Komise ve svém podzimním balíčku evropského semestru 2026 nastiňuje priority pro posílení konkurenceschopnosti EU

Podzimní balíček evropského semestru 2026

Evropská komise dnes přijala podzimní balíček evropského semestru 2026, který stanoví priority hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti na podporu konkurenceschopnosti. Ve stále náročnějším geopolitickém prostředí vyzývá Komise ke koordinovaným opatřením na posílení produktivity, inovací a investic v souladu s Kompasem pro konkurenceschopnost. Podzimní balíček zahajuje cyklus evropského semestru 2026, který zlepší jeho analytický základ, posílí dialog mezi členskými státy a zúčastněnými stranami a posílí zaměření na provádění.

Jarní balíček evropského semestru 2026 poskytne politická doporučení k řešení hlavních výzev pro jednotlivé země uvedených ve zprávách o jednotlivých zemích, a to na základě komplexního souboru doporučení pro jednotlivé země pro rok 2025.

Tento balíček vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2025, která ukazuje, že ekonomika EU zůstává odolná a mírný růst je převážně tažen silnou domácí poptávkou a investicemi, solidním trhem práce a zmírněním inflace. EU se zároveň potýká s několika strategickými slabinami a nadále čelí strukturálním výzvám, včetně nízké produktivity, demografických tlaků a rostoucích požadavků na veřejné finance v souvislosti s obranou a přechodem na dekarbonizovanou a digitální ekonomiku. Posílení konkurenceschopnosti a udržení zdravých veřejných financí proto bude mít zásadní význam pro uvolnění růstového potenciálu Evropy a zajištění stability.

Semestr je posílen novým doporučením EU-27 o lidském kapitálu s ohledem na naléhavou potřebu zvýšit produktivitu, podpořit talenty a vytvořit trh práce, který obstojí i v budoucnu.

Posouzení souladu členských států s fiskálním rámcem EU

V rámci tohoto balíčku evropského semestru Komise posoudila soulad všech členských států s fiskálním rámcem EU a poskytla pokyny k zajištění souladu jejich fiskální politiky v roce 2026 s příslušnými doporučeními Rady: buď ty, které schvalují střednědobé plány členských států, nebo v případě členských států, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, doporučení, jejichž cílem je postup při nadměrném schodku ukončit.

Posouzení Komise se zaměřuje na růst čistých výdajů, což je jediný operační ukazatel v reformovaném rámci správy ekonomických záležitostí. U 16 členských států, u nichž Rada aktivovala vnitrostátní únikovou doložku, zohledňuje posouzení flexibilitu při zvyšování výdajů na obranu.

Komise zejména přijala stanoviska k návrhům rozpočtových plánů 17 členských států eurozóny na rok 2026:

• Dvanáct návrhů rozpočtových plánů je posouzeno jako vyhovující, a členské státy se proto vyzývají, aby v roce 2026 pokračovaly v provádění fiskálních politik podle plánu: Estonsko, Finsko , Francie, Irsko, Itálie, Kypr , Lotyšsko, Lucembursko, Německo , Portugalsko, Řecko, Slovensko.
• Tři návrhy rozpočtových plánů jsou posuzovány s rizikem nesouladu, a členské státy se proto vyzývají, aby v rámci svého vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, aby fiskální politika v roce 2026 byla v souladu s doporučením Rady: Chorvatsko, Litva a Slovinsko.
• U dvou návrhů rozpočtových plánů se posuzuje riziko významného nesouladu, a členské státy se proto vyzývají, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby fiskální politika v roce 2026 byla v souladu s doporučením Rady: Malta a Nizozemsko.

Komise rovněž posoudila fiskální vývoj a vyhlídky v ostatních členských státech.

• 7 členských států je hodnoceno jako vyhovující: Rakousko, Belgie, Česko , Dánsko, Švédsko, Polsko, a Rumunsko.
• Tři členské státy jsou hodnoceny jako státy ohrožené nedodržováním předpisů: Bulharsko, Maďarsko, a Španělsko.

