„Největším problémem Slovenska je nejistota,“ shodli se odborníci z oblasti logistiky. Čtvrtá nejvyšší cena elektřiny v EU brzdí automatizaci a robotizaci skladů

Nepředvídatelná konsolidační opatření dusí konkurenceschopnost

Časté legislativní změny v neprospěch podnikatelů přicházejí neočekávaně. „Slovensko je šampionem v nepředvídavosti. Každý den máme nový konsolidační balíček, roste cena práce a dnes v Evropě probíhá obrovský boj o investice,“ konstatuje Peter Jánoši z P3 Logistics Parks Slovakia.

Některé firmy musí snižovat marže, aby vůbec obstály na trhu. „Vidím problém v tom, že konsolidační balíčky přicházejí příliš často a legislativa se rychle mění. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme snižovat marže, a tím pádem jdou investice stranou,“ upozorňuje Lukáš Šidík z Hellmann Worldwide Logistics.

Mezi největší náklady zaměstnavatelů v logistickém odvětví patří vysoké daňově-odvodové zatížení spolu s transakční daní. Analýza Transportly ukázala, že slovenští dopravci sice zajišťují většinu přeprav v rámci země, ale při dovozech na Slovensko už dominují zahraniční dopravci. Důvod je jednoduchý: pracovní síla je pro slovenské firmy dražší než v zemích V4. „Řidič v Polsku je pro zaměstnavatele levnější než slovenský řidič pro slovenskou společnost, přestože mzda může být u obou stejná,“ potvrdil Viktor Sučka.

Největší riziko pro logistické společnosti podle Ľuboše Košťála z Raben Logistics Czech & Slovakia dnes představuje spoléhání se na úzký okruh segmentu. „Jediný způsob, jak fungovat i v absolutně nepředvídatelné době, je mít diverzifikované odběratele, vyvážené portfolio zákazníků a neustále růst – v počtu skladů, odběratelů i v rozsahu služeb,“ vysvětluje.

Samotná konsolidace bez ekonomického růstu podle ekonoma Ivana Mikloše nebude fungovat. „Konsolidaci je třeba provádět tak, že se sníží daňově-odvodové zatížení, zruší se transakční daň a případné výpadky se pokryjí růstem nepřímých daní. Rovná daň dokáže přinést rychlý ekonomický růst. Čím jednodušší je daňový systém, tím těžší je z něj uniknout — a potom ekonomika roste,“ uvedl Mikloš.

Robotizace skladů vyžaduje dostupnou elektrickou energii

Slovensko podle Jindřicha Kadeřávka z Element Logic patří mezi progresivní země v oblasti automatizace. Od investic do technologií se dnes vyžaduje mnohem kratší návratnost než dříve. „To, co bylo před pěti lety akceptovatelné s návratností do pěti let, je dnes do dvou či tří let. Rychlost reakce na trh, software řídící celý sklad a schopnost měnit procesy v reálném čase jsou dnes samozřejmostí,“ objasnil Kadeřávek a dodal, že Slovensko podle něj v některých oblastech technologicky předstihuje i Česko.

To, co je momentálně možné a nákladově efektivní, už ve slovenských skladech přebírají stroje. „V rámci value added services dnes automatizujeme procesy jako štítkování, lepení či balení více produktů do jednoho balení – vše provádějí stroje, což urychluje manipulaci a minimalizuje chybovost. Sklady, kterými disponujeme, jsou zároveň připravené na budoucnost, včetně nasazení AMR autonomních mobilních robotů. O to důležitější je, aby byla elektrická energie cenově dostupná a stabilní, protože právě ona je základem modernizace skladů,“ pokračuje Ľuboš Košťál z Raben Logistics Czech & Slovakia.

„Aktuální ceny energií brzdí investice do modernizace. Ze všech zemí EU má Slovensko čtvrtou nejdražší elektřinu a reálné mzdy patří k vůbec druhým nejnižším,“ upozorňuje ekonom Mikloš.

Nejlevnější sklady jsou aktuálně v Senci, Trnavě a Sereďi. „V těchto lokalitách je velká dostupnost skladových prostor, což přirozeně snižuje ceny,“ uvedl Tomáš Kulacs z 108 Real Estate. Podle něj dnes firmy upřednostňují moderní technologické sklady – i dražší, ale s vyšší návratností než levné, zastaralé prostory.

Za 25 let jsme postavili jen 180 km železničních tratí

Při rozhodování o umístění haly či logistického centra má železniční vlečka jen okrajový vliv. Rychlost, flexibilita a cenová dostupnost kamionové dopravy zůstávají podle developerů rozhodujícím kritériem. „Přeprava železnicí je drahá a trvá dlouho. Vlečka pro investory není určující, není to pružné řešení,“ uvedl Jakub Pelikán z Mountparku.

Sektor železniční dopravy dlouhodobě upozorňuje na nedostatečnou infrastrukturu. „Zpoždění jsou vysoká jak u osobních, tak u nákladních vlaků, modernizace začínají i končí pozdě. Za 25 let jsme postavili jen 180 kilometrů tratí,“ připomněl Patrik Benka z Asociace železničních dopravců. Bez kvalitní infrastruktury se ani plánované napojení podniků na železniční dopravu nemůže stát reálnou alternativou.