Překvapivě silný růst ekonomiky v Q3 byl potvrzen, domácí poptávka ale zvolnila (Komentář)

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,8 %. V rámci druhého odhadu HDP tak dokonce došlo k mírné vzestupné revizi již tak silného růstu o 0,7 % q/q, na který ukazoval první odhad ČSÚ. Ve srovnání s původními očekáváními tak výsledek za třetí čtvrtletí zůstává výrazným pozitivním překvapením. Tržní konsensus totiž před zveřejněním prvního odhadu HDP předpovídal mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 0,3 % a naše prognóza pak její stagnaci. Meziroční tempo tuzemského hospodářského růstu ve výsledku v Q3 zrychlilo z 2,6 % na 2,8 %.

Za silným růstem ekonomiky stál hlavně vývoz. Překvapivá je nejen samotná výše mezičtvrtletního růstu HDP v Q3, ale i jeho zrychlení. Ve druhém čtvrtletí totiž toto tempo po sestupné revizi z původních 0,5 % dosahovalo 0,4 %. Důvodem vysokého mezičtvrtletního růstu a zároveň i jeho zrychlení byl čistý vývoz. Jeho příspěvek totiž v Q3 dosáhl +0,7 pb, zatímco v Q2 růst naopak snížil o 1,1 pb. Pomohlo k tomu hlavně oživení exportní aktivity, když mezičtvrtletní růst reálného objemu vývozů zrychlil z 0,5 % na 1,0 %. Zatímco vývoz zboží byl oproti druhému čtvrtletí silnější o 0,3 %, vývoz služeb povyskočil o 4,1 %, což mohlo souviset se silnou turistickou sezónou. V souladu s tím byl sektor služeb zároveň i hlavním tahounem mezičtvrtletního růstu hrubé přidané hodnoty v Q3. Reálný objem dovozů po silném růstu v průběhu první poloviny letošního roku v Q3 pouze stagnoval.

Mezičtvrtletní dynamika domácí poptávky naproti tomu výrazně zvolnila. Spotřeba domácností v Q3 vzrostla o 0,3 % q/q, což představuje významné zpomalení z +1,2 % v Q2. Výše reálných útrat domácností navíc stále o 0,7 % zaostávala za svou předpandemickou úrovní z Q4 19. Spotřeba vlády se pak v Q3 zvýšila o pouze nepatrných 0,1 %, zatímco v Q2 rostla o 1,6 %. Vliv na tento vývoj mohly mít říjnové parlamentní volby. Ke zpomalení mezičtvrtletního růstu došlo i u fixních investic, a to z 1,7 % q/q v Q2 na 0,4 % v Q3. Výsledek za Q2 byl přitom výrazně revidován směrem vzhůru z původních 0,5 %. Mezičtvrtletní nárůst v Q3 ovšem táhly pouze investice do ostatních budov a staveb, a také investice do obydlí. Ostatní kategorie vykázaly pokles. Příspěvek ostatních budov a staveb přitom dosáhl silných 1,9 pb, což nejspíše souviselo s vyššími investicemi státu do infrastruktury. Investice do obydlí rostly třetí čtvrtletí v řadě za podpory výrazného oživení na nemovitostním trhu. Slabý vývoj v ostatních kategoriích ale ukazuje na utlumenou investiční aktivitu firem.

Celoroční výsledek ekonomiky bude pravděpodobně silný, vývoj v dalších čtvrtletích ale zůstává spjat s nejistotou. Za celý rok 2025 by se růst HDP mohl pohybovat kolem 2,5 %, což jen potvrzuje, že ekonomika po předchozích dvou slabých letech letos oživila. Rizika ohledně dalšího vývoje se týkají především průmyslu. Jeho zpracovatelská výroba v Q3 mezičtvrtletně klesla o 0,7 %, když odezněl efekt amerického předzásobení a naplno se opět projevily problémy s nedostatečnou poptávkou. Předstihové indikátory z evropského průmyslu přitom příliš povzbudivé nejsou, což by nemuselo svědčit ani soukromým investicím. V tomto kontextu je překvapivé, že v Q3 došlo k nárůstu tuzemského vývozu zboží a rovněž ke zvýšení přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu (+0,3 % q/q). Naopak spotřeba domácností by mohla pokračovat v růstu, když spotřebitelský sentiment v posledních měsících láme rekordy. Otázkou ovšem je, zdali se povolební optimismus promítne také do útrat domácností. Reálné tržby za prodej zboží a služeb totiž v Q3 rovněž mezičtvrtletně klesly, opět v rozporu s rostoucí spotřebou domácností. Pozitivně k růstu ekonomiky by v dalších čtvrtletích mohly nadále přispívat i vládní investice, podpořené dočerpáváním finančních prostředků z EU v rámci Národního plánu obnovy.