Vývoj postupů při nadměrném schodku

U devíti členských států, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, tedy Rakouska, Belgie, Francie, Maďarska, Itálie, Malty, Polska, Rumunska a Slovenska, se postup pozastavuje. Konkrétně to znamená, že v této fázi nejsou podniknuty žádné další procesní kroky, ale probíhající postup zůstává otevřený (tj. schodek nebyl trvale snížen pod 3 % HDP) a členské státy jsou i nadále vázány příslušným doporučením Rady. Komise přehodnotí situaci na jaře příštího roku, až budou k dispozici výsledné údaje za rok 2025.

Komise rovněž vypracovala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU s cílem posoudit soulad s kritériem schodku stanoveným ve Smlouvě u dvou členských států, Německa a Finska. S ohledem na hodnocení obsažené ve zprávě je zahájení postupu při nadměrném schodku v případě Finska oprávněné. Komise proto po zohlednění stanoviska Hospodářského a finančního výboru zváží, zda Radě nenavrhne, aby v případě Finska zahájila postup při nadměrném schodku, a navrhne Radě doporučení k odstranění nadměrného schodku.

Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny na rok 2026

Toto doporučení představuje cílená politická doporučení pro členské státy eurozóny týkající se témat, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku. V letošním roce se doporučení zaměřuje na politická opatření ke zvýšení produktivity a posílení hospodářské bezpečnosti při současném zachování udržitelnosti veřejných financí.

Doporučení konkrétně vyzývá členské státy eurozóny, aby:

• Zajistit fiskální udržitelnost dodržováním trajektorií čistých výdajů doporučených Radou, případně včetně flexibility poskytované na výdaje na obranu. Výsledkem by bylo celkově neutrální nastavení fiskální politiky v eurozóně v roce 2026. Členským státům se rovněž doporučuje, aby přehodnotily priority rozpočtů tak, aby odpovídaly nezbytným výdajům na strategické investice.
• Řešit překážky v obranném průmyslu a podporovat společné zadávání veřejných zakázek.
• Dokončit provádění svých plánů pro oživení a odolnost do 31. srpna 2026, čímž se zajistí plné čerpání finančních prostředků EU.
• Posílit trhy práce posílením dovedností, zlepšením výsledků vzdělávání, zvýšením účasti, podporou kvality pracovních míst a řešením chudoby a cenové dostupnosti bydlení a zároveň zajistit, aby růst mezd zůstal v souladu s produktivitou.
• Podporovat investice do inovací a strategických odvětví, jakož i zlepšit fungování jednotného trhu zjednodušením právních předpisů a odstraněním překážek s cílem zvýšit účinnost a rozsah.
• Přijmout opatření k vytvoření evropské unie úspor a investic s cílem mobilizovat kapitál, pokročit ve vytváření digitálního eura, posílit mezinárodní úlohu měny a sledovat rizika pro makrofinanční stabilitu.

Doporučení týkající se lidského kapitálu

Komise poprvé navrhla doporučení Rady o lidském kapitálu.

Nové doporučení je určeno všem 27 členským státům a vyzývá k přijetí naléhavých opatření k řešení strukturálních problémů souvisejících s lidským kapitálem, které mohou poškodit naši konkurenceschopnost.

Doporučení proto vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly vzdělávání a dovednosti potřebné ve strategických odvětvích pro hospodářství EU, od čisté transformace, oběhového hospodářství a dekarbonizace průmyslu, zdravotnictví a biotechnologií, zemědělství a biohospodářství až po obranný průmysl a vesmír. Vyzývá proto k posílení programů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM).

Vyzývá ke zvrácení negativního trendu v základních dovednostech. To je nezbytné pro růst budoucí pracovní síly se silnými základy pro práci a odbornou přípravu v nových technologiích a konkurenceschopných odvětvích.

Investice jsou společnou odpovědností podniků i veřejných orgánů. Doporučení vyzývá k veřejné a soukromé mobilizaci zdrojů, které mají být investovány do lidí. Je to ku prospěchu společnosti, byznysu i lidí.

