Inflace v eurozóně se drží poblíž cíle ECB (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešek nabídne především první odhad listopadové inflace v eurozóně. Ta podle nás zůstala beze změny na 2,1 %, což by mělo platit také pro jádrovou inflaci, kterou očekáváme na 2,4 %. Pokles obou těchto cenových ukazatelů však podle nás ještě neskončil. Pro příští rok totiž očekáváme celkovou inflaci v eurozóně v průměru na 1,6 % a tu jádrovou poblíž dvouprocentního cíle ECB.

V příštím roce by se evropská inflace měla dostat pod 2 %

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v listopadu stagnovala na 2,1 % y/y. Stejně tak jádrovou inflaci odhadujme beze změny na 2,4 %, rizika jsou však mírně vychýlena ve směru poklesu na 2,3 %. Již zveřejněné statistiky z vybraných členských států naznačují, že s výjimkou pohonných hmot v listopadu k významnější změně cenové dynamiky nedošlo. Ceny pohonných hmot podle našeho odhadu v eurozóně meziměsíčně vzrostly o 1,9 %, což přispělo ke zmírnění meziročního poklesu energetické složky inflace z -0,9 % na -0,7 %. Ostatní složky inflace naproti tomu zůstaly podle nás téměř beze změny. Rozdíly však existovaly na úrovni jednotlivých členských států. Zatímco v Itálii meziroční růst cen služeb zpomalil z 2,9 % na 2,5 %, a to zásluhou slabší dynamiky u cen spojených s turismem, tak v Německu podle nás došlo ke zrychlení z 3,6 % na 4,0 %. Důvodem byl ale především technický vliv změny vah u cen dovolených. Trend poklesu inflace by měl v následujících měsících podle naší prognózy v eurozóně pokračovat. Celkovou inflaci v příštím roce odhadujeme v průměru na 1,6 % a tu jádrovou pak poblíž dvouprocentního cíle ECB. Přispět by k tomu měla řada faktorů zahrnující silnější euro, nižší ceny pohonných hmot, slabší dynamiku regulovaných cen, stejně tak i pomalejší růst mezd v kombinaci s rychlejším růstem produktivity práce.

Průmysl zůstává v útlumu

Důvěra v tuzemském zpracovatelském průmyslu podle PMI sice mírně korigovala předchozí pokles a překonala očekávání, přesto ale v listopadu zůstala relativně nízká. Průmyslový PMI narostl z 47,2 b. na 48,0 b. oproti očekávaným 47,5 b. Český výrobní sektor tedy podle tohoto průzkumu zůstává v pásmu kontrakce, tempo jeho poklesu se ale zmírnilo. Nejvíce k tomu údajně přispělo zpomalení tempa poklesu nových zakázek, a to především kvůli oživení u těch zahraničních. Navzdory tomu však byla úroveň poptávky podle oslovených firem nadále nedostatečná a ty tak pokračovaly ve snižování objemu výroby, jehož tempo bylo navíc nejprudší od ledna. Důvodem byla i skutečnost, že firmy se za účelem redukce nákladů snažily vyprodávat zásoby již hotových výrobků, které měly na skladě. Z důvodu optimalizace nákladů podnikatelé zahrnutí v průzkumu uváděli, že zároveň omezili nákupy výrobních vstupů a snižovali stavy zaměstnanců. Kromě nedostatečné poptávky ovšem výrobci zmiňovali také problémy s dodavatelskými řetězci. Důvodem podle všeho byla zejména omezení vývozu z Číny, týkající se hlavně vzácných zemin. Nedostatek některých materiálů sice tlačil ceny výrobních vstupů směrem vzhůru, tempo růstu ale bylo stále slabé. Podobně potom výrobci hodnotili rovněž vývoj cen jimi prodávaného zboží. V Německu a celé eurozóně byly zveřejněny již pouze finální odhady PMI z průmyslu, které v prvním případě přinesly sestupnou revizi z 48,4 b na 48,2 b a v tom druhém z 49,7 b. na 49,6 b. Nejen český, ale i celoevropský průmysl se tak v listopadu nacházel v pásmu kontrakce. Středoevropský region není výjimkou, když polský PMI z průmyslu činil 49,1 b.

Deficit českého státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK. Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného. Více jsme k tomuto tématu psali zde: https://bit.ly/Budget_Nov25.

Včerejší obchodování na finančních trzích se neslo v duchu výprodeje rizikovějších aktiv, středoevropských měn se to ale příliš nedotklo. Evropské akciové trhy během včerejšího obchodování vesměs odepsaly do 0,5 %, v závěru seance ale měly tendenci ztráty korigovat. Americký dolar přesto vůči euru o přibližně 0,3 % oslabil. Vývojem americké měny příliš nezahýbalo zveřejnění tamního ISM indexu ze zpracovatelského průmyslu. Ten podobně jako PMI v Evropě zůstal v pásmu kontrakce, když v listopadu došlo k jeho mírnému poklesu z 48,7 b. na 48,2 b., zatímco se čekal nárůst na 49,0 b. Horší bylo hodnocení jak vývoje nových zakázek, tak i zaměstnanosti. Středoevropské měny byly zřejmě ve vleku slabšího dolaru. Maďarský forint a polský zlotý oproti společné evropské měně mírně zpevnily o 0,1-0,2 %. Česká koruna sice během dopoledne rovněž nepatrně posilovala, poté ovšem došlo ke korekci a obchodování skončila přibližně beze změny s kurzem mírně pod 24,20 CZK/EUR.