Rada vlády pro paměťovou agendu představila výsledky své činnosti a klíčové výstupy za uplynulý rok

Tiskovou konferenci Rady vlády pro paměťovou agendu zahájila zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, 28. listopadu 2025.

Historická paměť je jedním z pilířů demokratické kultury a zdravé občanské společnosti. Péče o místa paměti, uchovávání svědectví a připomínání moderních dějin je podle Rady klíčová nejen pro pochopení minulosti, ale také pro prevenci extremismu, předsudků a nenávistných projevů. Jejich rostoucí tendence ve společnosti je znepokojující, což potvrzují i aktuální analýzy, například Výroční zpráva o antisemitismu v České republice za rok 2024.

Rada rovněž zveřejnila výsledky hlasování per rollam, na jehož základě přijala dvě klíčová usnesení:

• k možnosti dlouhodobého a pevného zakotvení tématu paměťové agendy v ČR;
• k systémové podpoře, rozvoji a ochraně míst paměti v ČR.

Obě usnesení zdůrazňují význam koordinovaného, dlouhodobého a udržitelného přístupu státu i odborných institucí k péči o historickou paměť a ochranu ohrožených lokalit. Úplná znění obou usnesení včetně odůvodnění jsou přiložena k této tiskové zprávě.

Premiér a předseda Rady vlády pro paměťovou agendu dodal: 

Jen společnost, která rozumí vlastní minulosti a dokáže se s ní vyrovnat, má předpoklady k tomu, aby čelila výzvám budoucnosti s jistotou a sebevědomím. Paměťová agenda proto nesmí být vnímána jako okrajové téma – naopak, je předpokladem pro to, abychom byli schopni chránit hodnoty demokratického právního státu. Jsem rád, že právě moje vláda tuto agendu významně rozvíjí. Paměťové instituce, ochrana míst paměti a systematické vzdělávání o soudobých dějinách jsou důležité. Je naší odpovědností je dále rozvíjet a zajistit, aby paměťová kultura v České republice i nadále zůstala živým, respektovaným a podporovaným prostorem pro dialog a vzájemné porozumění."

Zmocněnkyně vlády pro Lidská práva a místopředsedkyně této Rady doplnila:

„Paměťová kultura není jen o připomínání minulosti. Je i o tom, jakou společnost chceme mít dnes. Bez pochopení a reflexe naší minulosti ztrácíme schopnost rozpoznat momenty, kdy se vytrácí svoboda, lidská důstojnost nebo odvaha a hlas občanské společnosti. Pokračování otevřeného dialogu o paměti, historii a hodnotách je pro naši společnost nejen potřebné, ale důležité,“

Členka Rady Gabriela Havlůjová hovořila o roztříštěnosti aktivit v oblasti paměťové agendy a potřebě většího propojování organizací, sjednocení komunikace a sdílení zkušeností. Zároveň ocenila, že díky práci Rady a oddělení paměťových agend při Úřadu vlády ČR začalo vznikat propojené odborné prostředí, které podporuje budování silnější komunity.

Petr Pánek zmínil, že důležitým aspektem je i péče o oběti represí totalitních režimů a jejich odškodnění:

„Paměťová agenda zahrnuje mnoho rovin spojených s naší minulostí a v řadě ohledů byla během uplynulých více než třiceti let trestuhodně zanedbána. Je pochopitelné, že za jediný rok existence této Rady nelze tento dluh zcela napravit, ale alespoň byla nastoupena cesta správným směrem. Vedle již zmíněného jde také o splacení dluhu vůči obětem komunistických represí — zejména o důstojné odškodnění obětí například akce Asanace či ochranného dohledu. Ale také například lidí poškozených brutálním zásahem na Národní třídě 17. listopadu, jehož výročí jsme si připomněli před deseti dny. Tehdy bylo zraněno několik stovek osob (uvádí se 568), z nichž okolo čtyřiceti utrpělo doživotní následky. Dle mého názoru je povinností jakékoliv vlády ČR pokračovat ve splácení tohoto dluhu.“

Paní Michaela Vidláková ve svém závěrečném vystoupení potvrdila slova svých předřečníků. Důrazně apelovala na systematickou a dostatečnou podporu projektů zaměřených na péči, údržbu a obnovu stávajících pamětních míst, zejména budov někdejších koncentračních či pracovních táborů a dalších lokalit spojených s obdobím druhé světové války, okupace a komunistické totality. Vyjádřila silnou podporu všem iniciativám, které v návaznosti na místa paměti aktivně přispívají k boji proti všem formám rasové, náboženské či národnostní nenávisti. Zároveň opět zdůraznila nutnost důsledné a systematické výuky dějin 20. století na základních i středních školách. Dle jejích slov je rovněž nezbytné finančně podporovat školní návštěvy míst paměti.

Součástí tiskové konference bylo také představení výsledků dotačního programu Úřadu vlády ČR Podpora paměťových agend. V roce 2025 bylo podpořeno 21 projektů, které se věnují ochraně a rozvoji paměťových institucí, připomínání obětí totalitních režimů a také vzdělávacím aktivitám zaměřeným na soudobé dějiny.

Mezi úspěšnými žadateli byly například vzdělávací projekty a činnost Památníku Terezín, Muzea paměti XX. století či Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Podporu získal také Veřejně prospěšný spolek na podporu osob dotčených holocaustem, který v České republice realizuje pokládání tzv. kamenů zmizelých, či Společnost Libri prohibiti, spravující unikátní knihovnu československé exilové a samizdatové literatury.