím Evropská komise pošle Ukrajině, nebude mít z čeho. Příslušné sankce, které ruské devizové rezervy zmrazují, musí Evropská unie každých šest měsíců obnovovat, a to jednomyslným usnesením. Pokud by například Maďarsko odmítlo obnovení podpořit, Rusko by potenciálně rezervami mohla opět disponovat.

Na Belgii by se pak musely „složit“ další členské země EU, aby mohla peníze Rusku vrátit – Česko by pak muselo Rusku „přes Belgii“ poslat zmíněných minimálně 40 miliard korun. Případně by vratku Rusku „natiskla z ničeho“ Evropská centrální banka, což ta ale právě odmítá jako nepovolené látání dluhu členských zemí eurozóny tiskem nových eur.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank