Zaměstnanost mírně rostla zásluhou žen, participace mužů klesala. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 7,1 % a reálně o 4,5 % - Vývoj českého trhu práce - 3. čtvrtletí 2025

Datum vydání: 04. 12. 2025 Kód: 110028-25 4. 12. 2025

Na trhu práce pokračoval přesun zaměstnanců z priméru a sekundéru do sektoru služeb a péče. Zaměstnanost mírně rostla zásluhou žen, participace mužů klesala. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 7,1 % a reálně o 4,5 %, čímž plynule navázala na vývoj v letošním i předchozím roce.

Úvod

Český trh práce se jeví jako dlouhodobě stabilní a odolný, navzdory setrvalé nerovnováze vyjádřené nízkou mírou nezaměstnanosti a současně nízkou mzdovou úrovní, i silným podílem exportně orientovaného průmyslu závislého na odbytu ze zahraničí. V současnosti čelí mnoha výzvám spojeným se stárnutím domácí pracovní síly, prudkou digitalizací a strukturálním nesouladem, kdy dostupní pracovníci nemají požadované dovednosti (digitální, jazykové či odborné), neodpovídají tedy požadavkům podniků po pracovní síle. S nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil se potýká zejména stavebnictví. To vytváří stále silněji formulovaný požadavek podniků na masivní dovoz pracovní síly ze zahraničí, což však má celospolečenské i politické důsledky.

Zároveň je český trh práce velmi regionálně fragmentovaný, to vyplývá z nižší fluktuace a též z nedostupnosti bydlení v místech s nabídkou kvalitních zaměstnání (centrální oblasti), zatímco v pohraničních regionech je vysoká nezaměstnanost a zaměstnání s nízkými výdělky, popř. nejistého charakteru.

Dlouhodobě dochází k úbytku pracovníků v primárním i sekundárním sektoru ve prospěch služeb, zejména těch s vysokými požadavky na odbornou způsobilost, což klade značné nároky na rekvalifikace. K tomu se nově přidává ekonomická nutnost využívat pokročilé informační technologie (AI, robotizace), pokud chtějí podniky obstát v mezinárodní konkurenci.

Silnou stránkou českého trhu práce je zejména vysoká míra zaměstnanosti, která překračuje evropský průměr takřka o 7 p.b., výrazně rostoucí byla v posledních letech zejména u žen, kde vstoupila do hry také integrace válečných uprchlic z Ukrajiny, zatímco u mužů došlo k mírnému oslabení zejména v souvislosti s obtížnější situací a propouštěním v průmyslových oborech.

Slabou stránkou zůstávají veřejné služby (školství, zdravotnictví, veřejná správa), kde přetrvávají neadekvátní úrovně výdělků, což má dopad na skladbu a příliv pracovních sil a přeneseně na kvalitu. Požadavky na veřejné služby přitom výrazně stoupají v souvislosti s výše jmenovanými výzvami.

Více:
Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 1,4 %, tj. o 74,8 tis., na celkových 5 272,1 tis. V sektoru služeb a péče pracovalo již 62,8 % pracujících. - Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita 
Počet zaměstnanců se ve 3. čtvrtletí 2025 meziročně zvýšil o 10,8 tis., v relativním vyjádření o 0,3 %. - evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané
Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 22 559 Kč - čtvrtletní průměrné mzdy, regionální vývoj, mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví
Nejvyšší mzdy byly v IT a to 87 786 Kč, následovalo bankovnictví s 74 699 Kč a energetika se mzdou ve výši 68 291 Kč - průměrné mzdy 3. čtvrtletí 2025
Masivní nárůst počtu zaměstnanců v Praze, ve většině krajů došlo k poklesu. Praha zůstává stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 61 129 Kč - Regionální vývoj

Zpracoval: Dalibor Holý

Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 052 694

E-mail: dalibor.holy@csu.gov.cz

Přihlásit se k odběru

Přejete si dostávat informaci o vydání tohoto produktu přímo do své e-mailové schránky?

• cpmz120425_analyza.docx  
• cpmz120425_analyza.pdf