Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 %, což představuje zpomalení oproti meziročním růstu 7,6 % vykázanému v letošním 2. čtvrtletí

Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci, v letošním 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,5 %, což bylo blízko očekávání finančního trhu i centrální banky.

Pokračující růst reálné mzdy zůstává klíčovým tahounem oživení spotřeby domácností v české ekonomice.

Lze konstatovat, že z pohledu centrální banky velmi důležitá informace o vývoji mezd v české ekonomice představuje argument pro dlouhodobější stabilitu úrokových sazeb.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním 3. čtvrtletí činil 7,1 % a průměrná nominální mzda dosáhla úrovně 48 295 korun.

Zaměstnanost v české ekonomice v letošním 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,3 % a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 7,4 %.

Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o 4,5 %, když finanční trh očekával meziroční nárůst reálné mzdy o 4,6 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu očekávala pro letošní 3. čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 7,0 % a přírůstek reálné mzdy o 4,4 %.

Pro ČNB představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.

Z pohledu měnové politiky je aktuální mzdový růst argumentem proti dalšímu snížení snižování úrokových sazeb, respektive jde o argument pro dlouhodobější stabilitu úroků, v případě repo sazby na stávající úrovni 3,50 %.

Z pohledu domácností platí, že reálná mzda i nadále solidně roste a jde o faktor podporující růst spotřeby domácností.

Pohled na detailní statistiku mezd ukazuje, že dvouciferný meziroční růst nominální mzdy vykázaly v letošním 3. čtvrtletí pouze profesní, vědecké a technické činnosti (meziroční růst 11,4 %).

Blízko dvouciferného růstu výdělků byli ale také pracovníci v odvětvích kulturní, zábavní a rekreační činnosti (meziroční růst 9,8 %) a ve stavebnictví (růst 9,5 %).

Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (meziroční růst výdělků o 3,0 %) a těžba a dobývání (růst 3,9 %).

Na nejvyšší mzdu v letošním 3. čtvrtletí dosáhli opět zaměstnanci v odvětví informační a komunikační činnosti, kde průměrný výdělek činil 87 786 korun.

Na opačném konci byli stejně jako v předchozích čtvrtletích pracovníci v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, ve 3. čtvrtletí s průměrným výdělkem na úrovni 29 625 korun .

Pokračující solidní růst reálné mzdy představuje podporu pro růst spotřeby domácností.

Růst spotřebních výdajů by se měl dále oživovat, a i letos představuje významnou položku růstu české ekonomiky jako celku.

Za celý rok 2024 průměrná nominální mzda v české ekonomice vzrostla o 7,2 %, v reálném vyjádření činil růst 4,7 %.

Za dosavadní tři čtvrtletí letošního roku činil meziroční růst průměrné nominální mzdy 7,1 %, v reálném vyjádření průměrná mzda v prvním pololetí vzrostla o 4,5 %.

Vývoj mezd za letošní 3. čtvrtletí sice vyšel blízko očekávání finančního trhu i centrální banky, pro ČNB je ale stávající mzdový růst argumentem proti dalšímu snížení úroků: vývoj české ekonomiky vyznívá ve prospěch scénáře dlouhodobější stabilitu sazeb ČNB, v případě repo sazby na stávající úrovni 3,50 %.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny nejen na letošním posledním zasedání, jež se odehraje 18. prosince, ale možná také po celý rok 2026.

Vedle obav z vývoje mezd a cenových tlaků ve službách a na trhu nemovitostí bude centrální banka také velmi pozorně sledovat, nakolik bude mít výsledek parlamentních voleb a formování nové vlády dopad na výhled rozpočtové disciplíny, neboť schodek i struktura vývoje veřejných financí jsou pro ČNB též důležitými parametry pro hodnocení inflačních rizik.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.