Boj za rozpočtové určení daní bude pokračovat, sdělili zástupci kraje poslancům a senátorům

Vedení Pardubického kraje jednalo s poslanci a senátory zvolenými na území regionu. Jedná se o pokračování tradice setkávání zástupců krajské samosprávy se zákonodárci s vazbou na region. Mezi tématy rezonovala změna rozpočtového určení daní pro kraje, příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic nižších tříd, financování sociálních služeb či stavební zákon.

„Téma změny rozpočtového určení daní neopustíme ani s novým složením Sněmovny a Vlády. Jsme opět připraveni schválit krajskou legislativní iniciativu v parametrech té předchozí. Nicméně bylo by dobré, aby kraje měly kromě práva na podání také právo na projednání. Nechceme, aby naše iniciativy byly zaparkované ve Sněmovně a nedošlo ani k dokončení prvního čtení. Je to nedůstojné směrem ke krajským samosprávám,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také v rámci jednání zmínil aktuálně podanou ústavní stížnost prostřednictvím kolektivu senátorů pod vedením starosty Letohradu a senátory v obvodu Ústí nad Orlicí Petra Fialy.

V návaznosti na nekonečné diskuse kolem nového nastavení RUDu navíc nyní krajům chybí příspěvek státu na opravy silnic II. a III. tříd, který podle náměstka hejtmana pro oblast dopravy Ladislava Valtra v minulých letech klesal ze šesti, přes čtyři až na dvě miliardy a na příští rok hrozí nula. „V případě dvou miliard pro kraje na náš kraj připadá 123 milionů korun, což jsou pro nás poměrně velké finanční prostředky. Věřím, že se podaří alespoň dvě miliardy v rámci změny rozpočtu také pro rok 2026 zajistit,“ řekl Valtr a zmínil také dohodu na spolufinancování obchvatu Vysokého Mýta. „Usnesení vlády počítá pro nové napojení k D35 u Vysokého Mýta s příspěvkem 600 milionů korun s rozpočtovým dopadem let 2027 a 2028. Přípravné fáze v příštím roce zvládneme z krajského rozpočtu, ale samotnou stavbu pak určitě ne. Budeme proto s novým ministrem dopravy na toto téma určitě jednat,“ dodal Valtr.

Náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola otevřel problematiku rozpočtového provizoria s ohledem na financování sociálních služeb. „V rozpočtu počítá stát s částkou 26 miliard na financování sociálních služeb, nicméně s ohledem na vznikající nové kapacity bude potřeba ještě o miliardu více. Pokud se stát dostane do rozpočtového provizoria, potřebujeme, aby jednotlivé měsíční platby chodili co nejdříve. Již jsme si tímto prošli v roce 2022 a nebylo to jednoduché,“ sdělil náměstek Šotola.

Velkým tématem, které se s novou vládou znovu vrací na stůl, je stavební zákon. Podle vládních poslanců je změna stavebního zákona jednou z priorit s tím, že jeho platnost by měla být od 1. ledna 2027 se vznikem centrálního stavebního úřadu od roku 2028.