Nový jez na Dyji umožní efektivnější zavodnění lužního lesa v oblasti Soutoku - Historicky nejnákladnější a územně nejrozsáhlejší vodohospodářský projekt Lesů České republiky za téměř 178 milionů korun bez DPH

Historicky nejnákladnější a územně nejrozsáhlejší vodohospodářský projekt Lesů České republiky za téměř 178 milionů korun bez DPH pokračuje na jihomoravském Soutoku. Ovlivní asi 1700 hektarů lužních lesů strádajících suchem. Dnes se začala osazovat první klapka budovaného jezu na Dyji. Ten bude po skončení celého projektu plánovaného na listopad 2026 ve dvouletém zkušebním provozu.

Obnovit přirozený vodní režim a zlepšit stav nejrozsáhlejších lužních lesů v zemi je cílem projektu připravovaného Lesy ČR několik let. Vodohospodáři ho rozdělili na dvě části, ta úvodní je po dvouleté realizaci u konce. „Vybudovali a obnovili jsme systém čtrnácti původních stavidel, stavítek, kanálů, propustků i tůní a pokračujeme aktuální stavbou klapkového vzdouvacího jezu na Dyji,“ řekl generální ředitel státního podniku Lesy České republiky Dalibor Šafařík a dodal: „Jde o jednoduchý princip, díky němuž dostaneme vodu z řeky do soustavy kanálů. Při vyšších průtocích vody v Dyji můžeme zaplavovat luhy po zvednutí klapek a stávajících nápustných objektů. Při poklesu hladiny požádáme Povodí Moravy o navýšení odtoku vody z novomlýnské přehrady a pak ji pomocí stavidel zadržíme“.

„Dosud jsme pro podporu vodního režimu lužních lesů strádajících nedostatkem vody prováděli tak zvané povodňování, kdy jsme v jarním období krátkodobě výrazně navýšili odtok z Nových Mlýnů. Do lužních lesů se však dostal jen zlomek z celkového množství vody, které jsme takto vypustili. Budovaný jez na Dyji umožní zvýšení hladiny řeky přímo u nátoku do lužního lesa a jeho zavodnění bez nutnosti několikanásobného zvýšeného odtoku z nádrže. Akumulovaný objem vody v nádrži tak budeme moct efektivněji využít v kritických letních měsících, kdy se sucho projevuje na jižní Moravě nejvíce. Již v současné době jsme svědky nedostatku vody v krajině, a proto je nezbytné s každým litrem vody účelně hospodařit,“ uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Moravy David Fína.

Práce na samotném jezu ovlivnily zejména loňské vysoké stavy vody v Dyji, včetně těch povodňových. Aktuálně jsou dokončené betonáže pravobřežního a středového pilíře včetně migrační propusti. Vyrobené jsou i dvě třiadvacet metrů dlouhé klapky. Každá z nich váží 35 tun. Ty jsou i kvůli bočnímu ovládání technickým unikátem. „První z klapek nyní osazujeme. Následně s ní bude možné samostatně manipulovat. Druhou klapku osadíme na podzim příštího roku a v letech 2027 a 2028 počítáme se zkušebním provozem jezu. Klapky budou po většinu roku sklopené u dna a za běžných průtoků je v řece ani nezaznamenáte. Zajistíme tak kontinuitu vodního toku i jeho migrační prostupnost. Během případného záměrného povodňování klapky zvedneme o 2,3 metry a s nimi i hladinu řeky nad jezem. Do území Soutoku tak bude možné napustit za deset či dvanáct dnů až deset milionů metrů krychlových vody,“ uzavřel téma Pavel Hopjan, vedoucí Správy toků pro oblast povodí Dyje z Lesů ČR.