Deficit státního rozpočtu v listopadu dosáhl 232,4 mld. CZK (Analýza makroindikátorů)

Listopadové prohloubení schodku o bezmála 50 mld. CZK nevybočuje z pozorovaného vývoje posledních let. Pokud by se podobně jako v minulých letech v prosinci zvýšil schodek o dalších cca 20 mld., znamenalo by to, že by schválený deficit (241 mld.) mohl být mírně překonán. I tak ale nadále bude s vysokou pravděpodobností i na konci roku platit, že letos stát hospodařil s nejmírnějším deficitem od roku 2019. Přispělo k tomu nejen konsolidační úsilí odcházející vlády ale i oživení české ekonomiky, zejména domácí poptávky, které se promítlo v nárůstu váhově nejvýznamnějších příjmových položek DPH a pojistného.

Výdaje byly do konce listopadu meziročně vyšší o 105,4 mld. CZK (+5,3 %). Z běžných výdajů letos dosud nejvyšší meziroční relativní nárůst zaznamenaly výdaje na obsluhu státního dluhu (+15,7 %; 11,7 mld.). Absolutně ale tento nárůst převyšují sociální dávky (+2 %; 16,4 mld.), které jsou s 40% podílem zdaleka největší výdajovou položkou (necelých 80 % z nich jsou důchody). Důraz na veřejné investice do dopravní infrastruktury dokumentuje meziroční nárůst transferů SFDI o 43,3 % (23,2 mld.). To se odrazilo i na významném zvýšení tuzemské stavební produkce.

Příjmy vzrostly do konce listopadu meziročně o 132,2 mld. CZK (+7,6 %). Výrazně k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+48,7 mld. CZK) a DPH (+29,1 mld. CZK). Dynamika obou položek v meziročním vyjádření přesahuje 7 %, což naznačuje nadále robustní spotřebitelskou poptávku. Solidní kondici však vykazují i firmy, což je patrné na výběru DPPO.

Uvolnění rozpočtové politiky je na obzoru. Podobně jako po předchozích sněmovních volbách podle nás stále hrozí přepracování rozpočtu na příští rok novou vládou. To by si vyžádalo na začátku roku 2026 rozpočtové provizorium. V poměru k HDP by se podle našeho odhadu mohl deficit veřejných financí - vzhledem k pravděpodobné preferenci uvolněnější fiskální politiky budoucí vládou - v roce 2026 prohloubit z letošních 2,2 % až ke 3 % HDP. Od druhého čtvrtletí, kdy by mohlo skončit rozpočtové provizorium, očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a tržní úrokové sazby. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Více k obecným dopadům fiskální expanze na českou ekonomiku píšeme ve speciálním reportu: https://bit.ly/3JJbZC1.