V neposlední řadě vyzývá k tomu, aby byly k dispozici kvalitní a včasné údaje a analýzy, které budou držet krok s vývojem hospodářství a budou schopny předvídat vznikající povolání budoucnosti, aby naše politiky mohly reagovat na potřeby dneška a zítřka spíše než na potřeby včerejška.

Zpráva mechanismu varování

Zpráva mechanismu varování slouží jako každoroční prověřovací nástroj EU k usnadnění včasné identifikace potenciální makroekonomické nerovnováhy, která může ovlivnit hospodářství jednotlivých členských států, eurozóny nebo EU jako celku. Určuje členské státy, které vyžadují hloubkové přezkumy s cílem posoudit, zda jsou postiženy nerovnováhami vyžadujícími politická opatření. Zpráva mechanismu varování je výchozím bodem ročního cyklu postupu při makroekonomické nerovnováze.

Letošní zpráva o antimikrobiální rezistenci vyzývá k vypracování hloubkových přezkumů pro sedm členských států, které již byly v předchozím ročním cyklu označeny za státy s nerovnováhou: Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Slovensko, Švédsko, jakož i Rumunsko, u něhož byla v roce 2025 posouzena nadměrná nerovnováha.

Přezkumy se uskuteční v první polovině roku 2026 a rozhodnutí Komise o nerovnováze budou předložena v rámci jarního balíčku evropského semestru.

Evropská makroekonomická zpráva

Nově zavedená evropská makroekonomická zpráva v tomto cyklu semestru je základem doporučení pro eurozónu i zprávy mechanismu varování. Poskytuje přehled o ekonomikách eurozóny a EU v rychle se vyvíjejícím globálním prostředí a analyzuje klíčová rizika a příležitosti. Mezi klíčové oblasti zájmu patří výzvy v oblasti produktivity, zranitelná místa v rámci EU a opatření k posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy podporou inovací, prohloubením jednotného trhu a mobilizací soukromých investic.

Zpráva se rovněž zabývá vysokou mírou úspor v Evropě v souvislosti s roztříštěnými kapitálovými trhy a potenciálními přínosy unie úspor a investic pro efektivnější směrování kapitálu v rámci Unie. Kromě toho analyzuje makroekonomický dopad vyšších výdajů na obranu a zabývá se dopadem různých druhů výdajů na obranu se zaměřením na domácí investice a výzkum a vývoj. Zpráva dále zkoumá způsoby, jak posílit průmyslovou kapacitu Evropy, například prostřednictvím koordinovaného zadávání veřejných zakázek.

Dohled po ukončení programu

Komise zveřejnila zprávy o dohledu po ukončení programu pro Irsko, Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko, v nichž posoudila jejich hospodářskou, fiskální a finanční situaci se zaměřením na jejich schopnost splácet v návaznosti na jejich programy finanční pomoci. Zprávy dospěly k závěru, že všech pět členských států si zachovává schopnost splácet svůj dluh.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti

Návrh Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti ukazuje, že trhy práce zůstávají celkově silné. Několik strukturálních nedostatků však představuje riziko pro globální konkurenceschopnost EU a pro sociální soudržnost. To zahrnuje produktivitu práce, která vykazuje pomalý růst, a značný nedostatek pracovních sil a dovedností.

Společná zpráva o zaměstnanosti obsahuje první fázi analýzy rámce sociální konvergence pro jednotlivé země na základě srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Analýza identifikuje rizika pro vzestupnou sociální konvergenci v devíti členských státech, která jsou určena pro hlubší analýzu na jaře 2026: Bulharsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Litva, Lativa, Lucembursko, Rumunsko a Finsko.

Další kroky

Euroskupina a Rada budou nyní jednat o dokumentech předložených v podzimním balíčku evropského semestru s cílem potvrdit nabízené pokyny.

Komise se zapojí do konstruktivního dialogu s Evropským parlamentem o obsahu tohoto balíčku, jakož i o každém dalším kroku cyklu evropského semestru.

Pro více informací

Otázky a odpovědi k podzimnímu balíčku evropského semestru 2026

Podzimní balíček evropského semestru 2026 – dokumenty

Hospodářská prognóza z podzimu 2025

Evropský semestr

Quote